Mimořádně názornou ukázku toho, jak vypadá politika ve chvíli, kdy se silné gesto udělá dřív, než se pořádně promyslí jeho praktický dopad, opět předvedl kabinet Andreje Babiše. Ten chtěl působit jako někdo, kdo konečně zasáhl proti drahým palivům, rázně zkrotil nepřiměřené marže, ochránil domácnosti i firmy a znovu ukázal, že na rozdíl od minulých vlád umí jednat rychle, jednoduše a údajně i chytře. Jenže právě v okamžiku, kdy se tenhle příběh měl potvrdit v realitě, se začal obracet proti svým autorům.
Vláda oznámila maximální ceny, omezila marže, snížila spotřební daň u nafty a čekala, že lidé ocení pomoc. Jenže místo toho veřejnost uviděla, že na některých místech ceny neklesly, jinde se posunuly nahoru a přizpůsobily se tak novému stropu. Celé opatření proto nepůsobí jako důkaz pevné ruky, ale spíš jako další improvizace, která se tvářila sebejistě, leč v praxi otevřela prostor přesně tomu, proti čemu údajně mířila. Vláda tentokrát narazila. Nejen na kritiku a výsměch z řad opozice, ale především od vlastního publika. To totiž vzkázalo, že o takovou pomoc raději nestojí.
Alena Schillerová přitom při představování vládního opatření zvolila přesně ten typ jazyka, který má působit rozhodně, věcně a manažersky. „Končí praxe nepřiměřených marží některých čerpacích stanic, zejména na dálnicích,“ ministryně financí, když kabinet představil maximální marže 2,5 koruny na litr a snížení spotřební daně u nafty o 2,35 koruny. Aby to celé nepůsobilo jako nouzové a trochu nervózní plácnutí do trhu, přidala ještě sebevědomější dovětek. „Funkční, odpovědné a tržní řešení,“ dodala Schillerová. Jenže právě tahle formulace dnes působí skoro jako nechtěná parodie na vlastní vládní styl. Jestli na něco tenhle zásah nevypadá, pak je to řešení funkční, odpovědné a tržní. Funkčně nepůsobí proto, že lidé na řadě míst neviděli slíbenou úlevu, ale spíš nový orientační strop, k němuž se ceny mohly pohodlně přiblížit. Odpovědně nepůsobí proto, že vláda zároveň nedokázala přesvědčivě vysvětlit, kolik to celé bude stát a kde na to vezme. Tržně nepůsobí už vůbec, protože stát nevstoupil do hry jako někdo, kdo jen koriguje extrém, ale jako aktér, který sám nastavil cenové mantinely výš, než kde se část trhu již pohybovala. Jinými slovy, vláda nepřišla s něčím, co by lidem jednoznačně ulevilo. Přišla s krokem, po němž se velmi rychle začalo ukazovat, že může obchodníkům spíš naznačit, kam až se dá bez větších problémů jít.
Zde celá vládní konstrukce kulhá, protože na rozdíl od složitých rozpočtových sporů nebo ideologických hádek kolem institucí je cena pohonných hmot něco, co si řidič dokáže ověřit okamžitě a sám. Europoslanec Tomáš Zdechovský konkrétní srovnání z ostravské pumpy OMV a bylo po iluzi. „Jak dopadlo Vaše zastropování marží, pane Andreji Babiši?“ zeptal se na síti X sarkasticky. Zároveň připojil tabulku cen z ostravské pumpy. „Stanice OMV v Mariánskohorské ulici v Ostravě poměrně výrazně zdražovala. V úterý měla benzin za 41,90, ve středu za 43,10 a naftu zvedla z úterních 48,90 na středečních 49,50. Opravdu naprosto neschopná nemehla,“okomentoval situaci. Přesně takové momenty jsou pro vládu nejhorší, protože tady už nemá proti sobě jen ideového odpůrce, ale přímý a veřejně sdílený důkaz, že mezi slibem a výsledkem je velmi nepříjemná mezera.
Není divu, že se k tomu s chutí připojila i širší opozice, která tentokrát nemusela nic složitě konstruovat. Stačilo jí jen popsat to, co veřejnost sama vidí. Michal Kučera vládní výkon větou, která je pro Babišův tábor mimořádně jedovatá právě proto, že používá slovník jeho vlastních někdejších útoků na soupeře. „Všechno špatně. Připomíná to covidový chaos. Zmatek, špatné výpočty a vláda, která nepomáhá lidem ani firmám. Jen pálí peníze, jako by je házela rovnou do ohně,“ řekl. Danuše Nerudová se přesně do mechaniky opatření, když napsala: „Rozbitá kalkulačka v praxi. Maximální ceny umožňují obchodníkům marže ještě zvýšit. Babišova vláda PHM občanům nezlevnila. Naopak!“ Matěj Hlavatý pak celý problém do krátké, ale o to přesnější sarkastické zkratky: „Ten benzín a naftu vám zlevníme tím, že vám ho zdražíme! Tak ještěže se nám vrátil ten zdravej selskej rozum.“ A Matěj Ondřej Havel další slabé místo celé vládní akce: „Schillerová nezodpověděla nejdůležitější: kolik to bude stát a kde na to vezmeme? Vláda jedná opět v křeči a nesystematicky.“ Martin Kupka to pak uzavřel téměř lakonickou : „Z cyklu: Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky.“ Právě tahle série reakcí ukazuje, jak rychle se z původně sebejistého vládního tahu stalo téma, které opozice nemusí přehánět ani dramatizovat, jelikož se jí přímo samo nabídlo.
Na celé věci je možná ještě důležitější něco jiného než samotná opoziční kritika. A sice to, co se začalo dít pod příspěvky samotné a . Tam už totiž nešlo jen o obvyklé protivládní nadávky, ale o mnohem nepříjemnější směs rozčarování, ironie a otevřeného vzteku od lidí, kteří rozhodně nepůsobí jako přirození fanoušci opozice. Schillerová na Facebooku triumfálně : „Regulujeme marže čerpadlářů a snižujeme daně na naftu. Naše kroky pomáhají tlumit světový růst cen paliv na české domácnosti a firmy.“ Jenže odpovědi, kterých se jí v následné diskusi pod dostalo, vypadají spíš jako veřejná inventura vládního fiaska než jako potlesk. Petr Atanasov jí připomněl: „Pumpy s mušlí ve znaku měly většinou ceny na tom stropu. Louny, Kadaň, Havířov. Ve městě. Žádné dálnice. Předevčírem byly levnější.“ Michal Rotrekl dodal: „Shell všude 49,59/43,15. Vy jste klauni.“ Miroslav Náplava napsal: „Ano povedlo se, benzínky tady v okolí zdražily na strop. Takže teď ví, kam až můžou zvednout cenu.“ Pavel Vrba to zjednodušil do jedné věty: „Včera na pumpě 47.5 dneska 49.5 děkujeme.“ Miriam Tocauerová pak připojila možná nejvýmluvnější komentář celé té situace: „Gratuluji včera na Shell u nás byl benzin 41,5 a nafta 48,5, na základě vašeho doporučení zdražit o dvě koruny benzin na 43,5 a naftu o 1kc na 49,5 vás poslechli, Babišova drahota, tohle vám nevyšlo, zdražili jste všem ostatním, místo toho abyste korigovali jen spotřební daň.“
Ještě horší je to, co se dělo v diskusi pod Andreje Babiše. Ten místo jasného vysvětlení celého opatření raději nasdílel další sebeprezentační video z Úřadu vlády, které popisovalo, co premiér dělal v březnu. Jinými slovy, ve chvíli, kdy lidé čekali reakci na konkrétní problém, dostali další díl vládní samooslavné kroniky. Právě to vyvolalo reakce, které jsou pro Babiše o to bolestnější, že přicházejí i od lidí, kteří se sami hlásí k dosavadní podpoře. Jiří Prašek mu pod napsal: „Jako vážně zastropujete naftu na 49.50 Kč za litr, když celorepublikový průměr je 48.5 Kč za litr, měli jste mou stoprocentní podporu, ale tímto krokem jste padesát procent ztratili, při dalších volbách na to budu nahlížet a nejsem jediný z mého okolí, toto se hrubě nepovedlo.“ Tóthová Kateřina přidala: „Děkujeme že jste zastropovali cenu benzinu a nafty ještě o pár korun nahoru. Tohle už není normální. Příště už Vás určitě nevolíme.“ Monika Kovářová napsala: „Středeční maximální ceny paliv, které dnes stanovil stát, jsou o více než korunu za litr vyšší, než je aktuální průměrná cena v ČR. Vy jste banda kašparů.“ David Ryšánek to shrnul úplně prostě: „Děkujeme, že jste nám zdražil benzín a naftu.“ Pavel Čechák přidal větu, která by ještě před pár měsíci zněla v prostředí Babišových příznivců skoro jako rouhání: „Nejdražší benzín a nafta, za Fialy bylo líp.“ A Martin Štefec pak s jedovatou přesností zopakoval podstatu celého problému: „V pondělí činila průměrná cena 48,51 koruny za naftu a 41,61 koruny za benzin. Maximální ceny pohonných hmot, které Ministerstvo financí pro středu stanovilo, jsou tak nad průměrem. To dalo pumpám možnost zdražovat.“
Do toho všeho pak ještě vstoupila Schillerová s vysvětlením, které celou grotesku posunulo do ještě trapnější roviny. „Znovu vyzývám všechny majitele čerpacích stanic, aby nestanovovali maximální stropy. To je maximální strop, oni mohou ceny stanovit i níže,“ vysvětlila. Tohle je přesně ten okamžik chaosu. Stát nejprve s velkou pompou něco vyhlásí a pak se začne chovat skoro jako prosebník, který dodatečně vysvětluje, že to nemělo být pochopeno doslova. Lidé to pochopili okamžitě a v na síti to dali okamžitrě znát. Blanka Clar Lednická poznamenala: „A Dlužena je překvapená, že benzinky napálily cenu na maximum... Fascinující.“ Petr Dvorník celou situaci vystihl snad nejpřesněji: „Úžasný kotrmelec. Vláda stanoví státní cenu. Pak se diví, že někteří zdražili na tuto cenu. A prosí aby nezdražovali.“ V tu chvíli už je opravdu velmi těžké působit jako silný a sebejistý správce trhu. Vláda spíš připomíná někoho, kdo sám vytvořil novou cenovou ceduli a teď jen doufá, že ji trh nebude brát příliš vážně.
Samozřejmě se okamžitě našli i vládní obhájci, kteří přispěchali s tradiční snahou odvést pozornost jinam nebo celé fiasko převyprávět jako vlastně úspěšný mezikrok. Denis Doksanský : „Příměří na Blízkém východě přineslo okamžitý razantní pokles cen ropy na světových trzích, doufejme, že se brzy projeví i snížením cen nafty i benzínu u nás (je však samozřejmě pochopitelné, že to bude chvilku trvat a do té doby budou maximální ceny stále regulovány vládou).“ Jenže ani tady už nefungovala stará disciplína poslušného přikyvování. Petr Mohyla mu pod vmetl: „No, zatím jste první vláda, která v podstatě nařizuje zdražování pohonných hmot.“ Milan Doškář přidal: „Teď ty b..e, když jste zdražili, a každý den nám to budete hlásit o kolik, vy jste parta b..ů.“ Tomáš Socha se ptal: „Můžeš mi Babišova podržtaško vysvětlit jednu věc? Proč se od včerejška na Babišově Pumpě zvedla cena nafty o jednu korunu?“ Kryšpín Rejpal to shrnul bez okras: „Vy šašci jste ty maximální ceny zregulovali tak, že jsou vyšší, než byly ceny doteď.“
Podobně dopadl i poslanec ANO Marek Novák, který optimisticky : „Už od zítřka nastupuje první krok vlády k vysokým cenám paliv. Nezapomeňte se v noci a ráno podívat na ‘totemy’, v některých případech se budete hodně divit.“ Lidé se v následné diskusi opravdu . Jen úplně jinak, než si představoval. „Chtěl bych veřejně poděkovat vládě České republiky, že snížila ceny nafty ze 47,- Kč na 49,- Kč,“ vzkázal mu pod statusem Hans Ravenstone. David Zelenka poznamenal: „Takže půjdou nahoru ceny i na nejlevnějších pumpách. Vy jste fakt hlavy.“ Marcel Zuzanik se ptal, zda je apríl, nebo si z lidí vláda dělá blbce. A Bobr Bobr přidal jednoduchou otázku, která je pro celý případ skoro emblémem: „Tak snad máme všichni na čele jitrnici?“
Právě v tom je celá tahle epizoda tak výmluvná. Ne v tom, že vláda čelí kritice, ale v tom, odkud všude ta kritika přichází a jak podobně zní. Opozice jí říká, že vytvořila chaos. Lidé jí píší, že jim zdražila benzín a naftu. Vlastní příznivci jí vzkazují, že takovou pomoc už příště volit nebudou. Pod Babišem i Schillerovou se hromadí komentáře, v nichž se opakuje stejná pointa: slibovali jste úlevu, ale to, co lidé vidí v praxi, tomu neodpovídá. A právě to je pro Babišův styl vládnutí ten nejhorší typ problému. Tenhle typ politiky totiž stojí na jednoduché výměně. My vám nabídneme jasné, úderné a srozumitelné řešení a vy nám za to uvěříte, že věci řídíme lépe než ostatní. Jenže jakmile se právě na té nejjednodušší a nejsnáze kontrolovatelné věci ukáže, že řešení vypadá jinak na tiskovce a jinak na pumpě, přestává výměna fungovat. Pak již nestačí další video, další výzva ani další vysvětlení, že majitelé čerpacích stanic vlastně ten strop nemuseli využít naplno. V takové chvíli už vláda nevypadá jako někdo, kdo zasáhl proti drahotě. Vypadá jako kabinet, který chtěl ukázat rozhodnost a místo toho dostal velmi jednoduchý vzkaz: takhle ne.
© inregion.cz
Babiš zpochybnil účast Pavla na summitu NATO. Premiér neví, co by tam vrchní velitel ozbrojených sil dělal
Lobkowicz setřel Černínský palác kvůli Pavlovi. Ministerstvu vzkázal, že předvádí servilitu a politickou zbabělost
Havlíček po pádu Orbána děkoval starému režimu. Novotný mu vmetl, že je koště
Brněnské Bosonohy chystají pojmenovat ulice po legendách Provázku
Ropa prudce zdražila, chystaná blokáda Hormuzského průlivu zvyšuje tlak na paliva i inflaci
Maďarsko se po Orbánovi obrací jinam. Praha nebude mezi prvními zastávkami, Babiš s Macinkou sklízí účet
Jurečka Schillerové připomněl Trumpa a balkonové nadšení ANO. V debatě o palivech jí vrátil politickou minulost
Očekávané události 13. dubna 2026
Macinkův rezort odmítá spojitost s výroky Pavla. Černínský palác se změnil v úřad politické msty
