Drobná postavička s červeným nosem a třemi chloupky na hlavě okouzlila miliony dětí napříč kontinenty. Kreslený hrdina z pražského studia dokázal překonat jazykové bariéry i železnou oponu.
Příběhy Krtka patří k nejcennějším pokladům československé animované tvorby, která si získala celosvětový věhlas. Původní filmové kopie, výtvarné návrhy scén a historické plakáty dnes uchovává Národní filmový archiv ve svých sbírkách věnovaných studiu Bratři v triku a Krátkému filmu Praha. Rozsáhlou kolekci dobových hraček, loutek a ilustrací pro nejmenší spravuje Národní muzeum v expozicích dětského světa. Knižní vydání, leporela a pedagogický vliv kreslených pohádek na výuku dokumentuje Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského . Exportní úspěchy československé kinematografie i statistiku produkce hraček mapuje magazín Statistika&My Českého statistického úřadu a právní ochranu umělecké tvorby tehdy vymezoval Autorský zákon číslo 35 z roku 1965 Sbírky zákonů .
Dřevěné tělo, vyvalené oči a dialog generací. Jak Spejbl s Hurvínkem bavili celou ČSSR
Krtinec u Kladna: Jak náhoda přinesla slavný nápad Na počátku celého příběhu stála v roce devatenáct set padesát šest zdánlivě všední státní zakázka. Výtvarník a režisér Zdeněk Miler dostal za úkol vytvořit poučný animovaný film pro děti, který by srozumitelně vysvětlil průmyslovou výrobu lněného plátna. Miler nechtěl kreslit chladné stroje ani tovární haly, toužil po živém zvířecím průvodci, který by si získal dětská srdce. Americký tvůrce Walt Disney však již obsadil téměř všechna oblíbená zvířata od myši přes psa až po kačera.
Hledání nového zvířátka trvalo dlouhé týdny. Rozuzlení přinesla až podvečerní procházka v lesích nedaleko rodného Kladna, kde Zdeněk Miler v šeru zakopl o čerstvý krtinec. V tu chvíli si uvědomil, že krtka v kresleném filmu ještě nikdo nikdy nepoužil. Podobně jako o generaci dříve bavili publikum loutkoví hrdinové Spejbl a Hurvínek , měl i nový podzemní tvoreček přinést do českého umění zcela originální humor a poetiku.
Barevná mozaika s motivem Krtka v modrých kalhotkách na rodném domě Zdeňka Milera v Kladně. Jak Krtek ke kalhotkám přišel: Zlatý lev z Benátek a kouzlo beze slov První film nazvaný Jak Krtek ke kalhotkám přišel měl premiéru v roce devatenáct set padesát sedm a způsobil senzaci. Snímek si odvezl hlavní cenu Zlatého lva z prestižního filmového festivalu v italských Benátkách. V tomto úvodním příběhu zvířátka ještě mluvila lidským hlasem a průvodní komentář namluvil slavný český herec František Filipovský. Zdeněk Miler však záhy pochopil, že slova mohou být pro mezinárodní publikum překážkou.
Od druhého dílu proto přistoupil k geniálnímu tahu a mluvenou řeč zcela zrušil. Nahradil ji univerzálními citoslovci radosti, pláče, údivu i smíchu, která nahrál na magnetofonový pásek přímo se svými malými dcerami Štěpánkou a Kateřinou. Díky jejich autentickým hláskům nepotřebovaly příběhy žádný dabing a rozuměly jim děti v Německu, Japonsku i ve Skandinávii. Podobně silné pouto si dětští čtenáři v Československu budovali také k příběhům v oblíbeném časopise Čtyřlístek , kde obrázky nepotřebovaly složité vysvětlování.
Čtyřlístek inspirovala cesta do Itálie. Třeskoprsky vyrostly z okolí Doks
Moravská ústředna Brno a fenomén plyšových hraček Obrovský úspěch na filmovém plátně a v televizním vysílání vyvolal nebývalou poptávku po knížkách i hračkách. Výhradní práva na výrobu textilních postaviček získalo lidové družstvo Moravská ústředna Brno. Zdejší švadleny dokázaly přesně vystihnout proporce kresleného hrdiny a z měkkého plyše ušily miliony kusů v nejrůznějších velikostech od drobných přívěsků až po obří metrové kousky.
Plyšový Krtek se stal nedostatkovým zbožím v prodejnách národního podniku Hračky a vyhledávaným artiklem v síti prodejen Tuzex pro zahraniční turisty. Rodiče stáli před Vánocemi dlouhé fronty, aby pro své potomky sehnali vytouženou černou figurku s červenou čepičkou nebo modrými kalhotkami. Byla to stejná sběratelská vášeň, jakou děti o něco později prožívaly při shánění barevných plastových céček na školních chodbách.
Astronaut Andrew Feustel s rodinou během návštěvy v České republice s maskotem slavného českého hrdiny. Z mechu a kapradí až na oběžnou dráhu: Krtek v raketoplánu Endeavour Největší dobrodružství v historii české animace čekalo na malého hrdinu v květnu roku dva tisíce jedenáct. Americký astronaut Andrew Feustel, jehož manželka Indira má české předky, si vybral plyšového Krtka jako osobního maskota pro misi raketoplánu Endeavour s označením STS sto třicet čtyři. Chtěl tímto gestem vzdát hold české kultuře a podnítit zájem dětí o vědu a vesmírný výzkum.
Před startem musela figurka z brněnské dílny projít náročnými laboratorními testy americké agentury NASA. Hračka nesměla obsahovat žádné hořlavé materiály a musela splňovat přísné limity na uvolňování plynů ve stavu beztíže. Krtek strávil ve vesmíru téměř šestnáct dní, obletěl naši planetu dvě stě čtyřicet osmkrát a po návratu jej astronaut osobně přivezl ukázat do České republiky. Pro devadesátiletého Zdeňka Milera to byla nádherná odměna za celoživotní tvorbu jen několik měsíců před jeho odchodem.
Fenomén céčka. Z háčků na závěsy se stala v osmdesátých letech školní měna i hazardní hra na čáru
Přehled nejvýznamnějších filmových příběhů o Krtkovi Název filmového příběhu Rok premiéry Hlavní zápletka příběhu Ocenění a zajímavost z natáčení Jak Krtek ke kalhotkám přišel Rok 1957 Hledání lněného plátna a velkých kapes Zlatý lev na festivalu v Benátkách Krtek a autíčko Rok 1963 Skládání malého červeného vozítka První díl s dětskými citoslovci bez slov Krtek a raketa Rok 1965 Vesmírný výlet a přistání na ostrově Předzvěst skutečného letu do vesmíru Krtek a paraplíčko Rok 1971 Záchrana zvířátek v letní bouřce Velký divácký úspěch na západních trzích Krtek ve městě Rok 1982 Střet přírody s moderní civilizací Celovečerní filmové zpracování pro kina
Často kladené otázky o Krtkovi Zdeňka Milera Kdo propůjčil Krtkovi jeho slavný smích a pláč? Hlasové projevy nahrál výtvarník Zdeněk Miler se svými malými dcerami Štěpánkou a Kateřinou. Citoslovce smíchu a pláče se pak staly nedílnou součástí všech dílů.
Který astronaut vzal plyšového Krtka do vesmíru? Byl to americký astronaut Andrew Feustel v květnu roku dva tisíce jedenáct na palubě raketoplánu Endeavour. Krtek v kosmu obletěl Zemi dvě stě čtyřicet osmkrát.
Proč v dalších dílech postavy přestaly mluvit? Zdeněk Miler chtěl, aby příběhy nepotřebovaly překlad a rozuměly jim děti po celém světě. Odstranění mluveného slova otevřelo Krtkovi cestu na světové trhy.
Zdroje fotografií
Astronaut Andrew Feustel s Krtkem v Brně: Janahenych / Wikimedia CC 4.0Pamětní deska Zdeňka Milera na Kladně: Zelenymuzik / Wikimedia CC 4.0Rodina astronauta Feustela s Krtkem v Česku: Janahenych / Wikimedia CC 4.0