Foto: Magnific
Sestřelit relativně levný útočný dron raketou za miliony dolarů není z dlouhodobého hlediska udržitelné. Ukrajinsko-litevská společnost Valkyrie Dynamics proto vyvíjí radar Heimdall, který se vejde do přídě malého stíhacího dronu. Váží přibližně 100 gramů a při sériové výrobě by podle plánů společnosti mohl stát méně než 300 eur. Vývoj nyní podpořila investice ve výši jednoho milionu eur.
Technologie vzniká v Kyjevě, kde má Valkyrie vlastní vývojovou laboratoř. Jejím hlavním cílem není vytvořit další velký systém protivzdušné obrany, ale vyřešit jeden konkrétní problém. Stíhací drony jsou při závěrečném přiblížení k cíli často závislé na obrazu z běžných nebo termovizních kamer.
Jakmile se zhorší viditelnost, jejich schopnost sledovat pohybující se objekt může výrazně klesnout. Mlha, husté srážky či kouř přitom neomezují pouze operátora, ale také automatické systémy vyhodnocující obraz. Právě zde má nastoupit radar.
Dron hunt Foto: Magnific
Radar místo kamery. Rozhodují poslední stovky metrů Heimdall představuje aktivní radarový senzor určený pro závěrečnou fázi navádění stíhacích dronů. Na rozdíl od optické kamery nepotřebuje viditelné světlo a nespoléhá ani na tepelné záření cíle. Vysílá rádiové vlny a vyhodnocuje jejich odraz od sledovaného objektu.
Podle Valkyrie Dynamics má operátor dostávat radarové informace o cíli v závěrečných 100 až 500 metrech přiblížení. Právě v této fázi může být ztráta vizuálního kontaktu rozhodující.
Radar ovšem není zázračným řešením pro každou situaci. Jeho výkon závisí na velikosti a materiálu cíle, jeho vzdálenosti, okolních odrazech i konkrétních atmosférických podmínkách. Výhodou je především menší závislost na viditelnosti, nikoliv absolutní nezranitelnost vůči počasí.
Důležitý je také rozdíl mezi radarem a kompletním autonomním naváděním. Samotný Heimdall poskytuje senzorové informace. Aby mohl dron samostatně reagovat na pohyb cíle, potřebuje odpovídající řídicí systém. Technologie proto podporuje jak pilotované FPV drony , tak autonomnější platformy vybavené dalšími komponenty.
Levný senzor ještě neznamená levnou protivzdušnou obranu Právě ekonomika obrany patří mezi hlavní důvody, proč podobné technologie vznikají. Rusko používá proti Ukrajině velké množství útočných bezpilotních prostředků včetně dronů rodiny Shahed. Nasazování drahých protiletadlových střel proti levnějším cílům vytváří výrazný nepoměr mezi náklady útočníka a obránce.
Zakladatel společnosti Valkyrie Dynamics Marcin Kovalevskij chce tento poměr změnit pomocí dostupnějších stíhacích dronů. Radar je ovšem pouze jednou součástí výsledného systému. K jeho celkovým nákladům je nutné připočítat samotný dron, pohon, komunikační vybavení, řízení a další technologie.
Také uváděných 300 eur není současnou potvrzenou prodejní cenou. Jde o cílovou částku, které chce výrobce dosáhnout při větších výrobních objemech. Veřejně zatím nejsou k dispozici úplné technické parametry ani nezávisle ověřené údaje o úspěšnosti zachycení cílů.
Společnost nicméně nezůstává pouze u počítačových návrhů. Funkční prototyp měla podle zveřejněných informací již v říjnu 2026 a v Ukrajině uskutečnila letové zkoušky ve spolupráci s ukrajinsko-estonskou společností Korven Systems, která se zabývá autonomními systémy pro stíhací drony.
Valkyrie nyní získala milion eur v počátečním investičním kole vedeném pařížským studiem Hexa. Finance mají podpořit výrobu první verze radaru, vývoj dalších generací a rozšíření týmu. Společnost zároveň plánuje evropská technická integrační pracoviště zaměřená na spolupráci s výrobci obranných systémů.
Další verze radarů mají nabídnout větší dosah a širší zorné pole. To může být důležité zejména při zachycování rychlejších útočných dronů. Radar však sám o sobě nevyřeší nedostatečnou rychlost nebo manévrovací schopnosti stíhacího prostředku.
Zdroje:
https://www.valkyriedynamics.ai