Zvuk, který vítal uživatele Windows 95, složil Brian Eno na počítači od Applu. Sám to řekl v rozhlase a jeho odpověď doprovodil smích. Za technologickou ironií se ale skrývá také nezvyklá hudební zakázka: vtěsnat dlouhý seznam nálad do několika sekund.
Microsoft uvedl Windows 95 dne 24. srpna 1995 . K příchodu systému patřily půlnoční prodeje i fronty před obchody. Jeho drobnou hudební vizitku přitom nevytvořil programátor, který chtěl předvést možnosti svého PC, ale skladatel zvyklý přemýšlet o barvě zvuku a atmosféře.
Brian Eno už měl za sebou album Music for Airports i producentskou práci pro U2. Pro Windows dostal úkol na opačném konci časové stupnice než dlouhé ambientní plochy. Počítač měl uživatele přivítat krátkým hudebním gestem.
Na otázku o PC odpověděl Macem V epizodě Twenty Thousand Hertz o starších zvucích Windows zazní ukázka rozhovoru z BBC. Moderátor se Ena ptá, zda skladbu napsal na PC. „Ne, napsal jsem ji na Macu,“ odpovídá skladatel v překladu redakce. Následuje smích.
Nerozbitné duritky měly slabinu: Skryté vnitřní pnutí mohlo skončit sprškou střepů
Také Enův životopisec David Sheppard v eseji pro Library of Congress uvádí Macintosh a výrok zasazuje do vysílání BBC Radio 4 v roce 2009. Podstatou historky je tedy Enův vlastní popis práce. Přesný model svého Macu v citované rozhlasové ukázce nejmenuje.
Tenhle malý paradox funguje i bez války počítačových táborů. Zakázka zněla na hudbu pro Windows, zatímco Eno pracoval na nástroji, který používal on. Logo na jeho stole a logo u posluchače se zkrátka nepotkala.
Dlouhý seznam přání, několik sekund hudby V rozhovoru s Joelem Selvinem z 2. června 1996 Eno popsal zadání plné přívlastků: hudba měla být inspirativní, optimistická, futuristická i citová. Na konci stál limit 3¼ sekundy. Právě konkrétní problém mu podle jeho slov pomohl překonat tvůrčí zablokování. Vytvořil 84 drobných skladeb a po návratu k několikaminutové hudbě mu čas připadal nezvykle rozlehlý.
Při porovnání obou výpovědí vyjde najevo drobná odlišnost. V rozhlasové ukázce Eno vzpomíná na limit 3,8 sekundy a říká, že odevzdal 83 skladeb. V roce 1996 mluvil o 84 vytvořených. Bezpečný společný výsledek zní: připravil přes osmdesát hudebních miniatur. Čísla patří ke konkrétním vzpomínkám, nikoli k jednomu dochovanému soupisu.
Brian Eno měl do několika sekund vměstnat náladu, kterou zadání popisovalo dlouhým seznamem přívlastků. Fotografie z Petrohradu pochází až z roku 2010. deepskyobject / Wikimedia / CC BY 2.0 Počítače dostávaly vlastní hlas Windows už před Enem měly zvukové přivítání: ve verzi 3.1 zaznělo krátké slavnostní „ta-da“. Enova skladba nabídla jemnější, prostorovější náladu. Zvukový designér Matthew Bennett v pořadu Twenty Thousand Hertz popisuje posun k lidštějšímu, klidnějšímu uvítání. Z několika tónů se stávala součást osobnosti výrobku.
Podobný záměr měl u Applu Jim Reekes. V rozhovoru o vzniku zvuků Macintoshe vysvětloval, že starší ostrý úvodní zvuk slýchal i při restartování po pádu počítače. Chtěl vytvořit něco uklidňujícího. Při komponování nového akordu se inspiroval také dlouhým závěrečným souzvukem skladby A Day in the Life od Beatles.
Modré kalhotky a dětský smích. Krtek Zdeňka Milera dobyl svět
Hudební pozdrav počítače přitom plnil jinou úlohu než pískání vytáčeného modemu . U modemu šlo o slyšitelnou domluvu zařízení, u Enovy skladby o záměrně připravený zážitek pro člověka. Ke stejné době patřily i jiné počítačové zvláštnosti, například tlačítko Turbo, jehož funkce závisela na základní desce .
Enova krátká skladba vítala uživatele při startu Windows 95. Dochovanou počítačovou sestavu zachycuje fotografie z varšavského muzea v roce 2024. RAIL P ( RAIL.PHOTOGRAPHY ) / Wikimedia / CC0 / zmenšeno Hudební miniatura se dostala do zvukového archivu Enův příspěvek nakonec přežil běžnou životnost operačního systému. V roce 2025 byl Windows Start-Up Chime zařazen do amerického National Recording Registry; dokládá to i záhlaví Sheppardovy eseje. Krátké přivítání od počítače tak získalo místo mezi nahrávkami určenými k uchování.
Pro Ena byla zakázka cestou zpět k práci. Pro uživatele představovala pár tónů před otevřením pracovního dne, hry nebo dalšího programu. Na tak malém prostoru se potkala hudební skladba, průmyslový design a docela obyčejné zapnutí počítače.
Zdroje fotografií
Power Macintosh 7100 v pražském muzeu: Benoît Prieur / Wikimedia / CC0 / zmenšenoBrian Eno na pódiu v roce 2010: deepskyobject / Wikimedia / CC BY 2.0 Počítač s Windows 95 ve varšavském muzeu: RAIL P ( RAIL.PHOTOGRAPHY ) / Wikimedia / CC0 / zmenšeno