Dekubity neboli proleženiny se však nevyskytují jen u pacientů v nemocnicích. Setkávají se s nimi i rodiny, které v domácích podmínkách pečují o své blízké.
Co jsou to vlastně dekubity
Dekubitus neboli proleženina je ohraničená poškozená oblast na kůži, která je způsobena poruchou mikrocirkulace. K jejímu vzniku přispívá nedostatek kyslíku v daném místě. Dekubity mají 4 stádia – od neporušeného kožního krytu se zarudnutím, které nebledne po hmatu, až po úplnou ztrátu kůže, obnažení kostí, šlach a svalů. Každé stadium vyžaduje jinou péči.
Proloženiny jsou bolestivé, zejména tehdy, když vzniknou otevřené rány. Mohou se infikovat, zanechat jizvy. Jejich léčba je dlouhodobá, výrazně snižují kvalitu života a bohužel mohou být i příčinou smrti.
Vznik dekubitů závisí na poloze ležící osoby. Tato místa ukazuje následující tabulka:
| Poloha ležící osoby | Místo vzniku dekubitů |
| Poloha na zádech | Nad kostí týlní, nad trnem 7. krčního obratle, nad hřebeny lopatek, nad loketními klouby, nad křížovou kostí a nad patními kostmi |
| Poloha na boku | V oblasti spánkové kosti, ramenního kloubu, kolenních kloubů a kotníků a nad výrazným výběžkem na horní části stehenní kosti |
| Poloha na břiše | Nad lícní kostí, nad uchem, nad hřebeny kyčelních kostí a nad palci |
Jaké zevní faktory přispívají ke vzniku dekubitů
Při tvorbě proleženin působí najednou několik zevních vlivů, které z větší části lze ovlivnit:
- tlak – tkáň stlačuje mezi kost a jiný tvrdý povrch, kterým může být matrace, zubní protéza aj.
- tření – dochází k odírání kůže například o prostěradlo, jestliže ležícího posouváme
- střižná síla – je kombinace tlaku a tření. Dochází k ní při nevhodné manipulaci s pacientem na lůžku
- vlhkost – způsobuje ji pot, nesprávná hygiena, inkontinence, drenáž.
U vzniku proleženin ale působí i vnitřní rizikové faktory, které bohužel už ovlivnit nelze:
- imobilita – člověk se nedokáže sám na lůžku otočit a měnit polohu
- poruchy centrální nervové soustavy – svalová slabost, ochrnutí, zvýšené svalové napětí, demence, afázie a jiné postižení schopnosti mluvit
- věk – čím starší je osoba, tím je horší regenerační schopnost organismu
- stav výživy – ztráta hmotnosti, ztráta podkožního tuku, svalová atrofie
- tělesná teplota – zvýšená teplota přispívá k urychlení metabolismu buněk, což zvyšuje spotřebu kyslíku
- přidružené nemoci – narušují obranyschopnost organismu a jeho regeneraci.
Výše uvedené problémy se objevují zejména u osob s omezenou pohyblivostí, jež jsou dlouho upoutané na lůžko. Mohou to být lidé po mrtvici, po těžké operaci, s neurologickou nemocí, podvyživení, s poruchami prokrvení, s inkontinencí. Čím více rizikových faktorů se u jednoho člověk sejde, tím více je mu nutné věnovat pozornost při prevenci dekubitů.
Dekubity nezačínají otevřenou ranou aneb jak na jejich prevenci
Nejdůležitější je u dekubitů snaha jim předcházet. Raději ať vůbec nevznikají, než je pak složitě léčit. Rodiny, které se starají doma o svého nemohoucího blízkého, se většinou s proleženinami nikdy v životě nesetkaly, takže s nimi nemají zkušenosti. Pak se dopouštějí takové chyby, jako je čekání na to, až se na kůži objeví nějaká rána, kterým dekubity začínají.
První známkou toho, že se na kůže děje něco nekalého, je nenápadná změna její barvy. "Místo může být zarudlé, tmavší, oteklé – prostě na dotek jiné než okolní tkáň. Je dobré si všímat případných otoků, tvrdosti, měkkosti nebo bolestivosti pokožky. Jakmile pečující zaregistruje, že se na kůže objevilo byť malé poškození, měl by zavést změnu polohovacího režimu," ," vysvětluje MUDr. Petra Garnolová, onkoložka a jednatelka agentury Péče doma.
Vhodnou prevencí je i antidekubitní matrace, která se používá proti vzniku proleženin. Zpravidla se skládá z několika vrstev pěny (studené, líné) a bývá doplněna paměťovými moduly. Na trhu je více variant tohoto produktu, jež se od sebe liší vlastnostmi i cenou.
Prevence proti dekubitům neznamená jen, že domů pořídíme speciální matraci, a máme hotovo. Je také třeba pravidelně měnit polohu ležícího. Většinou se uvádí interval každé 2 až 3 hodiny. Není vhodné tyto intervaly prodlužovat na 4, 5 či 6 hodin. Při změně polohy nestačí jen osobu přetočit. Je důležité zajistit, aby se tlak na kůže přesunul na jiné místo. K tomuto účelu se používají speciální polohovací pomůcky, jež odlehčují nejvíce zatížené partie těla (paty, hýždě, lokty, ramena). Mezi tyto pomůcky patří:
- polohovací válce – existují v různých délkách a průměrech, fixují končetiny i trup
- polohovací klíny – nadzvedávají nebo podepírají části těla, fixují osobu v poloboční poloze, odlehčují křížovou oblast a kyčle
- speciální polštáře – patří sem půlválce pod kolena, kotníky nebo za záda, podpěrné polštáře pro podložení loktů, předloktí, zápěstí a pat
- polohovací sedáky a podsedáky – pro použití při sezení na židli nebo invalidním vozíku
- polohovací pomůcka pro otáčení pacienta
- separátor kolen.
Český Národní zdravotnický informační portál doporučuje při prevenci kombinovat vhodné matrace a pomůcky s pravidelným polohováním, péčí o kůži, podporou výživy a řešením inkontinence.
Kůže potřebuje čistotu i ochranu
Je-li pokožka dlouhodobě vystavena působí moči, stolici, potu a vlhkosti, tak snadněji dojde k jejímu poškození. Pokožku není nutné neustále vysušovat a dezinfikovat, ale spíš zachovat jejích ochrannou funkci. Proto je u člověka s inkontinencí důležité:
• měnit inkontinenční pomůcky podle potřeby (pleny, plenkové kalhotky, podložky na lůžko)
• pokožku nedrhnout, ale šetrně ošetřit mycím prostředkem – mycím krémem, gelem nebo speciální mycí bezoplachovou pěnou a jemně osušit. Pokožku je vhodné nechat i chvíli vyvětrat.
• používat vhodný bariérový přípravek (krémy s obsahem zinku na opruzenou pokožku či s lanolinem)
Kromě toho je podstatnou součástí prevence proleženin také výběr jídla a pití, protože člověk postižený dekubity potřebuje dostatek energie, bílkovin, tekutin a dalších živin, aby se boláky dobře hojily. U starších osob bývá velkým problémem jejich nechuť na jídlo. Zde je vhodné se poradit s jejich praktickým lékařem, případně nutričním terapeutem, aby navrhli postup pro zajištění potřebných živin.
Co dělat, když se proleženina objeví
I když pečující dbá na prevenci dekubitů, neznamená to bohužel, že se žádný nikdy neobjeví. Zásadní je nepokračovat v zatěžování postiženého místa, ale vhodně polohovat. Podle charakteru rány se u vzniklé rány řeší
- její čištění
- odstranění odumřelé tkáně, kontrola infekce
- výběr vhodného krytí
- podpora hojení.
Jaké přípravky na dekubity používat
Neexistuje jedna jediná univerzální mast nebo nejlepší krytí pro všechny dekubity. Nezkušený neformální pečující se může o pomoc s léčbou dekubitů obrátit na praktického lékaře, domácí zdravotní péči, ambulanci hojení ran, chirurgickou ambulanci, dermatologa, kteří navrhnou vhodný postup a přípravky. Správná volba totiž závisí na hloubce a charakteru rány, množství sekretu, stavu okolní kůže, infekce a dalších okolnostech.
Pro léčbu proleženin je důležité zajistit vlhké prostředí v ráně, zabránit vstupu infekce a v ráně udržovat stálou teplotu. Nejčastěji se používají:
- neadherentní kontaktní obvazy
- antiseptické obvazy
- obvazy s aktivním uhlím
- hydrokoloidy
- hydrogely
- hydropolymery, polyuretany
- algináty
- filmové obvazy.
Kdy už nečekat a zavolat zdravotníka
U vzniklých dekubitů může dojít k situaci, která si vždy vyžádá odborný zásah lékaře. "Když vznikne otevřená rána, poškození se zvětšuje, objeví se černá nebo odumřelá tkáň, z rány vytéká hnis, rána zapáchá, bolest se zhoršuje, objeví se horečka, celkový stav člověka se zhoršuje, je nutné volat lékaře," dodává MUDr. Petra Garlolová z Péče doma.
Zdroje:
https://unizdrav.cz/pruvodce-vyberem-zdravotnickych-polohovacich-pomucek
https://www.nzip.cz/clanek/1337-dekubity-prevence-lecba-klinicky-doporuceny-postup
https://www.dekubity.eu/informace-pro-verejnost/lecebne-prostredky/