Vědci se těmito otázkami zabývají stále podrobněji a jejich zjištění jsou zajímavější, než by se mohlo zdát. Ukazuje se totiž, že dostatek tekutin nesouvisí pouze s fyzickým zdravím. Může mít vliv také na naši psychickou pohodu, kvalitu spánku a to, s jakou náladou se ráno probouzíme.
Foto: pexels/Thành Long
Voda a psychika spolu souvisejí
Když pijeme málo, tělo se může dostat do stavu mírné dehydratace, tedy nedostatku tekutin. Nemusíme přitom pociťovat výraznou žízeň. Přesto se mohou objevit bolesti hlavy, únava, podrážděnost, horší soustředění nebo pocit, že nás i běžné úkoly stojí více energie než obvykle. Právě tyto projevy se mohou překrývat s některými příznaky úzkosti a psychického vyčerpání. Pokud jsme unavení, hůře se soustředíme a všechno nás snadněji rozhodí, může se nám také hůře zvládat každodenní stres. Nedostatek tekutin proto může naši psychickou nepohodu zhoršovat, i když samozřejmě není jedinou ani hlavní příčinou úzkostných či depresivních stavů.
Některé studie skutečně naznačují souvislost mezi nižším příjmem vody a vyšší mírou depresivních příznaků. U úzkosti jsou výsledky méně jednoznačné, přesto se zdá, že nedostatečná hydratace může u některých lidí přispívat k podrážděnosti, napětí a nepříjemným tělesným pocitům. To ovšem neznamená, že sklenice vody dokáže vyléčit depresi nebo zastavit úzkostný záchvat. Dostatečný pitný režim je spíše jedním z drobných návyků, které mohou podpořit naše celkové zdraví a pomoci odstranit jeden z možných zdrojů nepohody.
Co se děje, když pijeme vodu po osmé večer
Možná jste si zvykli po osmé hodině večerní už téměř nepít, protože nechcete v noci vstávat na toaletu. Takové doporučení má své opodstatnění. Pokud vypijeme větší množství tekutin těsně před spaním, můžeme se v noci probudit kvůli plnému močovému měchýři. A pokud se to opakuje, může být náš spánek méně kvalitní a ráno se můžeme cítit unavenější.
Přerušovaný spánek přitom není jen otázkou nepříjemného vstávání. Kvalita spánku úzce souvisí s naší náladou, schopností zvládat stres i celkovou psychickou odolností. Když se dlouhodobě špatně vyspíme, můžeme být podrážděnější, citlivější na stres a hůře se vyrovnávat s úzkostnými pocity.
Znamená to tedy, že bychom po osmé hodině už neměli pít vůbec? Rozhodně ne. Osmá hodina večerní není žádná magická hranice, po které by se voda náhle stala škodlivou. Důležitější je, kolik toho vypijeme, kdy chodíme spát a zda máme během dne dostatek tekutin. Pokud máme žízeň, sucho v ústech nebo jsme během dne málo pili, malé množství vody před spaním může být rozumnou volbou. Není nutné chodit spát s pocitem žízně jen proto, abychom se vyhnuli noční návštěvě toalety.
Překvapivé výsledky studie
Zajímavé poznatky přinesla studie japonských vědců publikovaná v lednu 2026 v odborném časopise PLOS ONE. Výzkumníci se zaměřili na to, zda pití obyčejné vody bezprostředně před spaním může ovlivnit kvalitu spánku a depresivní náladu následující ráno. V první části výzkumu zkoumali odpovědi téměř tisícovky dospělých Japonců. Zjistili, že nižší příjem vody souvisel s výraznějšími depresivními příznaky. Samotné výsledky dotazníkového šetření však nemohly prokázat, že nedostatek vody byl jejich přímou příčinou.
Ve druhé části výzkumu sledovali 55 zdravých mužů ve věku přibližně 50 až 59 let. Ti v jedné z podmínek vypili těsně před spaním jednu menší sklenici vody. V kontrolní podmínce naopak před spaním nepili žádné nápoje. Výsledek byl pozoruhodný. Po večerech, kdy muži vypili vodu, měli následující ráno tendenci vykazovat méně depresivní náladu. Změny se objevily také v některých parametrech spánku, zejména v době, za kterou nastala fáze REM spánku. Celková délka spánku se však významně nezměnila.
Je ale důležité správně pochopit, co tato zjištění znamenají. Zlepšení ranní nálady bylo poměrně malé a nešlo o důkaz, že voda léčí depresi. Účastníci navíc byli zdraví muži bez výrazných depresivních příznaků. Výsledky proto nelze automaticky vztahovat na ženy, mladší lidi ani osoby, které trpí klinickou depresí nebo závažnými úzkostmi. Přesto jde o zajímavý poznatek, malé množství vody před spaním nemusí být pouze zbytečným návykem. U některých lidí by mohlo mít příznivý vliv na ranní subjektivní pohodu.
Příjem vody před spaním a chronická úzkost
Chronická úzkost dokáže člověka vyčerpávat nejen psychicky, ale i fyzicky. Neustálé napětí, zrychlený tep, neklidné myšlenky a potíže se spánkem mohou postupně ovlivňovat každodenní život. Svou roli přitom může hrát i dostatečný příjem tekutin. Pokud během dne pijeme málo, může se objevit únava, podrážděnost, bolest hlavy nebo horší soustředění, tedy potíže, které mohou nepříjemné projevy úzkosti ještě zesilovat. Malá sklenice vody před spaním může být užitečná zejména tehdy, když máme žízeň nebo jsme během dne nepřijali dostatek tekutin.
Je však důležité zdůraznit, že zatím nemáme dostatek důkazů, že by samotné večerní pití vody zmírňovalo chronickou úzkost. Výše zmíněný výzkum z roku 2026 v časopise PLOS ONE naznačil mírné zlepšení ranní depresivní nálady u zdravých mužů, kteří před spaním vypili 280 mililitrů vody. Úzkost však tato studie přímo nezkoumala. Zároveň se ukázalo, že večerní pití zvyšuje pravděpodobnost nočního močení, které může narušovat spánek. A právě kvalitní spánek je pro člověka s chronickou úzkostí velmi důležitý.
Nejrozumnější je proto pít pravidelně během dne, večer doplnit tekutiny podle potřeby a těsně před spaním se vyhnout velkému množství vody. Dostatečná hydratace může být drobnou součástí péče o psychickou pohodu, neměla by však nahrazovat odbornou pomoc, pokud úzkost přetrvává nebo výrazně zasahuje do života.
Zdroje: PMC, Mammoth Mug, Health, Psychology Today, Very Well Health
Související články