Na záhoně už svítí oranžové plody a člověka přirozeně napadne, že nastal čas pro sklizeň. Jenže právě u dýní může vzhled tak trochu klamat. Dýně může mít barvu typickou pro danou odrůdu, a přesto ještě nemusí být úplně vyzrálá. A pokud má později několik měsíců vydržet ve spíži nebo ve sklepě, na správném termínu sklizně záleží víc, než se zdá.
Oranžová ještě neznamená zralá Barva je při rozhodování užitečná, ale pouze jako jeden z několika ukazatelů. Už proto, že zralá dýně vůbec nemusí být oranžová. Podle odrůdy může zůstat zelená, béžová, šedozelená, téměř bílá nebo vícebarevná. Důležitější je vědět, jak má konkrétní odrůda vypadat v době sklizně. Sledujte kromě barvy také změny na slupce, stopce a celé rostlině.
Navíc se konečné vybarvení nemusí přesně krýt s okamžikem plné zralosti. Plod může svou typickou barvu získat dříve, než dokončí vývoj. Předčasně sklizená dýně pak sice na pohled vypadá dobře, ale obvykle se hůře skladuje a její dužina nebude mít takovou kvalitu jako u plodu, který dostal dostatek času na rostlině. Pokud znáte odrůdu, pomůže i údaj o přibližné době do zralosti uvedený na sáčku se semeny. Berte ho ale jako orientační. Termín výsevu i průběh počasí mohou sklizeň posunout.
Pokud je dýně už v září skutečně vyzrálá, má tvrdou slupku a pevnou stopku, není potřeba nechávat ji na záhonu jen proto, že si dýně spojujeme až s chladnějším počasím. Zvlášť pokud začíná odcházet nať nebo rostlinu napadly choroby či škůdci. Zdroj: Unsplash Nejužitečnější test máte doslova po ruce Mnohem více než samotná barva napoví slupka. U vyzrálých dýní a dalších podzimních tykví postupně tvrdne a ztrácí jemnost mladého plodu. Klasickou pomůckou je test nehtem. Zkuste na nenápadném místě lehce zatlačit nehtem do slupky. U dýně připravené ke sklizni by neměl snadno zanechat důlek ani slupku porušit. Není ovšem potřeba dýni při každé kontrole poškrábat. Jde spíše o mírný tlak než o snahu slupku skutečně prorazit. Každé mechanické poškození totiž vytváří místo, kudy se mohou později dostat dovnitř mikroorganismy způsobující hnilobu.
Další drobnou nápovědou bývá vzhled povrchu. U řady tykví se s dozráváním ztrácí výrazný lesk a slupka působí tvrdším a sušším dojmem. Ani to ale není univerzální pravidlo pro každou odrůdu. Při sklizni dýní se proto vyplatí skládat několik indicií dohromady, nikoli čekat na jeden zaručený znak.
Podívejte se na stopku Velmi dobrým vodítkem je stopka přímo u plodu. Jak dýně dozrává, přestává být měkká a šťavnatě zelená, postupně tvrdne a dřevnatí. Současně už zpravidla začíná stárnout i samotná rostlina. Listy žloutnou, zasychají a bujný letní porost viditelně ztrácí sílu. Ani tady však neplatí jednoduchá rovnice ve smyslu suché listy = zralé dýně. Rostlina může předčasně odumírat například kvůli chorobě, poškození nebo jinému problému. Pokud tedy na začátku září náhle odejde celý porost, není automaticky jisté, že všechny plody na něm stihly dozrát. Pokud je naopak rostlina zdravá, počasí nám přeje a slupka plodů ještě není dostatečně tvrdá, není důvod sklizeň uspěchat jen proto, že už mají pěknou barvu.
Dýně není rajče, které sklidíte a necháte dojít Při předčasné sklizni není dobré spoléhat na to, že několik týdnů ve skladu všechno napraví. Po utržení se může vzhled plodu ještě měnit, ale to není totéž jako plnohodnotné dozrání na rostlině. Pro dobrou skladovatelnost a kvalitu dužiny je výhodné nechat dýně dosáhnout zralosti ještě na záhonu.
Existuje ale hranice, za kterou už čekání nedává smysl: mráz. Zralé plody proto nenechávejte venku jen ve snaze získat několik dnů navíc, pokud předpověď hlásí už přízemní mrazy. Poškozená slupka a pletiva znamenají podstatně horší vyhlídky na dlouhé skladování.
Dýně pravidelně kontrolujte, než se začínající problém rozvine naplno. Zdroj: Unsplash Při sklizni dýni neutrhněte Když přijde správný čas, vezměte zahradnické nůžky nebo ostrý nůž. Dýni neodtrhávejte ani neukrucujte a ponechte jí několik centimetrů stopky. Ta není jen dekorací. Plody, kterým se stopka vylomí až u samotné dýně, bývají náchylnější ke kažení a nejsou ideální pro dlouhodobé uskladnění. Ze stejného důvodu není dobrý nápad přenášet těžkou dýni právě za stopku. Vypadá jako praktické madlo, ale pod vahou plodu se může odlomit. Dýni raději podepřete oběma rukama zespodu.
Při sklizni rovnou vytřiďte kusy s prasklinami, hlubšími škrábanci, otlaky nebo utrženou stopkou. Nemusí nutně skončit v odpadu, jen je nedávejte mezi plody určené na dlouhé zimní skladování. Spotřebujte je jako první. Jedna přehlédnutá hniloba může později ohrozit i dýně uložené vedle.
Nemusí zamířit rovnou do sklepa U většiny dýní a zimních tykví pomáhá před dlouhodobým uložením krátké období v teple a suchu. Během něj slupka dále zpevňuje a drobná povrchová poranění se mohou zacelit. Podle druhu a podmínek se jedná přibližně týden až deset dnů v teplém a dobře větraném prostředí. Za suchého a teplého počasí mohou plody zůstat několik dnů venku, při chladném a deštivém září je však bezpečnější chráněné místo s prouděním vzduchu. Není tedy dobrý nápad sklidit dýně mokré, naskládat je těsně vedle sebe do bedny a zavřít do chladného sklepa.
Pokud pěstujete několik odrůd nebo sklízíte postupně, napište si na štítek odrůdu a datum sklizně. Za jednu sezonu tak snadno zjistíte, které dýně vám vydržely nejdéle a které je příště lepší spotřebovat dříve. Mimochodem, dýně určené k uskladnění nedávejte k jablkům a hruškám. Dozrávající ovoce uvolňuje etylen, který může urychlit stárnutí a kažení skladovaných tykví. Zdroj: Pexels Zdroj info: Atlas Rostlin, Royal Horticultural Society