4 min

Harémy: Odhalení skutečného života žen v sultánově domě

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Harémy v nás už odedávna evokují pocity tajemna, rozpustilosti, erotična, nebo dokonce sexuálního podmanění. Realita je však od těchto představ velmi odlišná. Za jakých okolností harémy vznikly a jak vypadal život tamních žen?

Harémy: Odhalení skutečného života žen v sultánově domě

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Význam slova harém

Slovo harém znamená v arabštině či perštině posvátné nedotknutelné místo, též označuje rodinné příslušníky ženského pohlaví. Zároveň se tento termín používá pro prostory domu, vyhrazené ženským členům muslimské rodiny. Harém zahrnuje mužovy manželky, nedospělé syny, svobodné dcery, další neprovdané příbuzné, sluhy. V minulosti navíc obývali harém ještě konkubíny a eunuši, kteří měli za úkol jej střežit.

Mohlo by vás zajímat: Homosexualita ve starém Řecku byla neodmyslitelnou součástí života. Dnes to vidíme úplně jinak

Vznik prvních harémů

První harémy vznikaly za účelem ochrany žen osmanských válečníků, v době jejich pobytu mimo domov. Později bylo toto zřízení přijato sultánem.

Jak žily ženy za zdmi sultánova harému

Většina lidí má vžitou představu, že byl harém tvořen zlatým palácem, ve kterém hanbatě skotačily spoře oděné dívky. Ty poté v noci musely být povolné k sexu se sultánem. Skutečnost je však od představ velmi odlišná.

Mnohé harémy tvořily desítky až stovky žen a většina z nich spala v prostých noclehárnách na jednoduchých lůžkách. Každou sekci obývalo deset mladých žen spolu s jednou starší. Hlídali je černí eunuchové, kteří byli pečlivě vybíráni z těch nejošklivějších. Ženy v harému byly zcela izolovány od společenského života a jakýchkoliv změn a vlivů. To se týkalo i módy, nenápadné oblečení je zakrývalo od hlavy až k patě. Kalhoty s volnými nohavicemi sice byly ušity z tenké látky, nikoliv však průsvitné.

Přísná hierarchie, pravidla i kruté tresty

Ženy v harému kdysi neměly možnost žádného vzdělání. Osvojovaly si jen určité dovednosti typu vyšívání, příprava nápojů apod. Teprve v 19. století byla členkám harému poskytnuta určitá forma vzdělání.

V harému panovala disciplína, přísná hierarchie, nuda, rivalita a výjimkou nebyla ani vražda. Na pomyslném vrcholu moci zde stála sultánova matka a matka jeho prvního potomka, ostatní ženy jim byly podřízeny. Možností zlepšit své postavení bylo zalíbit se sultánovi. Taková žena poté strávila noc se sultánem, načež jím byla dle tradice štědře obdarována šperky. Pokud konkubína splnila svůj účel –⁠ porodila sultánovi syna –⁠ dostala vlastní soukromý pokoj mimo společné ubikace harému.

Ty šťastnější z žen, které nedokázaly sultána upoutat, byly provdány za státní úředníky. Zbylé byly odsunuty do jiné části paláce, kde dožily svůj život v izolaci a opuštění. Kvůli těmto zvykům se většina žen snažila za každou cenu padnout sultánovi do oka a stát se jeho vyvolenou. Většina z nich skončila bez úspěchu, a proto byly mnohé ženy sexuálně frustrované.

Za projev citů k jiným mužům je však stihl krutý trest. Pokud byla žena přistižena při líbání s cizím mužem, třeba jen eunuchem, byla odsouzena k okamžité smrti.

Lepší práva a postavení, než měly Evropanky

Jiné to bylo v tureckých harémech na počátku 20. století, kde měly turkyně lepší právní postavení než většina evropských manželek. Příkladem je finanční nezávislost. Turecká manželka měla absolutní kontrolu nad svým majetkem a dle zákona s ním mohla manipulovat bez souhlasu svého muže. Turkyně také měly absolutní suverenitu ve svých domácnostech, a i mimo domov s nimi bylo jednáno s úctou a respektem. Zírání na ženy na veřejnosti bylo považováno za hřích, a pokud by se k nim muž choval špatně, čekal ho jistý trest, a to bez ohledu na jeho společenské postavení či náboženské vyznání.

Turecké harémy byly v té době tvořeny prostornými, vkusně zařízenými pokoji, kde ženy trávily většinu dne. Na veřejnosti je vždy musela doprovázet jiná žena, pouze starší ženy mohly chodit bez doprovodu. Ženy si musely dávat pozor, aby se nechovaly necudně, jinak riskovaly opovržení a ponižování ze strany rodiny i okolí.

Mohlo by vás zajímat: Jak mohl staroslovanský tchán legálně lehávat s manželkami svých synů aneb Žena ani pole nesmí zůstat ladem

Počet žen v harémech dosahoval i tisíců

Podle islámského práva může mít muž tolik manželek, kolik jich uživí (tradičně však čtyři), konkubín-otrokyň mohl mít neomezeně.

Nejznámějším harémem je Osmanský císařský harém (1454–1909), který čítal více než 400 pokojů, a jeho velikost je v průběhu jeho historie odhadována mezi 50–720 ženami.

Největší harém všech dob měl údajně indický král Tamba z Benarasu v 6. století př. n. l., který čítal asi 16 000 žen. Pro tak veliké harémy panovníci zpravidla stavěli samostatná uzavřená města s vlastním zázemím.

Harémy v současnosti

V důsledku postupného vlivu západní kultury, prudkého růstu vzdělanosti a ekonomické nezávislosti muslimských žen, došlo ke značnému úpadku harému. V některých ortodoxních částech muslimského světa (např. Afganistán) však stále dochází k izolaci žen od mužské společnosti.

Harémy: Odhalení skutečného života žen v sultánově domě

Rostou! Největší žně budou mít houbaři ve třech lokalitách, mapa se stále mění

„V té šílené bolesti nejde být nonstop.“ Sára Donutilová o ztrátě syna i cestě zpátky do života

Veronika Freimanová snad zastavila čas, žasnou fanoušci. Sedmdesátnice prozradila tajemství: „Může za to moje babička"

Tři měsíce jedli rajčatový protlak. Co poté ukázaly testy a snímky mozku, nikdo nečekal

Tento drobný signál může podle psychologů ukazovat na vyčerpání