Větrníky ve Starých Heřminovech, Zátoru a Horním Benešově
Obyvatelé Starých Heřminov v referendu rozhodovali o tom, zda má zastupitelstvo obce poskytovat součinnost případným investorům v otázce přípravy a realizace výstavby větrných elektráren na území obce. V obci s více než 200 obyvateli se možná výstavba parku řešila už dříve. V roce 2025 představitelé obce vyhlásili anketu, ve které se mohli lidé k projektu vyjádřit. Většina z nich byla pro výstavbu větrného parku. Jiná situace byla před časem, když se lidé vyjadřovali k akceleračním zónám, které vyhlásila vláda. „Tehdy bylo na veřejném projednání proti zónám asi 60 procent obyvatel. Proto jsme se rozhodli vyhlásit referendum,“ řekla dříve starostka obce Daniela Skotnicová (Zdravý rozum).
Ze 171 oprávněných voličů v referendu hlasovalo 133 z nich, tedy asi 78 procent. Z nich bylo proti obecní podpoře větrníků celkem jednasedmdesát, 60 jich mělo opačný názor. Místní referendum je tak platné a pro obec závazné. Skotnicová už dříve uvedla, že zastupitelstvo chce respektovat především rozhodnutí občanů, kteří budou hlasovat v místním referendu.
Pro platnost místního referenda je podle zákona nutná účast nejméně 35 procent oprávněných voličů. Rozhodnutí je závazné, pokud pro něj hlasuje nadpoloviční většina účastníků a současně alespoň 25 procent všech oprávněných voličů.
Větrný park odmítli i občané Zátoru. Tam proti záměru hlasovalo přes 76 procent voličů, kteří k referendu dorazili. Z 948 voličů svůj hlas odevzdalo 648 a z nich 496 vyslovilo svůj souhlas s tím, aby místní zastupitelstvo neposkytovalo součinnost a využilo všechny možné prostředky, které povedou k ukončení smluv, které obec již uzavřela.
Starostka Salome Sýkorová už v minulosti uvedla, že pokud by se obyvatelé v referendu vyslovili proti větrným elektrárnám, pro obec by to znamenalo spoustu komplikací. „Nevíme, jak se k tomu postaví ČEZ. Máme už podepsanou smlouvu o spolupráci a není jasné, zda to nebude firma brát jako zmařenou investici,“ uvedla dříve Sýkorová.
Obavy z možných problémů, které výsledek referenda může přinést, potvrdila starostka i během neděle redakci Ostravské Drbny. „Spolupráce s ČEZ započala už v roce 2022 a za tu dobu už byly učiněny nějaké kroky. EIA (proces o posuzování vlivů na životní prostředí, pozn. red.), změna územního plánu, nájmy pozemků. Myslím si, že si ČEZ bude nárokovat nějaké finanční kompenzace,“ řekla Sýkorová.
Jejich výši odhadovat nechtěla. „Ve svém letáčku, který distribuovali občanům, uvedli částku přesahující 40 milionů korun, takže nejde o pár korun. Potom samozřejmě může přijít to, co si každý z nás umí spočítat, a to jsou bitky právníků. Záležet bude na spoustě ohledech, a to jsou věci, které já neumím předvídat,“ doplnila starostka.
Čtěte také: Retardační, nikoli akcelerační zóny. Z nástroje na urychlení staveb větrníků se stává brzda
O stavbě větrných elektráren hlasovali i lidé v Horním Benešově. Starosta Pavel König (Společně PRO Horní Benešov a Luhy) v týdnu řekl, že referendum je obecné a o konkrétní výstavbě v tuto chvíli obec s nikým nejedná. I v Benešově lidé s větrníky nesouhlasili. Proti bylo 507 lidí, tedy asi 67,2 procenta z těch, kteří k referendu přišli a přes 28 procent všech voličů v obci.
U otázky, zda souhlasí s vybudováním zplyňovací jednotky odpadů v areálu skládky společnosti Smolo, hlasovalo "ne" 434 lidí. To představovalo 57,6 procenta hlasů, ale jen 24 procent ze všech zapsaných voličů. Proto v tomto případě referendum pro město závazné není.
V případě zplyňovací jednotky odpadů má firma souhlasné stanovisko z procesu EIA. Stavební povolení ještě nezískala. Projekt má vzniknout na soukromém pozemku.
V Sedlnicích lidé odmítli fotovoltaiku
V Sedlnicích na Novojičínsku lidé hlasovali o tom, zda má obec uzavřít smlouvu se společností TA Infrastruktura o spolupráci při stavbě fotovoltaické elektrárny. V referendu hlasovalo 832 lidí, tedy 58,5 procenta z 1422 oprávněných voličů. Pro smlouvu jich hlasovalo 134, proti 695. Tři lidé se hlasování zdrželi. Referendum je tedy platné a závazné.
Čtěte také: Lidé ze Sedlnic na Novojičínsku rozhodnou v referendu o solární elektrárně
Společnost TA Infrastruktura patří rakouské firmě Enery Development ze skupiny Enery, která provozuje obnovitelné zdroje ve střední a východní Evropě. Fotovoltaická elektrárna má vzniknout na soukromých pozemcích se zemědělskou půdou mimo souvislou obytnou zástavbu. Panely mají být na ocelových konstrukcích kotvených přímo do země, bez souvislé betonové plochy.
Firma uvedla, že návrh plánovací smlouvy počítal s jednorázovým příspěvkem obci 2,5 milionu korun při zahájení výstavby. Po uvedení elektrárny do provozu měla obec dostávat 40 korun za každou vyrobenou megawatthodinu, nejméně však 1,2 milionu korun ročně. Projekt by podle firmy měl obci za 35 let přinést více než 50 milionů korun.
Lidé v Litultovicích rozšíření kamenolomu nechtějí
V Litultovicích na Opavsku potom voliči odmítli rozšíření těžby v kamenolomu v místní části Luhy. Městys s více než 900 obyvateli se brání záměru majitele lomu prodloužit těžbu o dalších deset let. Radnice připouští pouze vytěžení přibližně 50 tisíc tun ze současného nestabilního svahu. Již dříve to řekl starosta Litultovic Jan Birgus (nestr.). Lidé se podle něj obávají zvýšeného provozu nákladních aut, hluku, prašnosti a kontaminace zdroje pitné vody.
Čtěte také: Litultovice o kamenolomu rozhodnou v referendu, obec odmítá další těžbu
Podle Dalibora Kučery, jednatele společnosti Thorssen, které lom patří, je těžba legální a obec jí nemůže zabránit. „Je svaté právo obce pořádat referendum. Lom je ale funkční, jeho činnost je povolená. Referendum nemůže nic zakázat. My se řídíme zákony a věříme, že obec bude dělat to samé,“ řekl dříve Kučera.
Ze 755 oprávněných voličů jich v referendu hlasovalo 430, osm hlasů bylo neplatných. Proti rozšíření těžby se vyslovilo 391 lidí, tedy většina, opačný názor mělo 31 voličů. I v tomto případě je tak pro zastupitelstvo referendum závazné.