„Mezi nejčastější příčiny smrti patřily nemoci oběhové soustavy a novotvary. V roce 2025 zemřelo v Česku 113 337 osob. V 6592 případech šlo o obyvatele Plzeňského kraje a v porovnání s předchozím rokem se jednalo o nárůst o 336 osob. V návaznosti na vyšší naději dožití umírá ve věkové skupině nad 85 let téměř dvakrát více žen než mužů. Nejčastěji lidé umírají ve zdravotnických zařízeních,“ informovala na úvod Stanislava Zychová z Krajské správy ČSÚ v Plzni.
Nejvyšší úmrtnost v České republice zaznamenali v Ústeckém kraji, na opačném konci žebříčku jsou obyvatelé Prahy. V rámci Plzeňského kraje byla v roce 2025 nejvyšší relativní úmrtnost na Klatovsku, naopak nejnižší na severu Plzeňska.
Nejčastěji se umírá na nemoci oběhové soustavy
Mezi nejčastější příčiny smrti patřily v Plzeňském kraji v roce 2025 nemoci oběhové soustavy. Byly určeny jako příčina úmrtí u téměř třetiny zemřelých, konkrétně u 2178 osob. Ve více než polovině případů šlo o ženy. Nemoci oběhové soustavy přitom dominovaly u obou pohlaví. V rámci této skupiny připadalo 36,7 procenta případů na ischemické nemoci srdeční.
„Na druhém místě se v kraji umístily novotvary, které byly určeny jako příčina úmrtí u 1712 osob. V 54,6 procenta případů šlo o muže. K nejčastějším typům zhoubných nádorů patřily nádory průdušnice, průdušek a plic, na které v Plzeňském kraji v roce 2025 zemřelo celkem 289 obyvatel. U žen však tento typ novotvarů v počtu úmrtí předčil zhoubný nádor prsu, na který zemřelo 114 žen,“ uvedla Zychová.
U mužů byl na druhém místě zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, na který zemřelo 111 osob. Následoval zhoubný nádor prostaty se 102 případy. Při souhrnném hodnocení obou pohlaví se na třetím místě mezi příčinami úmrtí na zhoubné nádory umístily nádory slinivky břišní. Patří k nejagresivnějším typům rakoviny, mimo jiné kvůli odolnosti vůči léčbě a pozdní diagnostice.
Třetí místo mezi skupinami nejčastějších příčin smrti obsadily v Plzeňském kraji nemoci dýchací soustavy, které představovaly 8,3 procenta případů, tedy 548 úmrtí. Následovaly nemoci endokrinní soustavy, poruchy výživy a přeměny látek, které měly na svědomí 421 úmrtí.
Mezi zemřelými mírně převažují muži
Z hlediska pohlaví mezi zemřelými mírně převažovali muži, kteří tvořili 51,8 procenta. Ve vyšších věkových kategoriích byl naopak vyšší podíl zemřelých žen, což souvisí s jejich vyšší nadějí dožití. V roce 2025 zemřelo ve věkové skupině 85 a více let téměř dvakrát tolik žen než mužů.
Mezi důvody vyšší úmrtnosti mužů, zejména v mladších věkových skupinách, patří podle původního textu rizikovější způsob života. Muži ve srovnání se ženami častěji umírají při tragických událostech a častěji vykonávají fyzicky náročnou práci. Ženy naopak podle textu častěji dbají na prevenci a méně často podléhají nezdravým návykům, jako jsou kouření nebo konzumace alkoholu.
Naděje dožití při narození činila v Plzeňském kraji v roce 2025 u mužů 77,41 roku a u žen 82,96 roku. Ve srovnání s obdobím 2001–2002 jde u mužů o nárůst téměř o pět let, u žen byl nárůst o něco nižší.
Obyvatelé Plzeňského kraje nejčastěji umírali ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a to v 63,2 procenta případů. Oproti situaci před deseti lety jde o pokles, tehdy podíl přesahoval 67 procent. V roce 2025 zemřelo 23 procent obyvatel v domácím prostředí a 9,4 procenta v zařízeních sociálních služeb.
Nejvíce lidí umírá v zimních měsících
Z hlediska sezónnosti připadá nejvíce úmrtí pravidelně na zimní období. Chladné počasí a častější výskyt respiračních onemocnění mohou zhoršovat zdravotní stav zejména starších a nemocných lidí. V roce 2025 zemřelo v Plzeňském kraji nejvíce obyvatel v lednu, celkem 685. Následovaly prosinec s 579 úmrtími a únor s 573. Jediným měsícem, kdy počet zemřelých nepřesáhl 500, byl srpen.
Z hlediska dnů v týdnu připadal nejvyšší počet úmrtí na čtvrtek, kdy zemřelo 1038 osob. Nejméně úmrtí zaznamenaly statistiky v sobotu, a to 890. Rozdíly mezi jednotlivými dny však byly malé. K nejtragičtějším dnům roku 2025 patřily 20. ledna a 31. prosince. V obou dnech zemřelo shodně 33 obyvatel kraje.
„Za sledovaných 25 let vývoje našeho kraje bylo výraznější zvýšení úmrtnosti zaznamenáno mezi roky 2014 a 2015, a to téměř o desetinu. Jednalo se mimo jiné o vliv chřipkové epidemie v lednu a únoru, ale následně také vln veder v srpnu, což v obou případech mohlo přispět ke zhoršení stavu starších a nemocných obyvatel. Další a zároveň nejvýraznější růst úmrtnosti nastal v období pandemie covidu-19, kdy se mezi roky 2019 a 2021 počet zemřelých zvýšil téměř o čtvrtinu, tedy o 1600 osob. Od roku 2022 byl zaznamenán pokles, který trval do roku 2023. Od té doby počty úmrtí znovu narůstají vlivem silnějších poválečných ročníků, které se dostávají do seniorského věku,“ dodala Stanislava Zychová.