3 min

Kdysi sem jezdili hosté za léčbou, dnes lázeňský areál pohlcuje příroda

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Brodériová zahrada, čestný dvůr, fontány a čisté rokoko bez jediné přestavby. Přezdívka tohoto zámku v Pardubickém kraji stojí na víc než marketingu.

Kdysi sem jezdili hosté za léčbou, dnes lázeňský areál pohlcuje příroda

Zdroj: Foto: Tadeáš Bednarz - licence CC BY SA 4.0

Obsah článku

Kdo slyší „české Versailles“, představí si nejspíš Hlubokou nebo některý z velkých státních zámků. Jenže objekt, který si tuto přezdívku vysloužil nejpřesněji, stojí v malé obci Nové Hrady u Litomyšle, necelých patnáct kilometrů od města s UNESCO zámkem, uprostřed krajiny, kde by ho člověk nečekal. Nejde o jihočeské Nové Hrady s gotickým hradem. Jde o komorní rokokovou rezidenci v Pardubickém kraji, kterou od roku 1997 soukromí majitelé Petr a Magda Kučerovi trpělivě vracejí k životu. A výsledek stojí za pozornost.

Proč přezdívka funguje i bez nadsázky

Označení „české Versailles“ u českých památek není unikátní; třeba zámek Ploskovice v severních Čechách se prezentuje jako „malé Versailles“ díky přepychu v italsko-čínském slohu. U Nových Hradů ale srovnání s Francií sedí z jiných, konkrétnějších důvodů. Stavbu v letech 1774–1777 zadal hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré a podle oficiální historie zámku se na její podobě výrazně autorsky podílel sám. Projekt vypracoval tyrolský architekt Josef Jäger, ale inspirační zdroj je deklarovaný jasně: francouzská letní sídla.

Co to znamená v praxi? Přední nádvoří funguje jako čestný dvůr (cour d’honneur) a přechází do francouzské zahrady řešené ve třech výškových úrovních. Přímo pod okny zámku leží brodérie z tvarovaného zimostrázu, střední parter tvoří stříhané keře a nejnižší terasu uzavírají kruhové fontány. Celý areál drží přísná osová souměrnost, balustrády lemují terasy a vodní prvky doplňují kompozici tak, jak to známe z francouzských vzorů. Tohle není jeden fotogenický záběr na Instagram. Je to promyšlená krajinná architektura, která přezdívku podepírá každým metrem.

Kde srovnání končí, a proč to nevadí

Versailles je bývalé sídlo francouzského dvora a vlády, areál o rozloze přes 800 hektarů s palácem čítajícím 2 300 místností. Je to monument, který vrství baroko, klasicismus, neoklasicismus i gotiku. Nové Hrady jsou něco zásadně jiného: desetihektarový soukromý areál s ryzím rokokem, které nikdy neprošlo přestavbou. Žádná pozdější barokizace, žádný klasicistní přístavek, žádný socialistický „kulturní dům“ přilepený ke křídlu.

Právě v tom spočívá paradoxní síla srovnání. Nové Hrady nejsou českou kopií Versailles měřítkem ani politickým významem. Jsou jeho komorním otiskem v rovině nálady, dekorativnosti a zahradní kompozice. Kdo hledá pocit francouzského letního sídla bez osmihodinového letu a davů turistů s monopody, najde ho tady, v měřítku, které se dá projít za odpoledne, a s autenticitou, kterou velké státní areály často ztratily pod vrstvami pozdějších úprav.

Co čeká návštěvníka uvnitř i venku

Prohlídka zámku s průvodcem trvá zhruba 45 minut a začíná každou celou hodinu. Projdete slavnostním sálem se štukovanými ornamenty, rokokovými vázami a putti, soukromými prostorami někdejších majitelů i expozicí nábytkového umění ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Dominantou interiéru je zelené schodiště nesené postavami čtyř Titánů a křišťálový lustr ve slavnostním sále. Rokoková kamna, bohatá štuková výzdoba, všechno originál, všechno zachované.

Venku areál nabízí dvanáct typů zahrad, labyrint, muzeum motokol, galerii klobouků a farmu. To z Nových Hradů dělá plnohodnotný půldenní cíl, ne zastávku na dvacet minut a selfie před fasádou. Od roku 2011 je zámek navíc partnerem festivalu Smetanova Litomyšl, takže v sezóně tu občas zazní i živá hudba v prostředí, které pro ni bylo stvořené.

Za zmínku stojí i příběh obnovy. Po válce zámek sloužil jako škola, po roce 1948 přišly necitlivé úpravy a v padesátých letech dokonce výkrmna prasat v suterénu. V osmdesátých letech hrozilo zřícení východního křídla. Po restituci a koupi v roce 1997 začala dlouhodobá rekonstrukce, bez veřejných dotací, čistě ze soukromých zdrojů. Slavnostní otevření proběhlo 16. června 2001.

Praktické informace a tipy na výlet

K 16. červenci 2026 platí následující provozní režim (do 30. září denně, v říjnu o víkendech a svátcích):

Provoz	Hodiny
Areál	9:00–17:00
Prohlídky zámku	10:00–16:00
Muzeum a expozice	10:00–17:00
Občerstvení	10:00–17:00

Vstup do areálu stojí 150 Kč (rodinné 450 Kč), prohlídka zámecké expozice 270 Kč (snížené 230 Kč, rodinné 770 Kč). Vstupenky se kupují v pokladně, prohlídka se standardně koná při minimálně pěti návštěvnících. Aktuální informace najdete na oficiálním webu zámku.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Kdysi sem jezdili hosté za léčbou, dnes lázeňský areál pohlcuje příroda

Tahle akce se neměla konat, zuří Zelenskyj. „Všem jsme to říkali alespoň tisíckrát“

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil

Luxus, ze kterého přechází zrak! Tohle jsou nejdražší zásnubní prsteny celebrit

Slavia - Slovácko 3:1. Divočina v Edenu, po gólu hostů sešívaní dominují

Kolikrát můžeš bezpečně ohřát jídlo? Mikrovlnka mu nový život nedá