Když se na obrazovce poprvé rozzářily syté barvy, sousedé z celého panelákového vchodu se chodili dívat jako do kina. Pořízení barevného televizoru však znamenalo utratit půlroční výplatu a unést padesátikilový kolos.
Pravidelné vysílání v barvách odstartovalo v Československu u příležitosti květnových oslav roku devatenáct set sedmdesát tři na druhém programu. Historické vysílací technologie a vývoj televizních studií dnes dokumentuje stálá expozice televizního studia v Národním technickém muzeu v Praze . Technické parametry přijímačů a dobové obrazovky přibližuje také expozice sdělovací techniky v Technickém muzeu v Brně . Pro běžnou domácnost však moderní technika představovala nedostupný luxus.
Televizní poplatek se v červenci 1969 zvýšil z 15 na 25 Kčs
Astronomická cena dvanáct tisíc korun a fronty před prodejnami Elektro První tuzemský model Tesla Color z národního podniku v oravské Nižné se v obchodech objevil s cenovkou přesahující dvanáct tisíc korun. Podle záznamů, které shromažďuje Český statistický úřad v historických přehledech mezd Statistika&My , dosahoval tehdejší průměrný měsíční plat zhruba dvou tisíc jednoho sta korun. Pořízení přístroje tak spolklo téměř půl roku čistého výdělku celé rodiny.
Lidé na nákup využívali novomanželské půjčky nebo dlouhé měsíce šetřili každou korunu. Zboží přitom v regálech běžně nestálo. Když do okresní prodejny nákupního podniku Elektro dorazila nová dodávka, zájemci stáli celou noc ve frontě na ulici. Domácí rozpočty navíc musely počítat s tím, jak se v měsíčních výdajích odrazil pravidelný státní televizní poplatek placený na poště .
Barevný televizor z produkce národního podniku Tesla Orava patřil k nejluxusnějšímu vybavení československých obývacích pokojů. Padesátikilový nábytek, topení v obýváku a strach z požáru Přinést novou bednu do panelákového bytu byl heroický výkon. Televizory vážily kolem padesáti kilogramů a stěhovat je po schodišti vyžadovalo pomoc silných sousedů. Skříň z poctivé dýhy zabrala čestné místo v obývací stěně. Vnitřek přístroje tvořily desítky elektronek a transformátorů, které při provozu spotřebovávaly téměř tři sta wattů. Přístroj hřál tak vydatně, že v zimních měsících spolehlivě vytopil menší pokoj.
Monoskop před programem nebyl pro parádu. Kruh prozradil pokřivený obraz
Vedle tuzemských přístrojů se dovážely také sovětské televizory Rubín sedm set čtrnáct a Elektron. Zvláště těžký Rubín si však vysloužil pověst nevyzpytatelného stroje. Mezi lidmi kolovaly divoké historky o samovznícení vysokonapěťového transformátoru řádkového rozkladu. Opatrné hospodyňky proto před odchodem do práce poctivě vytahovaly šňůru ze zásuvky a sundávaly z televizoru háčkované dečky i vázičky s květinami.
Režijní pracoviště na pražských Kavčích horách zahájilo novou éru barevného vysílání Československé televize. Východní norma SECAM a domácí pájení západního signálu Barevný obraz v socialistických státech fungoval na francouzském a sovětském systému SECAM. Západní sousedé v Rakousku a Německu naopak vysílali v normě PAL. Pokud chtěli diváci v pohraničí sledovat západní sport nebo hudební pořady v barvě, museli si poradit sami. Ochrana autorských řešení a patentů se řídila předpisy, které shrnoval Zákon číslo osmdesát čtyři z roku devatenáct set sedmdesát dva Sbírky o vynálezech a průmyslových vzorech . Tuzemští kutilové přesto vymýšleli vlastní způsoby úprav.
Televizní technici po večerech načerno montovali do přijímačů přídavné dekodéry. Jak připomínají dobová svědectví, bez této úpravy nebyl možný příjem západního televizního signálu přes zakázané antény . Když se pak v neděli večer na obrazovce rozeběhl slavný seriál Nemocnice na kraji města, ulice československých měst a vesnic zcela osiřely.
Výstavba nového televizního komplexu na Kavčích horách umožnila technologický přechod k pravidelnému barevnému vysílání. Srovnání parametrů prvních barevných televizorů v Československu Parametr Tesla Color (ČSSR) Rubín 714 (SSSR) Běžný černobílý televizor Přibližná maloobchodní cena Dvanáct tisíc čtyři sta korun Jedenáct tisíc osm set korun Tři tisíce pět set korun Hmotnost přístroje Čtyřicet sedm kilogramů Padesát dva kilogramů Dvacet pět kilogramů Příkon při provozu Okolo dvou set šedesáti wattů Až tři sta wattů Okolo sto šedesáti wattů Příjem barevného signálu Základní norma SECAM Základní norma SECAM Pouze černobílý obraz
Zakázaný západní signál nutil Čechy k absurdnímu pašování. Obrazovky se předělávaly načerno v kuchyni
Často kladené otázky o začátcích barevné televize Kdy začalo v Československu pravidelné barevné vysílání? Pravidelný barevný provoz byl spuštěn devátého května devatenáct set sedmdesát tři na druhém programu Československé televize.
Který podnik vyráběl první tuzemské barevné televizory? Výrobu zajišťoval národní podnik Tesla Orava se sídlem v Nižné na Slovensku, který dodával slavnou řadu Tesla Color.
Proč byly sovětské televizory Rubín považované za nebezpečné? Přístroje obsahovaly velké množství výkonových elektronek a transformátor, které vytvářely vysoké teplo a při zanedbané údržbě hrozilo přehřátí součástek.
Zdroje fotografií
Barevný televizor Tesla Color: Sevela.p / Wikimedia CC BY-SA 3.0Režie barevného vysílání Československé televize: Marie Čcheidzeová / Wikimedia CC BY-SA 4.0Televizní středisko Kavčí hory v roce 1971: Marie Čcheidzeová / Wikimedia CC BY-SA 4.0