Formule 1 se posouvá vpřed velmi rychlým tempem a za deset let se opravdu hodně změnila. Před deseti lety o ní nebyl žádný seriál na Netflixu ani žádný film o ní netrhal rekordy z pohledu výdělečnosti. Královnu motorsportu v té době ovládal ještě mocný Bernie Ecclestone.
V té době Renault odkoupil Lotus za symbolickou jednu libru, zatímco dnes se rvou automobilky o místo na roštu. Formule 1 tehdy byla pro týmy hlavně o přežití, nikoli o obrovských ziscích. Ani mezi fanoušky tehdy nebyla na vrcholu popularity, přesto stojí za to si tuto sezónu, kde se bojovalo o titul až do poslední velké ceny, připomenout.
V tomto roce neprocházela formule 1 žádnou zásadní změnou technických pravidel. Byla to třetí sezóna hybridní éry, tedy éry, kdy si Mercedes podmanil celou královskou disciplínu. První velká změna motorových regulí od roku 2014 přichází až letos, kdy se poměr mezi spalovacím motorem a elektrickou částí pohonné jednotky mění na 50:50.
Jediná výraznější změna pravidel byla ve formátu kvalifikace, která sice byla rozdělena na tři části, ovšem oproti současnosti byli jezdci vyřazováni postupně, ne na konci každé části. V Q1 to znamenalo, že po prvních sedmi z celkových šestnácti minut byl eliminován jezdec, který měl v tu dobu nejpomalejší čas. Za minutu a půl se tento proces opakoval a takhle to šlo až do konce časového limitu, kdy zůstali pouze piloti postupující do další části. Tento proces se děl i ve zbývajících dvou částech kvalifikace, a to znamenalo, že minutu a půl před koncem Q3 zbyli pouze dva nejrychlejší závodníci.
Tento koncept se však vůbec neosvědčil a již po dvou velkých cenách byl zrušen a formát kvalifikace se vrátil na klasické tři části, jak je známe dodnes.
Týmy a jezdci
Rok 2016 byl do toho letošního posledním rokem, kdy se na startovním roštu objevilo jedenáct týmů. Pojďme si je tedy všechny společně s jejich jezdci připomenout.
V tomto roce vstoupil do formule 1 nový americký tým Haas pod vedením Günthera Steinera. Renault převzal tým Lotus, který se potýkal s finančními problémy, za pouhou jednu libru. Tým Marussia se přejmenoval na Manor a Red Bull ukončil oficiální partnerství v dodávce motorů s Renaultem. Motory Renault rakouská stáj sice nadále používala, ovšem pod jménem TAG Heuer. Sesterský tým rudých býků Toro Rosso přešel od francouzského výrobce k motorům Ferrari.
Mercedes: Lewis Hamilton a Nico Rosberg
Mercedes vstupoval do této sezóny jako vítěz obou šampionátů v posledních dvou sezónách. Tým disponoval silnou a osvědčenou jezdeckou dvojicí. Jedním z pilotů byl trojnásobný a zároveň úřadující šampion Lewis Hamilton, který se chystal na čtvrtou sezónu s týmem z Brackley. Druhým byl Němec Nico Rosberg, jezdec Mercedesu od jeho návratu do formule 1 roku 2010 a vítěz 14 velkých cen, který dvakrát za sebou neuspěl v boji o titul s kolegou Hamiltonem. Šéfem stáje byl, stejně jako dnes, Rakušan Toto Wolff.
Německá stáj od této sezóny rozhodně neměla nízká očekávání – jasným cílem byla obhajoba obou titulů. Soupeři v čele s Ferrari sice doufali, že už se dokáží Stříbrným šípům po dvou letech dominance přiblížit, nemohli být ale dále od pravdy. Mercedes totiž získal konstruktérský titul s náskokem téměř 300 bodů a bitva o jezdecký titul probíhala pouze mezi jezdci německé stáje. Tým vyhrál 19 z celkových 21 velkých cen.
Po vyhrocené sezóně, ve které se aktéři boje o titul při závodě ve Španělsku dokonce srazili, získal Nico Rosberg o pouhých pět bodů svůj první mistrovský titul. Tímto úspěchem napodobil svého otce Kekeho. Na další souboj o titul s Hamiltonem však už neměl síly ani chuť a v prosinci 2016 oznámil konec své kariéry.
Konečné umístění v Poháru konstruktérů: 1. místo (765 bodů)
Konečné umístění v Poháru jezdců: Rosberg – 1. místo (385 bodů), Hamilton – 2. místo (380 bodů)