12. září 2026 slavila Sparta výhru 2:0 nad Jabloncem a po sérii čtyř porážek ze sedmi kol se konečně nadechla. Jenže u jednoho jména na soupisce se nic nezměnilo. Brunes odehrál 79 minut, nedal gól a jeho osobní sucho se protáhlo na 642 minut. Série běží od prvního startu proti Zlínu na konci července, kde se trefil, a od té doby ticho. U hráče, za kterého Sparta podle médií zaplatila kolem 145 milionů korun, je to číslo, které začíná tlačit.
Cenovka bez potvrzení, očekávání bez limitu
Sparta přesnou přestupovou částku nikdy nezveřejnila. Označení „nejdražší posila v historii“ stojí na údajích polských médií a ČTK, které shodně uváděly cenu kolem šesti milionů eur plus možné bonusy. Klub místo čísel nabídl příběh: sportovní ředitel Tomáš Rosický při představení popsal Brunese jako útočníka schopného dávat góly různými způsoby, pohybovat se mezi řadami a nabíhat za obranu. Podložil to tvrdými daty, 40 branek za dvě sezony v Rakówu Čenstochová, z toho 26 v posledním ročníku napříč soutěžemi. Ještě v dubnu 2026 byl Brunes se čtrnácti ligovými góly nejlepším střelcem Rakówa. Profil hotového zakončovatele. Jenže hotový zakončovatel zatím na Letné vypadá jako rozbalený, ale nefunkční dárek.
Problém není jen nula ve statistikách
Kdyby Brunes prostě neměl šance, dalo by se mluvit o smůle nebo o tom, že ho spoluhráči nenacházejí. Realita z utkání s Jabloncem je horší. Zápasová analýza Jiřího Fejgla na iSport.cz popsala konkrétní momenty, které ukazují na selhání v rozhodování:
- Místo náběhu na přední tyč opakovaně volil zadní, kde už neměl šanci zasáhnout.
- Několikrát se otočil zády k přihrávajícímu spoluhráči, ten ho jednoduše nemohl najít.
- V jedné situaci nevletěl do dosažitelného centru na zadní tyč a brankář Hanuš tak nemusel řešit vůbec nic.
Nejde o fyzický deficit ani o taktickou neznalost systému. Jde o načasování a volby v rozhodujících metrech. Přesně tam, kde se od rekordní posily čeká instinkt, Brunes opakovaně vybírá špatnou variantu. Šest ligových zápasů, 447 minut, jeden gól. V kontextu cenovky je to výkonnostní dluh, který roste každým kolem.
Sochůrek jako zrcadlo
Kontrast, který proti Jablonci vyčníval nejvíc, nestvořil soupeř. Stvořil ho osmnáctiletý Hugo Sochůrek. Záložník, nikoliv útočník, jak by se mohlo zdát, odehrál 62 minut a přinesl přesně to, co u Brunese chybělo: přímočarost, odvahu jít do souboje jeden na jednoho, schopnost přenášet míč dopředu. Jeho xG 0,04 a xA 0,13 nejsou oslnivá čísla, ale energie a momenty, které vytvářel, posunuly celý tým.
Brian Priske po zápase řekl, že si Sochůrek řekl o základní jedenáctku. Roman Macek ho v klubovém rozhovoru vyzdvihl jako jednoho z nejlepších na hřišti. Sochůrek přitom vstupoval do sezony po účasti v českém kádru pro mistrovství světa, s nekompletní přípravou a viditelným útlumem v prvních kolech. Že se zvedl právě teď, kdy Brunes padá, je pro sparťanskou ofenzivu dobrá zpráva, a pro norského útočníka varovný signál.
Klub mlčí, tlak roste
Sparta po Jablonci veřejně neřešila Brunese jménem. Priske mluvil o neakceptovatelné bilanci týmu, o nově složeném kádru a o hráčích, kteří přišli později a bez plné přípravy. Obecný rámec, který chrání jednotlivce. Jenže právě ta obecnost má svůj limit. Osmé místo v tabulce, dvanáct bodů z osmi kol a čtyři porážky, to je prostředí, ve kterém se trpělivost s drahými posilami krátí rychle.
Na definitivní verdikt, zda šlo o přestupový omyl, je příliš brzy. Brunesovy polské sezony mluví jasně, kvalita v něm podle nás je. Ale adaptace, která se projevuje špatnými náběhy a zpožděnými reakcemi v šestnáctce, potřebuje viditelný zlom, a potřebuje ho brzy. Pokud nepřijde, otevře se prostor pro přeskupení ofenzivy a víc minut pro alternativy na hrotu.
Spartu čeká nabitý podzim napříč ligou, pohárem i Evropou. Brunes má minuty, má důvěru trenéra a má za sebou sezony, které dokazují, že góly dávat umí. Teď musí dokázat, že je umí dávat i v rudém dresu. Počítadlo běží.
Zdroj: SportyŽivě
Autor: Radek Bardouzl