Přestože se k zemi snáší teprve první pestrobarevné listí, na jihu Moravy už se myslí na Vánoce. Přípravy probíhají měsíce před samotnými svátky a mnohá města i obce s příchodem podzimu řeší ty nejkrásnější a největší ozdoby.
Lidé je zdobí už stovky let
Vánoční stromky se nejprve zdobily na území Baltu a Německa, mezi prvními dekoracemi byla jablka, dále ořechy i další potraviny. Zmínky o obdobných dekoracích pocházejí už z roku 1570. Tradice zdobení svíčkami se přidala v osmnáctém století. Zatímco v domácnostech šlo o menší stromky, města v průběhu adventu zpravidla staví velké veřejné vánoční stromy.
Ve Vídni byl vánoční strom poprvé zdokumentován v roce 1814. Katolická církev původně protestantskému zvyku dlouho odolávala, první vánoční strom stál ve Vatikánu až v roce 1982. Českým průkopníkem byl ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Ten na svém libeňském zámečku Šilboch podle dobových novinářů postavil stromek pro přátele už v roce 1812. V bohatých měšťanských rodinách se ale nový zvyk uchytil až ve čtyřicátých letech devatenáctého století.
Rozsviťte jihomoravské Vánoce
Část jihomoravských měst své vánoční stromy pravidelně hledá na zahradách místních obyvatel. Znojmo například letos hledá hned dva jehličnany, jež v době adventu ozdobí dvě náměstí.
Máte na svém pozemku vzrostlý jehličnan, ideálně pak zdravý stříbrný smrk nebo smrk ztepilý, který je rovný, hustý a souměrný? Pokud strom měří kolem osmi a půl, případně dvanácti a půl metru, možná zachrání znojemské Vánoce.
„Každý rok hledáme stromy, které se stanou dominantou našich náměstí a navodí vánoční atmosféru v celém Znojmě. Pokud má někdo na zahradě strom, který už přerostl možnosti prostoru nebo je z bezpečnostních důvodů nutné jej pokácet, můžeme majiteli zajistit odborné pokácení i odvoz. Strom se pak může stát symbolem letošních Vánoc,“ vysvětlila městská architektka Iveta Ludvíková s tím, že strom musí být dobře přístupný pro techniku, aby bylo možné jej bezpečně pokácet a odvézt.
Dominantu Masarykova náměstí hledají též Boskovice na Blanensku. Výška smrku, jedle nebo douglasky by měla být mezi deseti až dvaceti metry. „Důležitým kritériem je přístupnost pro manipulaci – jeřáb a nákladní auto," upozornili zástupci Odboru tvorby a ochrany životního prostředí.
Nabídky mohou obyvatelé posílat do 9. října. Město na své náklady zajistí vyplnění a podání žádosti o kácení, práce spojené s kácením i odvoz stromu.
Obdobné výzvy v minulosti využívalo také Blansko. Loni například možné dárce oslovilo už v září a nakonec vybralo dvanáctimetrový smrk z Podlesí. Nabídky přitom přicházely zdaleka, například od Máchova jezera. Letos výzva zatím nepřišla.
Břeclav už loni přišla se zajímavým řešením. Původní živý jehličnan v parku nahradila patnáctimetrovým umělým vánočním stromem a zároveň vysadila třímetrovou jedli. Právě ta by se v budoucnu měla stát novou živou ozdobou.
Letní rekordmani
Adventní krásy se ovšem snaží zajistit města napříč republikou. Mnichovo Hradiště výzvu zveřejnilo už 14. července. Karviná strom hledá od 17. července, Prostějov po rovném smrku pátrá od 13. srpna. Ostravský obvod Jih začal svůj jehličnan shánět už 18. srpna.