Jak z toho ven?
Ekonomové z Varšavského institutu pro podnikání a Fóra pro občanský rozvoj připravili zprávu nazvanou Jak dostat veřejné finance zpět do správných kolejí do tří let. Zpráva hovoří o stavu státní pokladny. V červenci 2024 bylo Polsko již potřetí v historii předmětem procedury EU pro nadměrný schodek (a tato procedura pokračuje i v roce 2026), což znamená, že naše rozpočtová politika je neudržitelná.
Politici stále hovoří o tom, že je potřeba modernizovat armádu, ale autoři zprávy tvrdí, že na zbrojení jde jen 25 % a až 40 % nárůstu schodku je výsledkem hotovostních transferů, jako jsou sociální programy. Bez reforem by se dluh země, který před pandemií činil 45 % HDP, mohl do roku 2030 vyšplhat na téměř 76 % HDP. Je to skutečně alarmující a sama mám pocit, že se s tím musí rychle něco dělat. Současný stav je podle mě neudržitelný.
Nezbytná protiopatření
Polsko tedy čelí rostoucímu dluhovému problému. Ekonomové si myslí, že by se měla zavést kritéria příjmu v programu 800+. Navrhují také zrušit doplňkové důchody a obnovit jednotný věk odchodu do důchodu na 67 let. Dále hovoří o rozsáhlé privatizaci nestrategických společností a zrušení moratoria na prodej státní půdy.
Podle odborníků povede implementace navrhovaných změn k ochraně hodnoty úspor, zdvojnásobení reálných mezd za dvě desetiletí a ke zvýšení důchodů o 30 až 40 % v příštích 15 letech. Pouze obnovení fiskální rovnováhy umožní Polsku udržet si ekonomickou suverenitu a zajistit stabilní rozvoj v nadcházejícím obtížném desetiletí.
Mnohem déle v práci
Asi nejvíce diskutabilní je odchod do důchodu až v 67 letech. Tato změna by byla obzvláště významná pro ženy. V současné době mohou odejít do důchodu v 60 letech, zatímco věk odchodu do důchodu pro muže je 65 let. Návrh by tento věk zvýšil o sedm let pro ženy a o dva roky pro muže. Upřímně si nedokážu představit, že bych pracovala ještě v 67 letech. Znamenalo by to, že ještě nejsem ani v polovině svého pracovního života. Ze strany státní kasy to však chápu.

Finanční dopad je značný
Pro ženy by změna byla skutečně drastická a citelná. Pokud se však podíváme na finanční dopad takové změny, je pochopitelné, proč ji ekonomové navrhují. Autoři totiž odhadují dopad takové změny na přibližně 50 miliard zlotých, tj. 1,2 % HDP. Argumentují tím, že delší pracovní doba znamená jak delší dobu placení příspěvků, tak kratší průměrnou dobu pobírání důchodu. To však neznamená, že někdo, komu je v současnosti 60 nebo 65 let, ztratil nárok na důchod. Současné předpisy nestanovují věk odchodu do důchodu na 67 let.
Konec 13. a 14. důchodu
Tyto dávky podle ekonomů nevycházejí přímo z kapitálu, který pojištěná osoba nashromáždila v Ústavu sociálního zabezpečení. Zpráva uvádí potenciál úspor odpovídající přibližně 1,1 % HDP ročně. Autoři navrhují, aby zákonná indexace důchodů a invalidních dávek zůstala primárním mechanismem pro zvyšování dávek.
Zdroje článku: www.infor.pl, www.wnp.pl, www.gazetaprawna.pl, www.storicko.cz