Byli každodenními společníky v obývacích pokojích a lidé jim důvěřovali jako příbuzným. Televizní hlasatelé uváděli večerní program, omlouvali výpadky a kultivovali češtinu, než jejich éru definitivně ukončila moderní grafika.
Vývoj televizního vysílání a proměny kultury volného času zachycuje Národní muzeum v Praze ve stálé expozici Dějiny dvacátého století . Růst počtu koncesionářů i televizních přijímačů v československých domácnostech dokumentuje Český statistický úřad v historické pokladnici dat magazínu Statistika a My . Zápis a ochranu oficiálních televizních symbolů eviduje Úřad průmyslového vlastnictví v národní databázi ochranných známek . Celospolečenskou úlohu a organizaci tehdejšího vysílání pak vymezoval Zákon o Československé televizi číslo osmnáct z roku devatenáct set šedesát čtyři Sbírky . Pohled do zákulisí odhaluje, jak výjimečné postavení hlasatelská profese měla.
Půlroční plat a padesát kilo. Jak barevná televize dobyla obývák
Přísná dikce a kostýmy které musely projít schválením Získat místo v hlasatelském sboru Československé televize představovalo mimořádný úspěch. Zájemci museli projít sítem náročných konkurzů, které prověřovaly nejen příjemný vzhled, ale především kultivovaný projev a dokonalou češtinu. Každý hlasatel pravidelně docházel k jazykovým lektorům a piloval správnou artikulaci. Výslovnost musela být naprosto čistá, bez stop regionálního dialektu nebo hlasových vad. Živé vstupy do vysílání neumožňovaly žádné opravy.
Mimořádně přísný dohled panoval také v šatně a maskérně. Oblečení podléhalo schválení kostymérů a muselo působit střídmě a důstojně. Výrazné vzory nebo lesklé látky způsobovaly na tehdejších obrazovkách nepříjemné kmitání. Šperky nesměly cinkat o mikrofony a hluboké výstřihy byly zcela nepřípustné. Jak náročné bylo sledovat oblíbené tváře v plných barvách, připomíná rozbor o tom, jak barevná televize Tesla Color dobývala socialistické obýváky .
Saskia Burešová patřila k nejoblíbenějším tvářím televizní obrazovky po celá desetiletí. Kult Miloše Frýby a dopisy plné divácké lásky Vztah mezi diváky a hlasateli byl nesmírně osobní. Televizní tváře seděly v křeslech v komorním prostředí a dívaly se lidem přímo do očí. Do redakce chodily tisíce dopisů týdně. Lidé posílali obdivné vzkazy, domácí marmelády, ručně pletené šály a žádosti o autogram. Hlasatelé se stávali neoficiálními členy domácností, se kterými lidé trávili štědrovečerní večery i oslavy Nového roku.
Největší kultovní postavou se stal Miloš Frýba. Se svým pověstným knírkem, neměnným klidným výrazem a bezchybnou dikcí představoval pro diváky jistotu a profesionalitu. Když se na obrazovce objevil nápis o technické poruše, právě jeho hlas dokázal netrpělivé publikum uklidnit. Podobně legendárním symbolem tehdejšího televizního programu byl animovaný pan Vajíčko a jeho reklamní předěly .
Alexander Hemala se stal symbolem mužské elegance a kultivovaného projevu v televizním studiu. Proč v listopadu dva tisíce pět padla poslední klapka Ačkoliv hlasatelská profese úspěšně přežila politické změny roku devatenáct set osmdesát devět, nový věk jí přinesl zkázu. Komerční stanice přišly s rychlým a úderným stylem upoutávek, které se obešly bez mluvících hlav. Televizní obrazovka se zaplnila dynamickými grafickými lištami, předtočenými hlasy ze záznamu a elektronickými programovými průvodci. Pomalejší tempo živých hlasatelských vstupů začalo působit zastarale.
Vedení České televize definitivně rozhodlo o ukončení hlasatelské profese v listopadu roku dva tisíce pět. Poslední službu odsloužil Alexander Hemala po boku Marie Retkové. Tím se po více než padesáti letech uzavřela slavná kapitola domácí televizní kultury. Tradiční kouzlo dřívějšího vysílání si přesto uchovala další stálice, kterou představuje historie večerníčku a jeho slavné znělky s papírovou čepicí .
Masivní studiové kamery snímaly hlasatele živě a každé přeřeknutí sledovaly miliony diváků. Srovnání hlasatelské profese v minulosti a dnešního vysílání Sledovaná oblast Éra televizních hlasatelů Dnešní programové vysílání Představení programu Živý vstup hlasatele v křesle Předtočené grafické upoutávky Řešení poruch a výpadků Osobní omluva přímo na kameru Automatická grafická znělka Jazyková příprava Pravidelné hodiny s lektory dikce Zaměření na rychlost a dynamiku Vztah k divákům Osobní dopisy a obrovská důvěra Anonymní sledování na vyžádání
Televizní reklamu nepřinesl až kapitalismus. Pan Vajíčko odděloval spoty už před rokem 1989
Často kladené otázky o televizních hlasatelích Kdy Česká televize definitivně zrušila hlasatele? Hlasatelský sbor ukončil svou činnost třicátého listopadu roku dva tisíce pět kdy proběhlo poslední živé vysílání s hlasatelem.
Čím byl tak výjimečný hlasatel Miloš Frýba? Frýba proslul svým elegantním knírkem naprosto klidným vystupováním a precizní dikcí díky které se stal pro diváky symbolem profesionality.
Proč hlasatelská profese z obrazovek zmizela? Důvodem byl nástup rychlé elektronické grafiky digitálních lišt a komerčního stylu self proma který živé uvádění programů učinil zbytečným.
Zdroje fotografií
Televizní hlasatelka Saskia Burešová: David Sedlecký / Wikimedia CC 3.0Alexander Hemala a televizní vysílání: David Sedlecký / Wikimedia CC 4.0Historická studiová televizní kamera: Erwin Verbruggen / Wikimedia CC 2.0