Topná sezona letos na jihu Moravy vypukla po polovině září. Radiátory se s příchodem podzimu začaly rozehřívat v domácnostech, firmách i institucích. Nyní přišla řada na kotle, komíny i krby.
Teplo domova ovšem přináší různá rizika, zvyšuje se například možnost vzniku požárů, za nimiž stojí neudržované komíny nebo nevhodná manipulace s popelem. Jihomoravští hasiči v uplynulé sezoně zasahovali u desítek požárů, které měly souvislost s komíny a žhavým popelem. Škody se počítají v milionech korun.
Pětasedmdesát požárů souviselo s jiskrami v komíně nebo se zažehnutím sazí. „Dalších třicet požárů lze přičíst na vrub nesprávné manipulaci se žhavým popelem. Při těchto událostech nedošlo k žádnému úmrtí, ale dva lidé se zranili. Škody dosahují téměř 7 milionů korun. Hasičské jednotky svými zásahy uchránily majetek přesahující 62 milionů," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Právě u těchto požárů podle Mikošky hrozí, že se z komínu rozšíří i do dalších prostor domu a způsobí tak značné škody na majetku, případně ohrozí obyvatele domu na životě. Komín navíc v tomto případě nelze ihned používat, což je pro domácnost nepříjemné.
Nebezpečí hrozí i při manipulaci se žhavým popelem. Přestože lidé toto riziko mnohdy podceňují, nesprávně uskladněný popel rovněž dokáže rozdmýchat hoření a napáchat milionové škody.
Jak správně pečovat o komíny v domácnostech?
V základu by se spalinové cesty u spotřebičů pevných paliv do 50 kW při celoročním provozu měly čistit třikrát ročně. U spotřebičů na kapalná paliva dvakrát do roka a na plynná jednou ročně.
„Zákon o požární ochraně je benevolentní v tom, že umožňuje občanům, pokud jsou toho schopni, si čištění provést svépomocí," dodal Mikoška s tím, že jednou do roka vše musí zkontrolovat oprávněný kominík. Musí posléze vydat písemnou zprávu, kterou se prokazuje splnění stanovené povinnosti.
Co dělat, pokud v komíně začnou hořet saze? „Je nutno z blízkosti komínového tělesa urychleně odstranit všechen hořlavý materiál a požár ohlásit na tísňovou linku 150, případně 112. Hořící saze nikdy nehasit vodou, komín by mohl popraskat. Hasiči používají k sražení a uhašení hořících sazí v komíně převážně suchý písek," uvedl mluvčí.
Co si počít s popelem?
Žhavý a teplý popel do plastových ani kovových popelnic nepatří. Přestože se nám teplota může zdát v pořádku, v kontejneru se akumuluje teplo, které roztaví plastovou nádobu a může vzplanout. Právě takto dochází k požárům fasád rodinných domů, přístavků, hospodářských stavení a dalších objektů. Když se žhavý popel dostane do svozového vozu na odpad, může začít hořet uvnitř a dojít k vysokým škodám.
Popel je potřeba nechat zcela vychladnout, klidně i několik dní, a uložit do nehořlavých, neporušených a uzavíratelných nádob. Ty posléze skladujeme v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Do kontejnerů na odpad lze popel umístit až po několika dnech, kdy už bude vyhaslý a studený.