Silnice a železnice jako obranný výdaj? A Česko vloni nesplnilo kritéria NATO

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Česko si vloni do obrany započítalo rekordní miliardy na silnice a železniční tratě. NATO z toho uznalo méně než polovinu. Zatímco v odhadu z roku 2025 tvořila infrastruktura přes 14 % českých obranných výdajů, po alianční revizi klesl podíl pod 6 %. Česko zřejmě i proto podle dat NATO za rok 2025 skončilo na 1,86

profimedia-1114979776

Zdroj: Ministr obrany Jaromír Zůna a premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci před odletem na summit NATO do Ankary. Foto: Petr Topič / MAFRA / Profimedia

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 19.09.2026 05:30

Projekty na stavbu a opravu silnic, mostů či železnic do obranných výdajů pro letošek zahrnuje i Babišova vláda. Zkušenost s tímto přístupem předchozí vlády Petra Fialy by pro ni ale mohla být varováním.

Jak plyne z oficiálních dokumentů NATO, rozdíl mezi tím, co česká vláda v odhadu za rok 2025 původně vykázala v oblasti infrastruktury jako obranný výdaj a tím, co Aliance reálně uznala, je skoro 60 %.

Dokládá to srovnání níže uvedených dvou grafů a tabulek.

První ukazují to, jaký procentní podíl výdajů na obranu v oblasti infrastruktury jednotlivé země nahlásily, druhé to, jak NATO rok 2025 podle svých kritérií uzavřelo (plus předpokládaný podíl pro rok 2026).

Zatímco v tabulce publikované v srpnu 2025 tvořila infrastruktura v českých výdajích pro rok 2025 odhadovaných 14,07 procenta (to odpovídalo 23,6 mld. Kč, o rok dříve to bylo jen 11,7 mld. Kč), novější publikace NATO s finální revizí tentýž rok uvádí už jen 5,74 procenta.

Rozdíl mezi původně deklarovanými výdaji na obranu v kolonce infrastruktura versus realita

[gallery size="large" ids="150123,150121,150124,150125,150122"]
Nafukování civilními položkami
To, že vláda – jak předchozí Fialova, tak současná Babišova – konkrétní výdaj jako obranný označí, automaticky neznamená, že NATO pak takový výdaj jako oprávněný uzná.

„To byl už náš spor s Fialovou vládou, která dvacet miliard na dopravní infrastrukturu zapsala jako obranný výdaj,“ komentoval to letos v lednu dnes již bývalý člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel s tím, že „takto to dělat nelze“.

Až pět procent HDP?

Vláda v návrhu rozpočtu na rok 2027 počítá na obranu s dvěma procenty HDP (191 miliard Kč). V následujících letech chce vláda držet výdaje na obranu maximálně na 2,1 procenta HDP. Alianční země, tedy i Česko, by přitom podle společné dohody měly své obranné rozpočty navyšovat tak, aby v roce 2035 dosáhly přímé výdaje 3,5 procenta HDP a související dalších 1,5 procenta.

Podle metodiky NATO lze uznat jen tu část výdajů na infrastrukturu, která přímo vychází z požadavku armády.

„Kupříkladu když by se stavěl most s nosností 40 tun a armáda kvůli tankům požadovala nosnost 60 tun, tak do nákladů na obranu může být započítán jen ten rozdíl,“ vysvětlil Jan Pavel.

NATO definuje obranné výdaje jako „platby národní vlády určené konkrétně k pokrytí potřeb jejích ozbrojených sil, ozbrojených sil spojenců nebo Aliance“.

Výdaje i v kolonce infrastruktura tedy mají být striktně vojenské a nemohou být „nafukovány“ civilními položkami. „Výdaje na vojenskou složku smíšených civilně-vojenských aktivit jsou zahrnuty, ale pouze tehdy, když lze vojenskou složku specificky účtovat nebo odhadnout,“ čteme v materiálech NATO.
Třetí nejhorší z členských zemí
Důsledkem revize Českem původně deklarovaných výdajů na infrastrukturu za rok 2025 je zřejmě i nesplnění závazku členských států dávat na obranu ročně nejméně 2 % HDP. Česko oficiálně vloni vydalo jen 1,86 % HDP.

HlídacíPes.org poslal NATO dotazy k výše uvedeným údajům. Tiskový odbor ve věci (ne)splnění závazku za rok 2025 jen odkázal na svůj oficiální dokument, kde uvádí české obranné výdaje právě na úrovni 1,86 % HDP. Vedle Česka se přes dvě procenta vloni nedostala pouze Albánie a Slovinsko.

Pokud jde o neuznané výdaje na infrastrukturu deklarované jako obranné, mluvčí NATO Jona Bootsma odmítl téma na dotaz HlídacíPes.org komentovat s tím, že „věc by měla komunikovat česká strana“.

HlídacíPes.org požádal ministerstvo obrany o soupis konkrétních infrastrukturních projektů, které NATO uznat odmítlo, i o seznam projektů, které Česko míní v této kategorii uplatnit v letošním roce. Těmto údajům se budeme věnovat v dalších textech.

V předběžné tabulce NATO je nyní v kolonce infrastruktura u Česka podíl 7,91 %. Peníze mají jít do staveb dálnic a železnic „využitelných pro vojenskou mobilitu a rychlé přesuny vojsk přes Českou republiku“.

Vláda Andreje Babiše sem mimo jiné zahrnuje modernizaci železničního uzlu Česká Třebová či úsek dálnice D11 k polské hranici.

Zhruba v polovině příštího roku bude z dat NATO oficiálně jasné, zda Česko splnilo či nesplnilo letos svůj závazek i to, jak se NATO dívalo právě na letos vykázané „obranné výdaje na infrastrukturu“.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Jan Vávra: Bratrovražedný boj v horních patrech katolické církve – o majetek

Poučme se z toho, co se stalo v Německu, říká exnáčelník Generálního štábu Řehka

ROZHOVOR. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka opustil ke konci srpna po 37 letech...

Policie neví, kolik stojí ostraha Okamury či úřadů. Celkem šlo ale vloni o 872 milionů

Kolik stojí ochrana ministerstev, parlamentu či Tomia Okamury, Andreje Babiše a dalších ústavních činitelů?...

„Extremistické tajné služby,“ hájí Klaus akci krajní pravice. Hostem bude už potřetí

Václav Klaus potvrdil účast na akci rakouské internetové televize AUF1 sledované tajnými službami v Německu...

Kmotr Jurečko promluvil. Předvolební Plzeň dává vzpomenout na „staré časy“

KOMENTÁŘ. Ve čtvrtém největším městě Česka to ve volebním roce vře. Koalice stran a místních hnutí se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Silnice a železnice jako obranný výdaj? A Česko vloni nesplnilo kritéria NATO

Srovnání prezidentů: Češi řekli, kdo byl nejlepší. Jedna volba může překvapit

Dospělé mimino, výměna rolí i neodbytný vyznavač hlubokého hrdla. Pětice žen líčí, jaké praktiky pro ně byly přes čáru

Co by na to řekli Američané? Zůna si nevěděl rady a odpískal zakázku za 25 miliard

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

V Česku jsou auta drahá, pojedu pro ně k sousedům. Spočítali jsme, jestli se to opravdu vyplatí