3 min

Moravská tradice pod palbou kritiky. Ochránci zvířat chtějí hody bez kačera

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Hlasitá hudba, průvod a svázaný kačer. I tak můžou vypadat tradiční moravské hody. Zatímco pro některé jde o milovaný dlouholetý zvyk, ochránci zvířat mluví o týrání. Vyzývají proto starosty obcí, aby tradici pozměnili a živého kačera nahradili třeba slaměnou atrapou.

Moravská tradice pod palbou kritiky. Ochránci zvířat chtějí hody bez kačera

Zdroj: Zvířata nejíme

Blíží se doba tradičních moravských hodů. Jde o tradici, která je hojně rozšířená po celém regionu. Jednotlivé akce se konají od srpna do prosince, některá města a obce pak jejich termín odvozují od svátku patrona místního kostela.

Součástí programu některých moravských hodů i v těchto dnech zůstává živý kačer. Pták je svázaný, připoutaný k různým předmětům a lidí s ním různě manipulují, to vše za hlasitého hluku. Nakonec se o něj účastníci i perou. Spolek Zvířata nejíme v těchto dnech spustil kampaň, která má zamezit trápení zvířat.

Zábava bez týrání zvířat

Cílem aktivistů za práva zvířat není bojovat proti samotným hodům, ale proti konkrétní tradici, kterou považují za krutou. Ochránci zvyk považují za týrání zvířat a vyzývají jihomoravské obce, aby od něj upustily, nebo jej pozměnily. Veterinární správa jim dala za pravdu například v případě Skoronic na Hodonínsku.

O změnu zvyku se ochranáři pokusili už v minulém roce, obce byly prostřednictvím Krajské veterinární správy informovány o tom, že se za určitých okolností mohou dopouštět týrání zvířat. Starostové některých obcí měli podle aktivistů v reakci začít shromažďovat podklady pro zapsání tradice s živým kačerem na seznam nehmotného kulturního dědictví.

Některé obce již tradici pozměnily, živého ptáka pak nahrazují atrapou, došlo k tomu například v Žeravicích nebo v obci Hýsly. Podobné dilema řeší například v Kostelci, pořadatelé se rozhodli přistoupit ke kompromisu obou možností. Slíbili, že se o kačera nikdo nebude přetahovat ani prát.

„Nechceme rušit hody ani tradice."

Ochranáři se však snaží přítomnosti živého ptáka zabránit úplně, na webu za tímto účelem spustili odpočítávání. Na sociálních sítích příznivce iniciativy vyzvali, aby napsali pořadatelům kosteleckých hodů i vedení města.

Lidé mohou podepsat výzvu nebo kontaktovat starostky a starosty jednotlivých obcí.

„Kačer má stále zůstat spoutaný v proutěném koši nebo připevněný k židli, má být vystavený křiku, hlasité hudbě, manipulaci a dalším stresujícím situacím během hodového průvodu," popsala spoluzakladatelka spolku Michaela Vincourová. Zdůraznila, že aktivisté nechtějí rušit hody ani žádné jiné tradice, jen nechtějí, aby během nich docházelo k týrání zvířat.

Co se s ptákem během hodů děje?

Kačer je zpravidla pevně svázán a umístěn do tašky, aby nemohl nikam utéct. Posléze je připoután ke zdobenému košíku nebo židli, kde stráví několik hodin. Některým ptákům je během hodů podáván alkohol, běžně například slivovice nebo víno.

Svázaný kačer následně zamíří do průvodu obcí, stresovat jej může například hluk či množství lidí. Kačera si dále účastníci předávají a tancují s ním. Nechybí hlasitá hudba a zpěv. Vyvrcholením hodů bývá také boj, při kterém se účastníci perou a přetahují o svázaného ptáka.

Kačer je posléze buď vrácen do chovu, nebo během dalšího dne usmrcen a sněden.

„V posuzované situaci odborná literatura poskytuje podklad pro závěr, že jednotlivé prvky popsaného zacházení – zejména odchyt, manipulace, restrikce, nemožnost úniku a intenzivní podněty z okolního prostředí – jsou způsobilé vyvolávat stresovou reakci a behaviorální projevy související se strachem. Jejich kumulace spolu s absencí biologicky relevantního důvodu pro vystavení zvířete takové zátěži představuje významnou skutečnost pro posouzení naplnění § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání," uvedl ředitel Ústavu ochrany zvířat a welfare Ondřej Cvejn.

Reklama

Další články z Brněnská Drbna

Starostu z Brněnska trápí kozy. Úřady nechtějí říct, co s nimi bude

Bazény Lužánky čeká rekonstrukce. Přibude i technologie na recyklaci vody

Bazény Lužánky čeká v příštích letech velká rekonstrukce. Brno plánuje opravit bazénovou vanu, modernizovat...

Přežily požár, teď čekají na druhou šanci. Kočky z Břeclavska hledají domov

Začátkem září přišly o domov desítky koček. Ve Velkých Pavlovicích totiž shořel rodinný dům, který zároveň...

Rekonstrukce trati u Komína finišuje. Šaliny čekají poslední výluky

Oprava tramvajové trati u brněnské vozovny Komín míří do finále. Cestující ale ještě čekají poslední změny...

Vánoce klepou na dveře. Jihomoravská města hledají sváteční stromy

Přestože do Vánoc zbývají přesně tři měsíce, v některých jihomoravských městech již přípravy běží v plném...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Brněnská Drbna

Články z Brněnské Drbny přinášejí aktuální zpravodajství z jihomoravské metropole a jejího okolí – od politiky přes dopravu, kulturu, školství až po bezpečnostní a společenská témata. Obsah se zaměřuje na události, které přímo ovlivňují každodenní život místních obyvatel, ať už jde o nové...

Moravská tradice pod palbou kritiky. Ochránci zvířat chtějí hody bez kačera

„Udělala jsem chybu,“ plakala seniorka. Rodina pochybuje o jejím souhlasu s eutanázií

Pohlreich nestačil koukat. V boskovické restauraci ho překvapilo vepřové i nedopečená pizza

Sedm z devíti hranic bezpečné planety už lidstvo překročilo. „Nemáme dost času,“ varují vědci

Na Tchaj-wanu roste nejvyšší strom východní Asie. Má 84 metrů. Nebeský meč přežil jen díky svahům, na které se lesníci nedostali

Tsewang Paljor: Muž, kterého svět 30 let znal jako Green Boots. Dnes se ukazuje, že za nejslavnějším tělem na Everestu je možná zcela jiný příběh