4 min

Masivní vývoz luxusní suroviny napomohl ke kolapsu vikinského Grónska

Sdílet

Dennívýzva

I když vikinské komunity nebyly přizpůsobeny mořskému terénu Grónska, snažily se se zhoršujícími se zemědělskými podmínkami požívat více mořské stravy, jak ukazují izotopy uhlíku v kostech nalezených v archeologických nalezištích ve východních a západních osadách ostrova.

Zdroj: No restrictions/ Wikimedia commons

Vikingové žili v Grónsku téměř 500 let, zhruba od roku 980 do roku 1450. Jejich adaptace je zřejmá také z měření izotopů stroncia v zubní sklovině, které provedli ve své studii Theron Douglas Price a Jette Arneborgové. Autoři na základě lidských ostatků ze severských pohřebišť určili, jaký typ stravy konzumovali jednotliví jedinci.

Mohlo by vás zajímat: Sedmkrát kolonizované Grónsko z východu i západu: Jen jedni přežili a porazili Vikingy

Strava z moře: potvrzeno

Zaznamenali velmi vysokou hodnotu stroncia pozorovanou u 6-7letého dítěte narozeného v Grónsku. Tato hodnota 87Sr/86Sr je ve skutečnosti jednou ze dvou nejvyšších hodnot u člověka pozorovaných kdekoli ve východním osídlení, což naznačuje, že toto dítě konzumovalo ve své stravě značné množství mořských plodů, popsala Tia Lembergová z Washingtonské univerzity v americkém St. Louis.

Tyto výsledky dávají za pravdu vyprávěním, že se Seveřané snažili do svého jídelníčku zařadit více mořských živočichů, podobně jako Inuité. Tento posun v jídelníčku však byl neudržitelný při nedostatku vyspělé technologie lovu mořských savců. Začlenění mořských živočichů do jejich stravy bylo proto minimální a nestačilo k obživě severské populace.

Mohlo by vás zajímat: „Křesťané jsou přesvědčeni, že jim patří nevěřící i s tím, co mají,“ napsal grónský Eskymák faráři o hrabivosti kolonizátorů

Marné cesty

Se zhoršujícím se klimatem navíc Seveřané nebyli schopni udržet svůj zavedený systém lovu a cestování. Seveřané cestovali do severských lovišť na sezónní bázi a překonávali velké vzdálenosti, aby získali zásoby tuleního a mrožího masa, které mohli přivézt zpět do komunity. Tato výprava vyžadovala mnoho pracovních sil k dopravě zboží zpět dolů do východních a západních osad, což naznačuje, že s chladnějším podnebím bylo více jedinců ohroženo a méně jich bylo ochotno podnikat marnou cestu dále na sever při hledání těch omezených zdrojů, které jim ještě zbývaly, uvádí Lembergová ve svém pojednání Obrácená kolonizace: Jak Inuité dobyli Grónsko a porazili Vikingy.

Mohlo by vás zajímat: Malý velký Otec Eskymáků: Milovali ho spolužáci i ženy, ubránil Grónsko před USA, v Rusku byl nežádoucí a mlád se otrávil

Zamrzlá doprava

Historici a klimatologové se také shodují, že s pokračujícím chladným obdobím led každoročně ucpával moře dále na jih a na delší dobu, což narušovalo plavby zpět do Evropy. Nárůst pobřežního ledu ovlivnil plavbu, velikost populace tuleňů obecných, kvalitu pastvin podél pobřeží a koordinaci společné práce v životně důležitých letních měsících. Snížení počtu cest zpět do Evropy přineslo další významný problém: neexistují žádné důkazy o tom, že by mezi Seveřany, Vikingy, a Inuity byla vytvořena stabilní obchodní síť, proto byla grónská ekonomika závislá na dovozu a vývozu zboží do a z Evropy. S ledem jako překážkou se stabilita severské společnosti zmenšovala.

Mohlo by vás zajímat: Psí spřežení dosáhlo v Grónsku vysokého stupně technické úrovně: Sáně vyrobené bez použití hřebíků přizpůsobené terénu

Dočasná mezera na trhu

Podle Lemebergové byl úpadek severské ekonomiky také důsledkem skutečnosti, kdy Vikingové vytvářeli zisk prostřednictvím mezery na trhu, která byla nakonec devalvována. Grónsko bylo klíčovým zdrojem mroží slonoviny, ze které se vyřezávalo luxusní zboží, například slavné skotské šachy Lewis z 12. století. Ekonomika zpočátku prosperovala, protože Seveřané vyváželi vzácné a prestižní zboží, jako mroží kly a kůže, zuby narvalů a živé lední medvědy. Východní a západní osady dodávaly norskému králi a katolické církvi slonovinu a vyměňovaly ji s evropskými obchodníky za zásoby, jako bylo železo, části lodí a dřevo.

Norse settlements on Greenland were founded around 985 and lasted 500 years. New #research shows settlers hunted walrus and traded tusks and ivory, but hunt became so intense that it may have led to the collapse of #Norse Greenland. #history #archeology https://t.co/PGJD0ls6Xl pic.twitter.com/RQyxqIXMhT
— AlphaGalileo (@alphagalileo) January 6, 2020

Norské osady v Grónsku byly založeny kolem roku 985 a přetrvaly 500 let. Nový výzkum ukazuje, že osadníci lovili mrože a obchodovali s kly a slonovinou, ale lov byl tak intenzivní, že mohl vést ke kolapsu norského (vikinského) Grónska. Zdroj: Twitter

V roce 1327 n. l. měl 802kilový balík grónských klů hodnotu odpovídající zhruba 780 kravám nebo 60 tunám sušených ryb, což bylo velmi výnosné. To financovalo náboženské projekty Norů v Grónsku a napomáhalo jejich přežití.

Mohlo by vás zajímat: Vynalézavý způsob maskování lovců na ledových pláních Grónska: Krycí plachta

Vikinský obchod v rukou Germánů

Ekonomika se však zhroutila v roce 1400 n. l., kdy Norové předali kontrolu nad severoatlantickým obchodem Hanzovní lize. Těmto germánským obchodníkům přinášely zisky dodávky velkého množství ryb a rybího tuku na evropské městské trhy. Mezera na trhu s prestižním zbožím přestala vynášet, čímž došlo ke znehodnocení nejhojnějšího grónského vývozu. Tato změna nepochybně snížila poptávku po každoročním významném lovu ledních mrožů.

Posledních Seveřanů ve východní osadě ubývalo současně s úpadkem grónského obchodu s Evropou, což naznačuje přímou souvislost mezi společenským a hospodářským úpadkem, tvrdí ve své studii Lembergová.

Masivní vývoz luxusní suroviny napomohl ke kolapsu vikinského Grónska

V oblasti Pyrenejí hoří 1500 hektarů lesa, hrozí zrušení etapy Tour de France

Agáta Hanychová prozřela: Místo dětí vystavila dekolt

Proč mají sýry Babybel červený obal? Pro 90 % Čechů to bude velkým překvapením

Radost z dobré věci pokazil Babiš. Nikol Leitgeb čekalo ve Varech nepříjemné překvapení

Za rájem nemusíte letět přes oceán: Kousek za Prahou leží pláž, která překvapí čistou vodou i atmosférou