Součástí areálu byl tehdy i zookoutek, ve kterém už dva roky před oficiálním založením zahrady pobíhala první zvářata. Ve srovnání s "opravdovými" zoologickými zahradami ale byly ostravské počátky více než skromné, základ zdejšího zvěřince tvořil vlastně jen srnec, dvě srny a pětice bažantů. Až časem k nim přibylo několik pávů a dalších ptáků, tedy zvířata poměrně běžná. Přesto ale Ostravané do Hornického sadu, jak se areál jmenoval, chodili rádi - kromě zoo nabízel i další možnosti rekreace jako tenisové kurty, jeviště pro kulturní akce v přírodě nebo dětské hřiště.
Přes nelehké začátky a omezené možnosti se lidem pod vedením prvního ředitele Bohumila Vítka dařilo získávat další zvířata, k nejatraktivnějším přírůstkům patřil bezesporu slon Pepík, který ještě jako mládě přijel v roce 1956 z pražské zahrady. Populární chobotnatec patřil řadu let k hlavním atrakcím ostravské zoo, stihl ho ale tragický osud. V lednu 1964 se mu podařilo překonat hrazení a poté, co poničil topení, spadl do sklepa, kde mu vypovědělo službu srdce.
Čtěte také: Ostravská zoo musela utratit medvěda Jirku. V zahradě žil necelé dva roky
Smrt oblíbeného zvířete podle pamětníků špatně nesl zejména ředitel Vítek, který zemřel o pouhý rok později. V té době už zahrada pátým rokem sídlila v novém stohektarovém areálu ve Slezské Ostravě. Zdejší Stromovka se smíšeným lesem, loukami a rybníky byla pro zoologickou zahradu naprosto ideální. Přípravy na stěhování začaly už v půli 50. let a podobně jako předtím v Kunčičkách také tentokrát přiložili při budování pavilonů a jejich okolí ruku k dílu i nadšení brigádníci.
Veřejnosti se ještě nedokončený areál otevřel 1. května 1960, trvalo ale ještě pět let, než se podařilo všechna zvířata přestěhovat z mnoha provizorních útulků do hotových pavilonů. Ještě déle pak trvalo, než se návštěvníci dočkali i upravených cestiček a potřebného zázemí.
Mezi zvířaty, které mohli lidé v nové zoo obdivovat, nechyběl ani slon, který i tentokrát dorazil z Prahy. Bylo to v červenci 1965 a samci Petrovi prý trvalo dva dny, než přestal trucovat a vylezl z přepravní bedny. Jeho ostravská kariéra ale byla velmi krátká, uhynul po pouhých třech letech. Chovatelé se ho také snažili dát dohromady se slonicí, která přijela do Ostravy v létě 1967, avšak bez úspěchu. Soňa, jak se toto zvíře jmenovalo, nakonec pak žila v zoologické zahradě sama až do roku 1991, kdy ji utratili po neúspěšné léčbě rakoviny kopyt. Následně trvalo 13 let, než se sloni do Ostravy vrátili.
Čtěte také: Ostravská zoo slaví vzácný přírůstek. Narodila se dvě mláďata levhartů
V dubnu 2011 se v Ostravě narodila slonice Rashmi, která se stala druhým slonem v historii narozeným v zoologických zahradách v ČR. Tím prvním byl v březnu téhož roku sameček slona, který ale na svět přišel předčasně, i kvůli nezkušenosti jeho matky Vishesh neprospíval a po necelých dvou měsících uhynul. Další chobotnatec se v ostravské zoo narodil v únoru 2014. Slonice Sumitra měla ale podobně jako první slon od narození problémy s příjmem potravy a uhynula v lednu 2016. V červenci 2017 se zde narodil sameček Chandru.
Kromě slonů indických se ostravská zoo může pyšnit i dalšími chovatelskými úspěchy, proslulý je například zdejší chov lemurů, kteří mají pravidelně mláďata. Řadu druhů - jako opici hulmana posvátného, medvěda syrského, rysa červeného nebo levharta cejlonského - se pak v ostravské zahradě podařilo odchovat jako první v Česku. V roce 2021 se ostravské zoo například podařil unikátní odchov želvy chrámové. Letos se v zoo například narodila mláďata kriticky ohrožených prasat visajanských či levharta cejlonského. Zoo také začala s chovem nového druhu malé kočkovité šelmy - margaye.
Čtěte také: VIDEO: Radost v Zoo Ostrava. Vzácná prasata mají mláďata, mají se čile k světu
Zoologická zahrada Ostrava nyní chová na zhruba 100 hektarech více než 6000 zvířat ve zhruba 400 druzích. V areálu postupně vznikají nové pavilony, přírodní výběhy i průchozí expozice, je zde i botanický park. „V jubilejním roce se podařilo zprovoznit druhý vstup do zoo a na konci léta bylo otevřeno Amphibiarium – specializovaný pavilon pro obojživelníky. Dál pokračují stavební práce na rozsáhlém komplexu pro tučňáky,“ uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Ostravskou zoo každoročně navštíví stovky tisíc lidí. „Těší nás, že poslední roky překračuje návštěvnost 600 tisíc lidí. Už víme, že i letos tuto hranici překonáme,“ uvedl ředitel zoologické zahrady Jiří Novák. Zahrada při příležitosti 75. výročí připravila i soubor panelů, který mapuje historii zoo od jejích prvopočátků v Ostravě-Kunčičkách až do dnešního dne.
Panely budou k vidění na několika místech v Ostravě v rámci Galerie venku. „Mezi 27. říjnem a 9. listopadem na náměstí Jih, od 10. do 22. listopadu v Husově sadu a od 23. listopadu do 7. prosince před OC Futurum,“ uzavřela mluvčí.