4 min

„Sýrová krabička na voru“ změnila válčení na moři na dalších 160 let

Sdílet

Dennívýzva

9. března 1862 vyplula z přístavu Hampton Roads loď, které se námořníci smáli. O čtyři hodiny později se smál jen její konstruktér.

Replika USS Monitor

Zdroj: Uživatel Mytwocents / Creative Commons / CC BY-SA

Obsah článku

Paluba pouhých 46 cm (18 palců) nad hladinou, pod ní utopený plochý trup a nahoře jediná kulatá věž připomínající krabičku od sýra. USS Monitor vypadal jako nic, co kdy neslo válečnou vlajku. Jenže právě ta podivná silueta, nad kterou kroutili hlavou i zkušení admirálové, se ukázala jako nejdůležitější námořní experiment občanské války. A princip, který Monitor předvedl poprvé v boji, přežil v různých podobách až do éry řízených střel.

Sto dnů od náčrtu k bitvě

Za Monitorem stál švédsko-americký inženýr John Ericsson, muž s pověstí geniálního potížisty. K prezidentu Lincolnovi se dostal oklikou: podnikatel Cornelius S. Bushnell konzultoval Ericssonův náčrt s obchodníky Winslowem a Griswaldem, ti oslovili ministra zahraničí Sewarda a Seward otevřel dveře do Bílého domu. Lincoln byl zaujat. Ironclad Board, komise, která měla posoudit návrhy obrněných lodí, projekt přijala, ale jen jako experiment s tvrdou smluvní pojistkou: pokud loď selže, Ericsson zaplatí. Obavy se týkaly hlavně způsobilosti na moři. Komise měla pravdu, Monitor nebyl oceánská loď. Jenže Unie nepotřebovala oceánskou loď. Potřebovala rychlou odpověď na CSS Virginia.

Stavba trvala necelých sto dnů. Ericsson sám vybral jméno „Monitor“ jako varování, nejen pro Konfederaci, ale i pro britskou admiralitu.

Čtyři hodiny, které změnily pravidla

8. března 1862 vyplula Virginia do zátoky Hampton Roads a během jediného odpoledne potopila dvě dřevěné fregaty Unie. Třetí, USS Minnesota, uvízla na mělčině a čekala na ráno. Když se Virginia 9. března vrátila dokončit práci, stál jí v cestě Monitor.

Na papíře to vypadalo absurdně. Virginia měřila asi 84 m (275 stop), nesla deset děl v pevné kasematě se šikmými boky a na přídi měla beranidlo. Monitor měl jen dvě jedenáctipalcová Dahlgrenova děla, ale v otočné věži o průměru zhruba 6 m (20 stop), s palebným obloukem 360 stupňů. Nemusel natáčet celý trup, aby zamířil. A jeho nízký profil znamenal, že Virginia měla co trefit jen věž a úzký proužek paluby.

Čtyřhodinový souboj u Hampton Roads neskončil potopením ani jedné lodi. Ale strategicky zvítězil Monitor: Virginia se stáhla, Minnesota zůstala celá a blokáda Unie držela. Důležitější než výsledek bitvy byl ale signál, který z ní vyšel do světa.

Od pobřežní baterie k bitevní lodi

Reakce přišla překvapivě rychle. Už 4. října 1862, pouhých sedm měsíců po bitvě, nese datum britský plán pobřežní věžové lodi Prince Albert. Unie sama objednala desítky monitorů různých tříd pro říční a pobřežní operace.

Tady je ale potřeba rozlišit tři věci:

Monitor jako konkrétní loď měl krátký život. V noci z 31. prosince 1862 ho u mysu Hatteras potopila bouře; vlny otevřely netěsnosti v nízkém trupu, voda zaplavila stroje a loď šla ke dnu. Přesně ta vlastnost, která z něj dělala těžký cíl, ho zabila na otevřeném moři.
Monitor jako typ, nízká pobřežní věžová loď, sloužil ještě desítky let, ale nikdy se nestal páteří oceánského loďstva. K tomu se nehodil.
Otočná těžká věž jako princip, to je ta linie, která přežila. Britská HMS Monarch se roku 1869 stala první skutečně oceánskou věžovou válečnou lodí. HMS Devastation z roku 1871 už vypadala jako zárodek moderní bitevní lodi: žádné plachty, pancéřový trup, věže s těžkými děly.

Pozdější bitevní lodě, od predreadnoughtů přes Dreadnought až po Jamato, spojily oceánský trup typu Virginia s věží a velkými děly typu Monitor. Jak to formuluje Britannica: bitevní loď je syntézou obou principů z Hampton Roads.

Kde končí 160 let

Bitevní lodě vládly námořní strategii zhruba do druhé světové války, kdy je z trůnu sesadily letadlové lodě. Po válce převzaly hlavní údernou roli ponorky a řízené střely. Samotný princip otočné věže ale v menším měřítku přežil, na křižnících, torpédoborcích i moderních fregatách. NOAA ještě v nedávných textech označuje věž Monitoru za prototyp pozdější námořní výzbroje.

Takže „160 let“ není přesný interval vlády jednoho typu lodi. Je to spíš měřítko toho, jak daleko dosáhla myšlenka, kterou Ericsson poprvé vyzkoušel v boji. Od dřevěných bočních fregat k otočným věžím; ten zlom proběhl za jediné březnové odpoledne roku 1862.

Kde to dnes vidět

Vrak Monitoru leží asi 30 km (16 mil) od mysu Hatteras v hloubce kolem 73 m (240 stop) a pro běžného návštěvníka není přístupný. Co přístupné je: USS Monitor Center v The Mariners‘ Museum v Newport News ve Virginii, kde probíhá konzervace originální věže, strojů i děl a kde je rozsáhlá expozice. Další zastávky najdete v Severní Karolíně, na Hatterasu, v Beaufortu a na Roanoke Island, kde stojí i model v měřítku 1:3.

Ericsson stavěl Monitor jako nouzové řešení na jedno odpoledne. To odpoledne stačilo, aby ukázal směr, kterým se námořní válečnictví vydalo na víc než století dopředu.

Zdroj: ArmádníZpravodaj.cz

Autor: Stanislav Havel

Reklama

Další články z ArmádníZpravodaj.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů ArmádníZpravodaj.cz

Články z ArmádníZpravodaj.cz přinášejí aktuální informace z oblasti armády, obrany, vojenských technologií a geopolitického vývoje. Sledují jak dění v českých ozbrojených silách, tak i klíčové mezinárodní události a konflikty, které ovlivňují bezpečnostní situaci ve světě. Obsah se věnuje nejen...

„Sýrová krabička na voru“ změnila válčení na moři na dalších 160 let

Fiasko ruských „superstíhaček“: Zastavily jediný dron, zbytek vyřadil klíčový závod

Španělsko - Belgie 2:1. Merino opět hrdinou, Belgie v závěru riskuje

Sex, nebo vrcholová gymnastika? Těchto 43 poloh vás prověří, osmičku zvládnou jen odvážní

Jaký důchod musí brát český senior, aby si mohl žít jako průměrný německý penzista?

Muži prozradili 13 signálů, že jsou do vás až po uši zamilovaní. Poznejte, že je máte na háku