Kvíz: Ebersův papyrus – jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších lékařských textů

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Mistrovské kaligrafické dílo, nejvelkolepější a nejdůležitější dokument či lékařský papyrus mimořádné krásy a velikosti. Tak přesně takto někteří vědci nazývají Ebersův papyrus. Lékařský text, který nemá obdoby.

Kvíz: Ebersův papyrus – jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších lékařských textů

Zdroj: Einsamer Schütze / Creative commons, CC-BY-SA

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 07.10.2026 13:30

Objevitelem svitku byl George Ebers

Lékařský papyrus dostal své jméno po německém egyptologovi a romanopisci Georgi Moritzovi Ebersovi. Ten se věnoval nejenom egyptskému jazyku, ale také starožitnictví a archeologii. I přesto, že Ebers není autorem svitku, byl to právě on, kdo jej objevil a po kom byl nakonec také pojmenován. Nalezen byl na přelomu let 1873–1874 v egyptském Luxoru. Od té doby byl zkoumán nejedním vědcem

Video k článku ZDE

Starým Egypťanům radil, jak zpracovávat byliny

A o čem vlastně Ebersův papyrus je? Jedná se o lékařské záznamy, které ukazují, jak lze využívat tehdy dostupné rostliny k léčebným úkonům. S návody na zpracování bylin pracovali staří Egypťané. Kromě toho, že díky nim zvládali léčit různé nemoci, jedná se také o jeden z nejkrásnějších i nejdelších rukopisů tehdejší doby.

Mohlo by vás zajímat: Kvíz: Kýrův válec – jeden z prvních dekretů o lidských právech

Jeden z nejdelších i nejstarších nalezených papyrů

Vznik rukopisu je přibližně datován do roku 1 550 před naším letopočtem. O tom, že je opravdu starý tak rozhodně není pochyb. Pochyb není ani o tom, že se jedná o jeden z nejdelších doposud nalezených svitků. Dokument je totiž bez pár málo centimetrů dlouhý rovných dvacet metrů. Jedná se tak o vůbec nejdelší dochovaný papyrus z lékařského odvětví. Zároveň se díky těmto i dalším unikátnostem řadí mezi jednu z nejvýznamnějších písemných památek starověkého Egypta.

Georg Ebers | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Nejenom recepty, ale také zaříkávadla pro čarovnou sílu

Lékařům tehdejší doby měl rukopis napomáhat při léčení různých nemocí. Využití měl opravdu široké. Napomáhal při léčení závažných i méně nebezpečných nemocí. Pomáhal léčit jak neduhy dospělých, tak také dětí. Zaměřoval se na jakékoliv nemoci, na které si dokážete vzpomenout. Byliny byly využívány při léčení například zubních, očních, ušních, ale také močových či chirurgických problémů. Díky tomuto svitku lékaři věděli, kam si jít při léčebných procesech pro radu. Samozřejmostí ale byl nejenom návod na zpracování rostlin. Součástí byla také různá zaříkávání. Ta zajišťovala, že bude mít léčebný proces kýžené výsledky.

Mohlo by vás zajímat: Kvíz: Terakotová armáda – tisíce soch vojáků, koní a vozů postavených k ochraně prvního císaře Číny po smrti

Egypťané připravovali na první pohled zvláštní kombinace

Lékařskými doporučeními bylo například zpracování antikoncepce. K té bylo zapotřební použít suroviny jako je akát, med nebo pasta z datlí. Staří Egypťané se ale věnovali také léčbě cukrovky. Při onemocnění diabetes doporučovali pít směs s černým bezem, květy okurky, mlékem či zelených datlí.

Svitek používali lékaři i domácí šarlatáni

Jednotlivé lékařské postupy byly věnovány profesionálním lékařům. Není však vyloučeno, že se mohli objevit i v domácnostech různých šarlatánů či vzdělanců. I přes svou velikost jej tak v knihovně mohla mít doma poměrně velká spousta lidí. Nyní jej můžeme obdivovat pouze v německé knihovně Lipské univerzity.

Kvíz: Ebersův papyrus – jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších lékařských textů

Kdo letos získal státní vyznamenání? Podívejte se na přehled všech oceněných

Vstala a šla? Monika Babišová na Hradě překvapila nezvykle ledabylým dojmem

Vochoč přelstil nacisty a zachránil tisíce lidí. Pavel vyznamenal zapomenutého hrdinu

Eva Pavlová na Hradě doslova zářila. První dáma předvedla noblesu a eleganci, s prezidentem tvoří reprezentativní pár

V Třeboni padl téměř 300letý dub. Nejstarší české stromy ale pamatují i dobu před Karlem IV.