1 min

Nejchladnější místo na Zemi už neexistuje: rekordní data z Antarktidy překonala vlastní extrém

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Na satelitních snímcích z letošního července vědci zaznamenali teplotu –94,7 °C, dosud nejnižší hodnotu v historii měření. Paradoxně se to stalo v době, kdy většina světa čelila rekordnímu oteplení.

Nejchladnější místo na Zemi už neexistuje: rekordní data z Antarktidy překonala vlastní extrém

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Extrémní chlad zůstává připomínkou, že klima planety je složitý a dynamický systém, nikoli jednoduchá křivka.

Měření z vesmíru

Data pocházejí z družic NASA Terra a Aqua, které pomocí infračervené spektroskopie sledují teplotní mapy ledových mas.

Rekord byl naměřen v oblasti Východoantarktického plató Dome Fuji, přibližně 3 800 metrů nad mořem.

Teplota zde klesla na hranici, při níž molekuly vzduchu ztrácejí pohyblivost a vzniká tzv. superinverzní vrstva, izolující chlad u povrchu.

Nový rekord, staré otázky

Zatímco povrchová teplota klesla na rekordní minimum, průměrné teploty Antarktidy dlouhodobě stoupají.

Podle zprávy European Space Agency (ESA, 2024) dochází k paradoxnímu jevu – lokální mrazy sílí, zatímco celková masa ledu ubývá.

Vysvětlením je změna cirkulace vzduchu a proudění oceánů, které vytvářejí extrémní výkyvy.

Význam pro klimatické modely

Tyto extrémy pomáhají zpřesnit limity fyzikálních modelů atmosféry.

Chladné kapsy, jako je oblast Dome Fuji, slouží jako přirozené laboratoře pro testování mezí tepelné stability Země.

Pochopení těchto jevů může přispět k lepšímu predikování globálního rozptylu energie – tedy i k odhadu, jak planeta reaguje na oteplování.

Země je živá

Záznam o nejchladnějším bodu planety nezpochybňuje oteplování – naopak připomíná, že klimatický systém není lineární. Země se chová jako živý organismus s cykly, které střídají extrémy chladu i horka.

Rozumět oběma pólům znamená rozumět celku.

Zdroje

Reklama

Další články z Kód Enigma

Výzkum za hranou: 7 experimentů, které měly vysvětlit naši mysl — i za cenu překročení všech hranic lidskosti

Podivné monstrum z hlubin už 160 let straší zoology. Co opravdu viděl Giglioli uprostřed oceánu?

Byl 4. září 1867 a italská loď Magenta se nacházela hluboko v jižním Pacifiku, téměř dva tisíce kilometrů...

Webb našel v jediné mladé galaxii až tři černé díry současně. Dvě dělí jen 620 světelných let – proč se ještě nesrazily?

Když se dvě černé díry dostanou dostatečně blízko, gravitace by je měla postupně přivést ke společnému...

Přistání na Lukle má jeden zásadní problém. Když ho pilot pochopí pozdě, už není kam uhnout

Z okénka se nejprve objeví Himálaj. Pak úzké údolí, svahy a nakonec něco, co vedle běžného letiště vypadá...

Dva kilometry pod povrchem našli svět, který tam neměl být. Tajemství jeskyně Krubera sahá ještě hlouběji

Na povrchu je jen otvor ve vápencovém masivu západního Kavkazu. Pod ním se ale rozbíhá systém propastí,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Nejchladnější místo na Zemi už neexistuje: rekordní data z Antarktidy překonala vlastní extrém

„Ať Ukrajinci prohrají.“ Boris Johnson prozradil mrazivá slova z Berlína

Ze dna pro zlato. Ten příběh mě pořád dojímá, líčí Češka. Drsná rána jí otevřela oči

Neapol je plná aut s polskou SPZ. Nehod, kdy nikdo za nic neručí, prudce přibývá

Čtvrtá svatba nebude. Veroniku Žilkovou dodnes „váže“ manželství staré přes čtyřicet let

Výzkum za hranou: 7 experimentů, které měly vysvětlit naši mysl — i za cenu překročení všech hranic lidskosti