3 min

Do Labe se dostali kytovci. Připluli z moře a v Česku se jim dobře daří

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Mořští savci z čeledi kytovců se usazují v řece Labi. Sviňuchy obecné, příbuzné delfínů, překvapily vědce nejen svým rekordním výskytem, ale i schopností překonávat umělé překážky. Zatímco dříve byly jejich návštěvy vnitrozemských vod spíše výjimečné, od roku 2024 se situace dramaticky změnila. Co stojí za touto nevšední migrací a znamená to skutečně zlepšení stavu našich řek?

Do Labe se dostali kytovci. Připluli z moře a v Česku se jim dobře daří

Zdroj: Unsplash

Biologové z německého Spolkového institutu pro hydrologii a Správy vodních cest zažili na jaře 2024 překvapení. Při standardním monitoringu řek Labe a Vezery zaznamenali bezprecedentní výskyt sviňuch obecných. Tito mořští savci se nejenže objevovali v dosud nevídaném množství, ale dokázali se dostat i za přehrady, které byly dosud považovány za nepřekonatelnou bariéru.

Skrytý obyvatel evropských vod

Sviňucha obecná představuje jediný druh kytovce běžně žijící v evropských mořích, který občas zavítá i do vnitrozemských toků. Na rozdíl od svých známějších příbuzných však patří mezi nenápadné tvory. Zatímco delfíni rádi vyskakují nad hladinu a předvádějí akrobatické kousky, sviňuchy zůstávají většinu času skryté pod vodou. Občasné vynořování hlavy nebo drobné vodní proudy při výdechu jsou často jedinými signály jejich přítomnosti.

Jejich fyzické parametry však rozhodně nejsou zanedbatelné. Dospělí jedinci dorůstají délky mezi 1,5 až 1,9 metru a disponují schopností ponořit se až do hloubky 220 metrů. Pod vodou dokážou vydržet přibližně pět minut, což je sice zlomek výkonu vorvaně obrovského, který vydrží ponořený i dvě hodiny, ale stále jde o impozantní schopnost.

Mohlo by vás zajímat: Vesmírem pluje mračno plné alkoholu

Bezprecedentní nárůst pozorování

Rok 2024 přinesl statistiky, které předčily všechna dosavadní měření. Na řece Vezeře v blízkosti města Stadland vědci zaznamenali přítomnost sviňuch během 33 procent sledovaného období. Ještě výraznější byla situace na Labi u Wedelu, kde se tyto savce podařilo dokumentovat ve 44 procentech případů.

Srovnání s předchozími lety ukazuje dramatický vzestup. Frekvence pozorování vzrostla pětinásobně až desetinásobně oproti dřívějším obdobím. Některé exempláře se navíc objevily v úsecích nad přehradami, což odborníky zcela zaskočilo. Mechanismus, kterým dokázaly tyto překážky překonat, zůstává předmětem dalšího výzkumu.

Možné příčiny migrace do vnitrozemí

Vysvětlení tohoto fenoménu zatím není jednoznačné, ale odborníci formulovali několik pravděpodobných hypotéz:

Sledování potravních zdrojů – sviňuchy pravděpodobně následují hejna sleďů a dalších drobných ryb migrujících proti proudu
Klimatické změny – teplejší zimy mohou vytvářet příznivější podmínky pro pobyt ve sladkých vodách
Snížená lodní doprava – omezení provozu v některých úsecích díky ochranářským opatřením poskytuje klidnější prostředí
Znečištění mořských oblastí – čistější voda v ústích řek nabízí dostatek potravy bez konkurence jiných kytovců

Změny v salitě vody mohou rovněž hrát roli. Sviňuchy jsou schopné tolerovat různé stupně slanosti, což jim umožňuje přizpůsobit se přechodným zónám mezi mořem a řekou. Tato flexibilita jim poskytuje výhodu oproti jiným mořským savcům.

Mohlo by vás zajímat: HOSPODSKÝ KVÍZ: Zábavný test všestrannosti pro ty, kteří už slyšeli všechno

Co to znamená pro budoucnost

Přestože se sviňuchy v českých úsecích Labe zatím neobjevily, jejich přítomnost v německé části řeky naznačuje potenciální zlepšení kvality vodního prostředí. Návrat náročnějších druhů do oblastí, kde dříve chyběly, bývá indikátorem ekologické obnovy.

Vědci budou pokračovat v monitoringu, aby zjistili, zda jde o dočasný jev nebo začátek trvalé kolonizace. Pokud se prokáže, že sviňuchy dokážou v říčním prostředí nejen přežít, ale i prosperovat, může to znamenat významný posun v chápání adaptability mořských savců.

Současná situace ukazuje, že i dlouhodobě poškozené vodní ekosystémy mají potenciál regenerace. Přítomnost kytovců ve vnitrozemských vodách by před několika desetiletími byla nepředstavitelná – dnes se stává realitou, která nabízí naději pro budoucnost našich řek.

Zdroje článku: Svět cestovatele, medium.seznam.cz, Sviňucha obecná – Wikipedie, nespechej.cz

Autor článku: Eliška Černá

Reklama

Další články z NESPECHEJ.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů NESPECHEJ.cz

Nespechej.cz je pozvánka zpomalit – a znovu si všimnout věcí, které běžně přehlížíme. Web nabízí inspiraci k jednoduššímu, vědomějšímu životu, který není o výkonech, ale o rovnováze. Témata se točí kolem zdraví, duševní pohody, rodiny, vztahů i smysluplného využití času. Namísto radikálních změn...

Do Labe se dostali kytovci. Připluli z moře a v Česku se jim dobře daří

Tahle akce se neměla konat, zuří Zelenskyj. „Všem jsme to říkali alespoň tisíckrát“

Šikanovali ji kvůli vzhledu, dnes ji zná celý svět. Winnie Harlow ale není bez kontroverzí

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil

Tvar stolice může napovědět, co se děje v organismu. Některé změny stojí za zvýšenou pozornost

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila