„Spisovatel školu navštěvoval a vyučovali zde i jeho rodiče,“ vysvětluje Petra Laurin, předsedkyně Spolku Němců v severních Čechách, který vznik pamětního místa inicioval. Původně přitom chtěl spolek velký mluvící klobouk umístit na přední stěnu školy u Masarykovy ulice, kde by bylo přístupné veřejnosti 24 hodin denně. „To se ale nelíbilo památkářům, proto jsme přistoupili k umístnění klobouku na jiné místo v zahradě školy,“ vysvětluje Laurin. Dílo je proto veřejnosti přístupné jen v době výuky a odpoledne. „Na noc i víkendy se zahrada zavírá,“ potvrzuje ředitelka školy Iveta Rejnartová. Škola v centru města totiž dlouhodobě bojuje s vandaly.
Jen pamětní deska? Zaslouží si víc!
Slavného autora literatury pro děti měla v Liberci dle prvních návrhů připomínat jen pamětní deska. „Tomu odpovídal i rozpočet. Ale bylo nám všem líto, že by měla takového velikána prezentovat jen mrtvolná plaketa. Tak jsme se rozhodli, že do toho dáme své srdce a své peníze a že vznikne něco „živého“. A mě na první dobrou napadlo, že to musí být klobouk, který se v jeho díle objevuje často a je jakýmsi pojítkem,“ vypráví autor Magického klobouku Richard Loskot.
Samotné dílo pak začalo vznikat v jeho designérském studiu. „Je to vlastně hliníkový ohnutý kužel s lemem a vypáleným textem, jménem Otfired Preußler. Když jsem měl hotový klobouk a bylo rozhodnuto, že se z něj budou linout úryvky jeho tvorby, začal jsem přemýšlet, jak by se měla ta produkce zapínat. Jestli náhodně nebo pohybem. A pak mi došlo, že nejlepší bude provázek, který visí dolů, protože to je ten moment té interakce s dětmi, ten dotek je důležitý,“ popisuje dál proces vzniku Magického klobouku jeho autor.
Vše se podařilo zrealizovat, a tak dnes mohou návštěvníci zatáhnout za červenou šňůrku, která visí z Magického klobouku a poslechnout si úryvky z jeho děl. „Je jich celkem 18 a přehrávají se nahodile. 9 děl je namluvených v češtině, 9 v němčině. Úryvky pro nás vybrala Krajská vědecká knihovna v Liberci tak, aby měly nějaký vztah k našemu regionu, jak tomu je například u Anděla v kulichu,“ uvádí Petra Laurin.
Otfried Preußler se narodil v Liberci roku 1923 a v mnoha svých dílech odkazuje na své rodné město a jizerskohorské reálie. Jeho rodina byla po válce z Liberce odsunuta a nový domov našla poblíž bavorského Rosenheimu. Preußler se s ní setkal až v roce 1949, poté co se dostal z ruského zajetí.
V letech 1956 až 2014 mu vyšlo celkem 32 knih, které byly přeloženy do 55 světových jazyků. Největší popularity u nás dosáhla díla Čarodějův učeň a Malá čarodějnice. V květnu 2024 udělilo město spisovateli in memoriam Medaili města Liberce za přínos v oblasti kultury.
Děti mají jasno – mají školu Harryho Pottera
Nové umělecké dílo Magický klobouk je první trvalou připomínkou na tohoto talentovaného rodáka v Liberci. „Jiná tu dosud nebyla,“ podotýká Laurin s tím, že knihovna ale pořádá literární vycházky, které se tomuto autoru věnují.
Pro děti, které ZŠ 5. května v Liberci navštěvují, změnilo umělecké dílo jejich školu na Školu Harryho Pottera. „V těch dětech to samozřejmě evokuje něco úplně jiného, takže teď je na učitelkách, aby všechno vysvětlily a s dětmi to probraly,“ říká s úsměvem ředitelka školy. Učitelky podle ní už teď připravují čtenářské dílny, které se uskuteční přímo pod mluvícím kloboukem a budou osobnost spisovatele dětem představovat a přibližovat.
Podle autora se podobná asociace dnešních dětí dala očekávat. „My jsme na těch příbězích vyrostli a Otfireda Preußlera jsme znali, byť třeba Malou čarodějnici z večerníčku ilustrovaném panem Smetanou. Ale tyhle dnešní děti, a vidím to i na svých dcerách, mají prostě blíž k Harry Potterovi. A vlastně to nevadí. Až se o autorovi něco dozvědí a poslechnou si ukázky, určitě si i díky tomu vizuálnímu dílu v paměti zachovají, komu je určeno. Ostatně důležitým rozměrem každého uměleckého díla je i to, aby vzbudil pozornost a otázky. A to se snad podařilo,“ uzavírá autor díla.