Na i60 vyšel poprvé článek o Hedy Lamarr, rozené Kiesler, v listopadu 2018 (viz zde). Autorka textu Michaela Bučková v něm vybrala pasáž z knihy Doteky dějin od novináře a spisovatele Karla Pacnera (v roce 2012 ji vydalo nakladatelství Plus), která se věnovala této vídeňské herečce. V souvislosti s natáčením filmu Extase, v němž se beze studu svlékla a na chvíli se ukázala úplně nahá, pobývala v roce 1932 i v Praze (bydlela v hotelu Alcron, dnes Radisson Blu). Nahá scéna a ztvárnění orgasmu tehdy vyvolaly ve více zemích mezinárodní skandál, odsouzení i vystřihování inkriminovaných záběrů. Nicméně přes noc z ní udělaly celebritu… V Praze měl film premiéru 18. ledna 1933 v biografu Lucerna na Václavském náměstí. Podruhé se prakticky témuž věnoval článek redakce, který vyšel o 6 let později.
Aktuálně je této výjimečné ženě věnována výstava v Rakouském kulturním fóru (Jungmannovo náměstí 18, Praha 1), která tam potrvá až do 29. ledna 2027. Protože v přechozích článcích vyšlých na i60 již byly základní údaje o Hedě Lamarr uvedeny, soustředím se na vystavené exponáty. Většinu jich zapůjčila rodina Hedy Lamarr, především její syn Anthony Loder. Některé předměty pocházejí od její dcery. Rozhovor s kurátorkou výstavy Dr. Danielle Spery o tom, jak výstava vznikala, jak se stalo, že byla Hedy vybrána do filmu Extase, jaká byla její cesta do Hollywoodu, jak byly vybírány exponáty na výstavu atd. si lze poslechnout zde. Rozhovor je v němčině, článek je ale v češtině a obsahuje též fotografie z výstavy a z vernisáže 6. října 2026 (z ní je převzatý i poslední snímek v galerii tohoto článku).
Hedy Lamarr, rodným jménem Hedwig Eva Maria Kiesler, se narodila 9. listopadu 1914 ve Vídni. Její dědeček z matčiny strany, Karl Lichtwitz, pocházel z Opavy a jeho předkové měli kořeny v moravsko-českém regionu. Židovský původ, dětství, cestu k filmu, detaily o jejích manželstvích (celkem byla šestkrát vdaná, měla tři biologické děti a její rodinné vztahy byly v pozdějších letech komplikované), vynálezech v oblasti radiokomunikací atd. jsou uvedeny ve Wikipedii. Má rovněž svoji webovskou stránku v angličtině. Poslední roky života se Hedy Lamarr téměř úplně izolovala od veřejnosti a žila na Floridě, kde ve svém domě zemřela 19. ledna 2000 ve věku 85 let. Přála si, aby si ji lidé pamatovali jako někoho, kdo přispěl k blahu lidstva. Teprve na sklonku života se dočkala uznání i jako vynálezkyně a získala řadu ocenění. Od roku 2005 se 9. listopadu, v den jejích narozenin, slaví v Rakousku, Německu a Švýcarsku Den vynálezců. Vídeňská universita po ní pojmenovala kvantový dalekohled. Od roku 1918 uděluje město Vídeň cenu Hedy Lamarr inovativním ženám v oblasti informačních technologií. V roce 2019 byl po ní pojmenován asteroid.
Ale nyní již k ukázkám z exponátů na výstavě, jejichž snímky jsou v galerii tohoto článku. Za výstavním poutačem následují snímky Hedy Lamarr v Hollywoodu jako mladé herečky v roce 1937, snímky z natáčení filmu Ziegfeld Girl z roku 1941, výpis z amerického patentového úřadu na tajný komunikační systém z roku 1942 a papírová panenka Hedy Lamarr a šaty pro ni také z roku 1942. K následující svatební fotografii z roku 1943, kdy si brala třetího manžela, filmového herce Johna Lodera, s nímž měla dvě děti, lze doplnit, že její první manžel byl rakouský průmyslník Fritz Mandl (manželství trvalo 1933–1937) a druhý manžel byl americký scénárista a producent Gene Markey (manželství trvalo 1939–1941). Následují tři snímky z jejího osobního života, její kubistická kresba z roku 1995 a sada ocenění a medailí. Další snímky z časopisů dokumentují její úspěšnou hereckou kariéru. Na předposledním snímku je již výše zmíněná cena Hedy Lamarr města Vídně (zde z roku 2020). A poslední snímek je z vernisáže výstavy (pořízený Markétou Černou z Rakouského kulturního fóra).
Na výstavu o ženě, kterou svět obdivoval pro její tvář, ale jejíž skutečnou velikost lze pochopit teprve tehdy, když poznáme i její mysl, ambice a životní zápasy, je vstup zdarma, a Rakouské kulturní fórum je otevřeno ve všední dny 10:00–13:00 a 14:00–16:00 hodin.