Software se jmenuje Anura a kromě tanku Abrams a nového vozidla XM30 má zamířit také do obrněnců Stryker. Voják řekne „přepni na druhou radiovou síť“ nebo „natoč kameru na severovýchod“ a systém z běžné věty vyčte, co má udělat, a předá příkaz příslušnému podsystému. Nemusí hledat správné tlačítko ani pouštět zbraň z ruky.
Kterou funkci obě firmy hlasovému ovládání výslovně odepřely
Srovnání s ChatGPT sedí jen napůl. Zakladatel Primordial Labs serveru Breaking Defense vysvětlil, že Anura žádný text negeneruje a nic si nedomýšlí, jen rozpozná záměr mluvčího a převede ho na akci. Může přepnout rádio, odeslat taktické hlášení, nastavit pohled kamery nebo zadat úkol dronu. S chatovacími modely ji spojuje jediná věc: člověk se nemusí učit speciální povely a mluví normálně.
Palebné řízení zůstává mimo dosah. Hlasový povel k výstřelu software neprovede, protože ho vůbec ovládat nemá. Firmy výběr zdůvodňují tím, že komunikace, senzory, displeje a řízení dronů se dají snadno ověřit a bezpečnostně certifikovat, kdežto u palby to neplatí.
Celý systém běží přímo ve vozidle a k žádnému serveru se nepřipojuje. Díky tomu má fungovat i tam, kde nepřítel spojení zahlcuje elektronickým rušením.
XM30 bude mít o vojáka méně než Bradley, kterého nahradí
Za projektem stojí hlavně personální počty. XM30 má nahradit vozidlo Bradley a místo tříčlenné posádky počítá s dvoučlennou. U tanků je trend stejný: připravovaný M1E3 má mít menší posádku než dnešní čtyřčlenný Abrams M1A2 SEPv3 se 120mm kanonem. Systémů k obsluze přitom přibývá, protože ve vozidle jsou senzory, síťové terminály, digitální mapy a k tomu drony.
Podle GDLS má hlasové ovládání snížit fyzickou a především kognitivní zátěž. Velitel by už nemusel přeskakovat mezi šesti obrazovkami a ovladači, stačilo by mu říct, co chce vidět nebo odeslat.
Hlasové ovládání tedy americká armáda nekupuje kvůli pohodlí. Dva lidé mají zvládnout práci, na kterou byli dosud tři, a ruce i oči na to nestačí.
Na žádném prototypu XM30 ani M1E3 zatím Anura nesedí
Primordial Labs nezačíná od nuly. Od americké armády získal dvě zakázky z programu SBIR. První, zaměřená na hlasové velení pozemním robotům, běžela od října 2024 do dubna 2025. Druhá do července 2026 rozvíjela univerzální hlasové řízení takzvaných launched effects, tedy malých dronů vypouštěných z vozidel. Firma uvádí, že v experimentech se smíšenými jednotkami lidí a strojů nasadila tisíce licencí. Nezávisle ověřený je tento údaj zatím jen ze strany výrobce.
Říjnová dohoda otevírá cestu k budoucím modernizačním balíkům, okamžité nasazení neznamená. Prototypy XM30 a M1E3 procházejí vojskovými zkouškami u 1. jezdecké divize na Fort Cavazos, na jaro 2027 je naplánovaná rotace v Národním výcvikovém centru. První sériová XM30 pro bojovou jednotku armáda dříve plánovala na fiskální rok 2029.
Obranu proti podvrženým povelům Primordial Labs dosud nezveřejnila
Uvnitř bojového vozidla je hluk, všechno vibruje a posádka mluví ve stresu. Rozpoznávání řeči to komplikuje. Primordial tvrdí, že jeho modely jsou stavěné právě pro hlučné a zhoršené podmínky. Na dřívější veřejné ukázce, kterou popsal server Axios, systém nesrozumitelný příkaz neprovedl a ozval se zvukovým upozorněním.
Akademické práce přitom upozorňují, že hlasové systémy obecně lze oklamat podvrženými příkazy vyslanými ultrazvukem nebo světlem. Jaká konkrétní protiopatření Anura má, firma neuvedla. U zařízení, které posílá drony a odesílá taktická hlášení, je tahle mezera nejslabším místem celého projektu.
Do českých obrněnců by se hlasové ovládání dostalo nejspíš oklikou
Anura není jediným americkým projektem umělé inteligence pro pozemní vojsko. Firma Anduril provozuje platformu Lattice, která slučuje data z tisíců senzorů do společného operačního obrazu a koordinuje pilotované i autonomní prostředky napříč doménami. S Anurou ji spojuje důraz na otevřenost a výpočty přímo na místě nasazení. Lattice je bitevní řídicí systém, Anura vstupní rozhraní mezi člověkem a strojem, takže by mohly pracovat vedle sebe.
Česká armáda staví těžkou brigádu na vozidlech CV90 a tancích Leopard 2 a přímé převzetí Anury je pro ni zatím mimo horizont. Kdyby se hlasové ovládání prosadilo v aliančních platformách s otevřenou softwarovou architekturou, do Česka by nejspíš dorazilo jako součást budoucích modernizačních balíků. Strategie NATO pro umělou inteligenci už teď požaduje interoperabilitu, vysvětlitelnost a možnost autonomní funkce okamžitě vypnout.