Když step kvete i mlčí. Proč je důležité pečovat i ve „špatných“ letech

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Časosběr z posledních let ukazuje, jak dramaticky se může stejná louka proměnit. Na stepi nad Maškovým mlýnem – součásti Přírodní rezervace Radotínské údolí a zároveň CHKO Český kras letos už letní druhy vesměs odkvetly a my se těšíme z každé kvetoucí chrpy či bodláku. Motýlů je méně než ve vlhkých letech, ale i teď se jich tu najde překvapivě dost. To je na stepích fascinující – i když na první pohled působí „spáleně“, život se úplně neztrácí.

Když step kvete i mlčí

Zdroj: Pražská pastvina

Sucho – jev, který asi budeme potkávat častěji, než bychom si přáli, a to i navzdory letošním nižším teplotám.

Krajina extrémů

Rok 2022 byl naopak ve střední Evropě vlhký – deštivé jaro napumpovalo půdu vodou, byliny vyrazily naplno a louky rozkvetly do zelena. Poslední roky ale přinesly opak: minimum srážek, horké větry a rychlé zavadání vegetace. Louka pak působí jako mrtvá – ale jen na oko.

Na první pohled rozdíl mezi životem a prázdnotou. Ve skutečnosti ale obojí znamená step v jejím přirozeném rytmu.

Zdroj | Pražská pastvina

Z krátkodobého pohledu mohou sucha znamenat výpadky kvetení, přerušení cyklu hmyzu a méně potravy pro opylovače i býložravce.

Z dlouhodobého pohledu je ale stepní příroda na výkyvy zvyklá. V různých koutech světa – od Eurasie přes Severní Ameriku po Jižní Afriku – se střídají vlhčí a sušší roky. Tyto cykly mohou být sezónní i víceroční –podílí se na nich například Severoatlantická oscilace nebo globální jevy jako El Niño a La Niña. Někdy kvetou louky do července, jindy uschnou už v květnu. A je to v pořádku – takový je rytmus stepí.

Step ví, jak přežít. Rostliny mají dlouhověká semena, dormanci (stav, kdy rostlina nebo semínko dočasně spí) či schopnost regenerace z kořenů. Motýli využívají chladnějších nebo stinnějších mikrostanovišť - západní a severní svahy nebo světlé lesní lemy. Čekají na svůj okamžik. Problém je spíš v tom, že dnešní stav krajiny tyto extrémy ještě prohlubuje.

Jak tedy o stepi pečovat?

I ve „vyprahlých letech“ je potřeba pokračovat v péči – jinak převládnou rozpínavé druhy (třtina, akát) a ve vlhkých letech už se vzácné druhy nebudou mít kam vrátit.

Na uvedených plochách paseme přibližně ve stejnou dobu, ale to nemusí nutně znamenat stejné datum v kalendáři.

Provádíme něco, čemu se říká adaptivní management. Prakticky to znamená, že paseme podle stavu vegetace, předpovědi počasí a potřeb konkrétní lokality, ne podle kolonky v kalendáři. Ochrana přírody a krajiny není jednorázový zásah s neměnným výsledkem, ale cyklický proces učení a přizpůsobování: sledujeme výsledky, vyhodnocujeme data, porovnáváme, upravujeme plán.

Není to dogma, ale živý proces reagující na realitu. Co fungovalo jeden rok, nemusí fungovat v jiných podmínkách. Celkově jde o neustálé vyvažování mezi cílem a prostředky – a o tom, že neexistuje „jedině správné řešení“.

Přímo z terénu: jak pastvu přizpůsobujeme

V praxi to například znamená, že zjara začínáme pastvu na nejvyšších, nejsušších místech – protože tam tráva rychle přestává růst a hrozí její úplné přeschnutí. V létě přesouváme část stáda do vlhčích stanovišť, jako jsou louky s hlubší půdou nebo sady. Tam je i v suchých letech nějaká vegetace, kterou zvířata využijí, aniž by úplně „vyluxovala“ byliny. Koně zůstávají na stráních – a právě tam odvádějí zásadní práci: pasou tzv. seno na stojato, tedy přestárlé, nevhodné trávy, které už nejsou výživné, ale brání rozvoji drobných bylin.

Vedle hlavních pastvin ale věnujeme velkou pozornost i drobnějším, ale klíčovým místům v krajině: západním a severním svahům, přechodům mezi lesem a loukou, světlým lesním lemům. Právě tady přežívá mnoho ohrožených druhů v době sucha – díky zbytkové vlhkosti, stínu nebo nižší konkurenci trav. Na těchto mikrostanovištích pomáháme pasoucím se zvířatům s odstraňováním odumřelých dřevin nebo přímo i výřezy. Nejsou to velké plochy, ale rozhodují o přežití.

A i vy můžete přírodě pomoct – třeba na své zahradě

Sekejte trávu mozaikovitě, nechte rozkvést bylinky, vysaďte mateřídoušku, dobromysl nebo třeba vičenec a čičorku. Každý kousek zdravé krajiny se počítá – i ten váš.

Reklama

Další články z Ekolist.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ekolist.cz

Články z Ekolist.cz se věnují ochraně přírody, ekologickým tématům, udržitelnosti a dopadům lidské činnosti na životní prostředí. Nabízejí pohled na aktuální dění doma i ve světě – od legislativních změn a vědeckých výzkumů až po problémy spojené s vodou, odpady, zemědělstvím či...

Když step kvete i mlčí. Proč je důležité pečovat i ve „špatných“ letech

Ponížení pro Putina. Místo velkolepé přehlídky si musel vystačit s plakátem ponorky

Hrdina z pláže uchvátil Havaj. Zachránil ženu před žralokem, pak získal titul

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?