3 min

Dříve herci za kouření před kamerou dokonce dostávali zaplaceno

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Hollywood zlaté éry miloval kouř, který se líně vlnil v salonech i nočních klubech na plátně. Cigareta byla gestem i rekvizitou: dodávala hrdinům odstín tajemna a hrdinkám nádech vzdoru. Za tímto stylem ale nestál jen vkus doby – šlo o promyšlený byznys, v němž se před kamerou potkávaly filmové hvězdy s marketingem tabákových firem a studií.

Filmaři a výrobci cigaret táhli za jeden provaz

Zdroj: VIPshow

Jak se to celé propojilo? Kdo platil komu a za co přesně? A proč se v 30.–50. letech kouřilo ve filmech tak okázale často, že to dnes působí jako produktový katalog převlečený za melodrama?

Dohody za oponou

Od konce němé éry začala velká studia navazovat pravidelnou spolupráci s tabákovými značkami. Výrobci hledali moderní způsob, jak vtlačit své výrobky do popkultury, a filmové společnosti zase milovaly každou korunu i mediální podporu navíc. Dohoda byla jednoduchá: produkty se objevily ve scénách a hvězdy je kouřily – zbytek zařídila reklama mimo kino. Novinové a časopisecké kampaně pak ukazovaly stejné tváře, které diváci znali z pláten. Podle dobových zjištění šlo o systematické propojení průmyslů, nikoli o pár náhodných rekvizit.

Honoráře? Ano, i za dým na kameře

Nešlo jen o to, že slavní lidé kouřili. Mnoho herců dostávalo honoráře za to, že se s cigaretou objevovali nejen v tiskových kampaních, ale i přímo ve filmech. Zveřejněné dokumenty a tehdejší tisk ukazují, že šlo o jasně vyčíslitelné dohody – honorář výměnou za viditelnost a autentické užití na scéně. V mediálních reportážích se objevuje i údaj, že ve 30. a 40. letech dvě třetiny největších kasovních hvězd připojily své jméno k tabáku. To nebyla náhoda, ale strategie.

Dvě ženy sedí u baru a kouří — Staré filmy se bez cigarety na scéně téměř neobešly, zdroj: Shutterstock

Kouř jako rekvizita i skrytá reklama

Kamera milovala okamžiky, kdy se postava nakloní k zapalovači, udělá dramatickou pauzu a vydechne do ticha. Kouř pomáhal psát emoce: nervozitu, lehkovážný šarm, nebezpečnou přitažlivost. Současně ale fungoval jako produktové umístění – přesně tam, kde si divák všimne. Značky se objevovaly na balíčcích, zapalovačích i cedulích v pozadí. V rámci továrny na sny to byl nenápadný, ale účinný jazyk reklamy, který se promítal do stylu celé doby, od společenských dramat po filmy s detektivní zápletkou.

Čtěte také: Pro vývoj postavy je často nezbytné, aby studio Disney nechalo hrdiny přijít o rodiče

Křížová propagace: když reklama prodává film a film reklamu

Důležitou součástí byly „dvojité“ kampaně. Stejná tvář, která kouřila ve filmu, byla k vidění i v časopisech – často ve vizuálech inspirovaných konkrétní scénou. Tato křížová propagace pomáhala oběma stranám: výrobci získali punc hvězdného stylu a studia dostala bezplatné PR pro aktuální tituly. Přesně proto si tabákové firmy hýčkaly vztahy s produkcemi a hereckými agenturami.

Proč to fungovalo

Marketingově šlo o jackpot. Film byl nejmocnějším médiem své doby a hvězdy byly živými billboardy. Kouření se spojilo s atributy, které chtěla společnost obdivovat: dospělost, odvaha, nonšalance. Když se gesto stane součástí ikonických scén a výrazových prostředků, pronikne do návyků diváků. V éře, kdy se o zdravotních rizicích široce nediskutovalo, měl tento efekt obrovskou sílu.

Jak zlatá éra dozněla

Na přelomu 50. a 60. let se obraz kouření začal proměňovat s novými pravidly reklamy a rostoucími informacemi o zdravotních dopadech. Ale v období 30.–50. let byla symbióza filmu a tabáku prakticky bez švů: studia potřebovala hvězdy a peníze, tabák potřeboval styl a příběhy. Když se pak o desítky let později otevřely archivní složky a korespondence, ukázal se jednolitý obraz promyšlené spolupráce – s honoráři, produktovým umístěním i propracovaným PR.

Pohled přes dým do minulosti

Když dnes sledujeme klasiky, je dobré vědět, že „kouřová“ poetika nebyla pouze estetickou volbou. Byla to i marketingová dohoda, která se propsala do scénářů, kulis a hereckých gest. Proto filmy z období studiového Hollywoodu nepůsobí jen jako okno do minulosti, ale i jako učebnice rané product placement strategie.

Zdroje: theguardian.com, latimes.com, pophistorydig.com, NIH

Čtěte také: Zmizení Agathy Christie v roce 1926: Po nalezení mlčela o tom, co se stalo

Reklama

Další články z VIP show

Tento článek byl publikován ze zdrojů VIP show

Magazín, který bere čtenáře přímo do centra dění – ať už jde o červený koberec, zákulisí televizních show, hudební scény nebo nečekané momenty ze života známých osobností. Články přinášejí aktuální novinky, drby, rozhovory i zajímavosti, které se k fanouškům běžně nedostanou. Obsah se nebojí být...

Dříve herci za kouření před kamerou dokonce dostávali zaplaceno

Tyto dvě političky se opravdu nemusí. Přitom toho mají tolik společného

"Nudné" Škody překvapily britské publikum. Králem srazu se ale stalo ještě průměrnější auto

Houbaři hlásí plné košíky: Mapa odhaluje 6 krajů, kde jsou nyní podmínky pro houby nejlepší

Yeti: sněžný muž z Himálaje možná nebyl monstrum. Věda v jeho stopách našla medvědy

Punčochář doma ztrácí monopol na vařečku. Syn Matěj už vaří večeře celé rodině