Střevní trakt je domovem miliard mikroorganismů, které společně tvoří takzvaný mikrobiom. A ten dokáže s naším chováním hotové divy. Není to jen součást trávení – komunikuje přímo s mozkem prostřednictvím nervové osy, jež přenáší informace oběma směry. V praxi to znamená, že když se střevní prostředí dostane z rovnováhy, začne vysílat do mozku signály, které mohou ovlivnit naši náladu, chuť k jídlu nebo i to, po čem sáhneme, když máme „slabou chvilku“.
Když touhu po sladkém řídí mikroby
Pokud ve střevech převládnou bakterie, jež ke svému růstu potřebují cukr, začnou si o něj doslova říkat. Tím se spustí začarovaný kruh – čím víc sladkého jíme, tím víc podporujeme právě ty mikroorganismy, které ho vyžadují. Zároveň se však oslabují ty vhodné bakterie, které pomáhají udržet zdravé prostředí. Výsledkem je, že chuť na sladké se s časem zintenzivňuje a běžná porce přestává stačit.
Nerovnováha střevní flóry přitom neovlivňuje jen naše chutě, ale i celkovou pohodu. Z hrubého odhadu až devadesát procent serotoninu – takzvaného hormonu štěstí – vzniká právě ve střevech. Když se jejich mikrobiom naruší, může se to projevit únavou, podrážděností i zvýšenou potřebou dát si něco dobrého, co na chvíli zvedne náladu. Jenže úleva je krátkodobá a s každým dalším sladkým soustem se střeva dostávají víc mimo zdravý rytmus.
Dobrou zprávou je, že tenhle proces se dá zvrátit. Střevní bakterie se mění podle toho, čím je krmíme – a už během několika dnů lze ovlivnit jejich složení. K nápravě pomáhají potraviny bohaté na probiotika, tedy živé kultury přátelských bakterií, které podporují zdravé trávení a tlumí chuť na cukr. Patří sem například kefír, kysané zelí, kimči nebo kombucha. Důležité jsou i prebiotika – nestravitelná vláknina z potravin, jako je česnek, cibule, chřest či oves, jež slouží těmto „dobrým“ bakteriím jako potrava.
Když se střevní harmonie obnoví, začíná se měnit i chuť. Tělo už tolik netouží po cukru, hladina energie je stabilnější a mozek se přestává dožadovat rychlého dopingu. Často pak lidé zjistí, že i menší porce sladkého jim stačí.

━━ Kvašená zelenina je bohatá na probiotika, která mohou pomoci zbavit se chutě na sladké (Zdroj: Frames For Your Heart / Unsplash+)
Rovnováha začíná na talíři
Střeva reagují rychleji, než si myslíme. Každodenní výběr potravin může jejich stav buď zlepšovat, nebo naopak narušovat. Právě proto se vyplatí myslet na pestrost – čím rozmanitější strava, tím rozmanitější mikrobiom. Každá bakteriální skupina potřebuje něco jiného, takže čím víc druhů v našich střevech žije, tím lépe funguje celé tělo.
Pomoci může i obyčejná pravidelnost. Dlouhé hladovění nebo naopak neustálé ujídání udržuje trávicí trakt pod tlakem, což správnému fungování dvakrát neprospívá. Stejně důležitý je dostatek spánku a pohybu – i to totiž ovlivňuje, jak střevní mikroby komunikují s mozkem. Když je tělo v klidu a trávení má svůj rytmus, potřeba sahat po sladkém se přirozeně zmenšuje.
Chuť na sladké tedy není selhání, ale signál, jímž tělo dává najevo, že mu chybí energie, klid nebo správná výživa. Místo zákazu a výčitek je proto lepší hledat příčinu – a ta často začíná právě v mikrobiomu. Stačí pár malých změn: doplnit do jídelníčku kvašené potraviny, zvýšit příjem vlákniny a omezit průmyslově zpracované produkty, které bakterie ve střevech vyvádějí z rovnováhy.
Výsledky se objevují dřív, než by člověk čekal. Když se trávení zklidní, ustálí se i hladina cukru v krvi a s ní i nálada. Tělo si postupně odvykne od neustálých výkyvů energie a mozek přestane toužit po další dávce cukru. Někdy tak stačí málo – poslouchat vlastní tělo a dopřát mu to, co opravdu potřebuje
Zdroje článku: sslee-20064.medium.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, www.sciencenews.org, www.storicko.cz