Zablokování Hormuzského průlivu námořními minami znovu ukázalo, jak rychle může relativně levná zbraň ochromit světový obchod. Právě proto dnes námořnictva urychlují přechod od klasických minolovek s posádkou k moderním autonomním a dálkově řízeným systémům, které dokážou vyhledávat a likvidovat miny bez přímého ohrožení lidí. O jejich nasazení se ale v této fázi odminování Hormúzu nepočítá.
Belgie v této chvíli do Hormuzu přesouvá minolovku BNS Primula (úvodní obrázek) , která byla spuštěná na vodu v prosinci 1990. Ta je v současné době ve Středomoří. Ze strany Belgického námořnictva zatím však nejde o potvrzené nasazení přímo do Hormuzu, ale o přípravu na rychlé vyslání, pokud by to situace vyžadovala. Podle belgických médií vláda 17. dubna 2026 schválila přesun Primuly do pohotovostního režimu v souvislosti s krizí, která se vyostřila 18. dubna, kdy Írán znovu zavedl restrikce pod přímou vojenskou kontrolou. USA zároveň připravují podmínky pro odminovací operaci v oblasti.
BNS Primula má výtlak 605 t, délku 51,5 m, maximální rychlost 15 uzlů a dosah přibližně 3 000 námořních mil při 12 uzlech. Je vybavena sonarem Thales TSM 2022 Mk III a systémem SAAB Double Eagle Mk III, přičemž k ničení min využívá až 10 dronů Seafox. V úzkých vodách Hormuzu tak představuje relevantní prostředek pro ochranu svobody plavby.
Do Středozemního moře chce přesunout část svých námořních jednotek také Německo . Stejně jako Belgie chce být připraveno rychle se zapojit do mezinárodní mise na ochranu lodní dopravy v Hormuzském průlivu především při odminovaní průlivu. Nasazení však bude možné až po schválení mandátu německým parlamentem.
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse jde o postup, který Německo už využilo při přípravě evropské mise Aspides v Rudém moři, což tehdy výrazně urychlilo start operace. Do oblasti má být vyslána minolovka a podpůrná loď, přičemž Německo kvůli tomu omezí některé jiné zahraniční mise po dohodě se spojenci. Ministerstvo obrany zároveň potvrdilo, že v nejbližších dnech má do Středomoří vyplout minolovka Fulda.
RFA Lyme Bay je nyní ve Středozemním moři připraveno odplout do Hormuzského průlivu. Foto: Royal Navy Velká Británie také zatím zvažuje nasazení plavidla s lidskou posádkou RFA Lyme Bay . To má však ale sloužit jako „mateřská loď“ pro autonomní odminovací operace v souvislosti s hrozbami v Hormuzském průlivu. Z její paluby budou nasazovány 13metrové bezpilotní hladinové čluny od L3Harris, schopné operovat až 50 km od mateřské lodě. Tyto drony vlečou sonar se syntetickou aperturou a vytvářejí detailní mapy dna. Podezřelé objekty prověřují podvodní drony SeaCat nebo Remus a potvrzené miny ničí systém Defender, který umísťuje nálože přímo na minu.
Loď by se pravděpodobně přesunula do ománského přístavu Duqm, odkud by mohla relativně rychle operovat v dosahu průlivu a nasazovat bezpilotní hladinové a podvodní drony vybavené sonary k vyhledávání, identifikaci a ničení min. Kromě těchto lodí má Evropa v záloze ještě nejnovější minolovky, které už nevyžadují lidskou obsluhu přítomnou na lodi.
Autonomní bezposádkové minolovky Kromě klasických minolovek mají Belgičané a Britové (a v blízké budoucnosti i Norové) také bezposádkové minolovky. Mezi nejzajímavější patří belgická loď M940 Oostende a britské bezposádkové plavidlo RNMB Ariadne . Norský systém Eelume WP960 je zatím ve fázi konceptu.
M940 Oostende – evropský „velitel“ bez lidského rizika Největší a nejsofistikovanější z trojice je belgicko-nizozemská M940 Oostende . Tato 82metrová loď funguje spíše jako plovoucí velitelské a řídicí centrum než klasická minolovka: zůstává v bezpečné vzdálenosti a koordinuje drony a autonomní plavidla, která provádějí skutečné vyhledávání a likvidaci min. Je vybavena flotilou autonomních zařízení — od USV přes AUV (podvodní roboty) až po UAV (letecké drony) — čímž umožňuje paralelní a bezpečné pokrytí rozsáhlých oblastí. Loď byla oficiálně předána Belgickému námořnictvu v listopadu 2025 a postupně vstupuje do služby a tréninkových programů. To představuje významný milník v námořní bezpečnosti a ukazuje, jak NATO a evropské státy modernizují své kapacity proti minám.
RNMB Ariadne – malý, ale schopný „dron“ pro britské námořnictvo Druhým členem trojice je RNMB Ariadne , což je 12metrové bezposádkové plavidlo (USV), které mimo jiné slouží britskému námořnictvu jako součást širšího programu autonomního vyhledávání a likvidace min. Dodání Ariadne Royal Navy proběhlo v březnu 2025, jako součást modernizačního programu a testování nových technologií. Ariadne může být řízena dálkově nebo autonomně a je vybavena pokročilými sonarovými a analytickými systémy pro lokalizaci a klasifikaci nebezpečných objektů. Její hlavní přínos spočívá v rychlém nasazení a snížení rizika pro personál v blízkosti potenciálně nebezpečných vod.
Eelume WP960 – modulární autonomní nosič robotických dronů Posledním projektem z evropské trojice minolovek je norská Eelume WP960 . Stejně jako předchozí dvě, jedná se také o unmanned surface vessel (USV). Jeho délka je 9,6 m a může fungovat buď plně autonomně, nebo s malou posádkou podle operační potřeby. Toto autonomní plavidlo však ještě není vyrobeno, existuje zatím jen v podobě konceptu, na kterém spolupracují společnosti Eelume a Maritime Robotics. Má jít o flexibilní platformu system-of-systems . Jako novinka byl tento systém představen teprve letos na jaře.
V případě odminování Hormuzského průlivu by v blízké budoucnosti - kromě klasických minolovek s posádkou - umožnily rychlé zmapování zaminovaných oblastí, identifikaci podezřelých objektů a následnou likvidaci min bez nutnosti vystavovat posádky přímému riziku také tyto moderní bezposádkové a autonomní systémy.
Petr Dvořák