5 min

Decroix se pustila do Turka: Když nehlasuje, je to pro Česko nejlepší

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Nedělní debata České televize se původně měla točit kolem kontroverzního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení…

Decroix se pustila do Turka: Když nehlasuje, je to pro Česko nejlepší

Zdroj: inregion.cz

Nedělní debata České televize se původně měla točit kolem kontroverzního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně a usnesení Poslanecké sněmovny, které jeho konání označilo za nevhodné. Během několika minut se ale diskuse proměnila v mnohem širší konflikt o českou zahraniční politiku, vztah k Německu, budoucnost Evropské unie a stále agresivnější styl domácí politiky. Právě v této atmosféře zazněla i jedna z nejjedovatějších vět celé debaty.

Poslankyně Eva Decroix ironicky poznamenala, že „pro tuto zemi není nic lepšího, než když Filip Turek do Sněmovny nechodí a nehlasuje“. Tato poznámka okamžitě vystihla tón celého střetu. Nešlo jen o spor ohledně sjezdu nebo usnesení, nýbrž o mnohem hlubší rozdělení české politiky mezi táborem, který pracuje s emocemi a historickými resentimenty, a částí opozice, která podobný styl označuje za ostudný a nebezpečný. Debatu odstartoval ministr životního prostředí Igor Červený za Motoristy sobě, který hájil usnesení Sěmovny přijaté hlasy ANO, SPD a Motoristů. Pokusil se přitom vytvořit dojem, že nejde o žádné radikální gesto ani útok na česko-německé vztahy, ale pouze o symbolické vyjádření obav části veřejnosti. „Nemůžeme si plést ochotnické divadlo sudetoněmeckého sjezdu s reálnou politikou, kterou vedeme s Německem,“ prohlásil. Už tato formulace ale ukázala, jak silně emotivním jazykem se celá debata vede. Označit sjezd za „ochotnické divadlo“ totiž není neutrální politický popis, ale vědomé zlehčování akce, která má pro část společnosti historický i symbolický význam. Červený se zároveň snažil působit smířlivěji, když zdůraznil, že vláda akci nezakazuje a pouze deklaruje, že není vhodné „otevírat staré rány“. Jenže právě v tom kritici vidí největší problém. Tvrdí totiž, že podobná usnesení sama ony historické rány znovu otevírají a přetvářejí citlivé dějiny ve zbraň pro domácí politický boj.

Právě na to velmi ostře reagoval bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák ze STAN. Ten usnesení sněmovny označil za „nejostudnější od roku 1989“ a jeho vystoupení bylo od začátku vedeno mnohem ostřeji než relativně opatrná slova Červeného. Dvořák totiž tvrdí, že nejde jen o symbolické stanovisko, ale o zásah do vztahů mezi Českem a Německem i do samotného principu samosprávy. Podle něj je mimořádně nebezpečné, když stát začne politicky rozhodovat o tom, jaké akce jsou „vhodné“ a jaké ne, zvlášť pokud jde o historická témata. „Je hrozné, že se tyhle staré rány nadále otevírají. V této turbulentní situaci, ve které je Evropa, je zločinné vykopávat válečné sekery,“ vpálil Dvořák svým oponentům. Touto větou přesně pojmenoval, co je podle opozice na celé situaci nejhorší. Tedy že část české politiky znovu oživuje historické konflikty ve chvíli, kdy Evropa čelí bezpečnostní nestabilitě, válce na Ukrajině a sílícím extremistickým proudům.

Dvořák se přitom nezastavil jen u kritiky samotného usnesení. Velmi tvrdě udeřil i na Igora Červeného osobně. Připomněl totiž, že ministr sice o tématu hlasitě mluví a obhajuje postup své strany, ale samotného hlasování se nakonec nezúčastnil, protože byl podle vlastních slov na americké ambasádě. Právě tato situace se okamžitě stala symbolem určité pokrytecké roviny celé debaty. Politici hlasitě mluví o národních zájmech, historických ranách a ochraně české identity, ale někteří z nich nakonec ani nejsou přítomni při samotném rozhodování. Zde do diskuse vstoupila Eva Decroix.

Její poznámka směrem k Filipu Turkovi patřila k nejvýraznějším momentům celé debaty. „Pro tuto zemi není nic lepšího, než když Filip Turek do sněmovny nechodí a nehlasuje,“ prohlásila. Nebyla to jen ironická poznámka na adresu politika, leč mnohem širší kritika stylu, který podle ní Motoristé sobě dlouhodobě předvádějí. Tedy hlasité nacionalistické gesto navenek, ostrá rétorika na sociálních sítích a permanentní kulturní válka, která ale často není doprovázena skutečnou prací ani konzistentní politikou. Decroix navíc okamžitě upozornila na ještě větší rozpor. Zatímco doma Motoristé, SPD i ANO hrají na protiněmeckou a nacionalistickou notu, v Evropském parlamentu sedí vedle partnerů z AfD nebo FPÖ, tedy stran, které samy opakovaně otevírají otázku Benešových dekretů nebo sudetské problematiky. Jinými slovy, politici, kteří doma straší sudetoněmeckým nebezpečím, zároveň spolupracují s lidmi, kteří tyto otázky v Evropě aktivně znovu otevírají. Právě v tom Decroix vidí obrovské pokrytectví současné nacionalistické politiky. Na jedné straně teatrální obrana českých zájmů před domácím publikem, na straně druhé alianční spolupráce s evropskou krajní pravicí, která má na historické otázky často zcela opačný pohled. Její kritika tak neútočila jen na Filipa Turka nebo Motoristy sobě, ale na širší styl politiky založený na jednoduchých emocích a kulturních válkách.

Do celé debaty výrazně vstoupil i Robert Šlachta z Přísahy, který se snažil vystupovat jako hlas „běžných lidí“, kteří podle něj stále nesou historické trauma druhé světové války a poválečného odsunu. „Můžeme odpustit, nesmíme zapomenout. V lidech je to pořád živé,“ uvedl Šlachta. Tím se pokusil posunout debatu z roviny politických gest do roviny kolektivní historické paměti. Zároveň se velmi ostře vymezil proti šéfovi sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, který české sněmovní usnesení označil za frašku. Šlachta tvrdil, že podobné výroky jsou nevhodné pro člověka, který přijíždí do České republiky jako host. Jenže právě tato argumentace opět ukazuje hlubší problém celé debaty. Část politiků totiž stále pracuje s představou, že otázka sudetských Němců je především otázkou loajality a národní identity, zatímco jejich oponenti ji vnímají jako dávno uzavřenou historickou kapitolu, která nemá být znovu otevírána pro domácí politický marketing.

Celý konflikt se pak velmi rychle přenesl i k otázce budoucnosti Evropské unie. Martin Dvořák se v debatě otevřeně přihlásil k myšlence hlubší evropské integrace. „Potřebujeme silnější Evropu, jestli nemá zmizet jako kořist velkých států. Spojené státy evropské jsou ta vize,“ prohlásil. Tato slova okamžitě vyvolala reakci Igora Červeného, který začal varovat před ztrátou české suverenity a před rostoucí mocí Bruselu. Podle něj se Evropská unie stává stále více byrokratickou a odtrženou od reality. „Německo, Francie a Benelux si myslí, že co navrhnou, je to nejlepší,“ uvedl.

Zde se celá debata definitivně proměnila v typický střet dvou úplně odlišných představ o budoucnosti země. Na jedné straně politici, kteří vidí budoucnost v hlubší evropské spolupráci a varují před návratem nacionalismu a historických konfliktů, na druhé ti, kteří stavějí důraz na národní identitě, suverenitě a odporu vůči evropské integraci. Eva Decroix se pak pokusila diskusi vrátit k praktičtější rovině, když upozornila, že Evropa by se měla soustředit hlavně na ekonomickou konkurenceschopnost místo permanentních kulturních válek. Jenže právě tyto kulturní války dnes českou politiku ovládají stále víc. Proto působila její ironická poznámka o Filipu Turkovi výstižně, ne jen jako jedovatý bonmot. Šle o zkratku vystihující frustraci části opozice z politiky, která podle ní místo skutečných problémů země neustále vyrábí nové symbolické konflikty, historické války a nacionalistická gesta.

Reklama

Další články z Inregion.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Inregion.cz

Web přináší pestrý mix článků z oblasti politiky, společnosti, bezpečnosti i aktuálních událostí doma i ve světě. Nejde jen o krátké zprávy, ale i o texty, které dávají tématům širší souvislosti a prostor pro hlubší pohled.Obsah kombinuje rychlé přehledy s publicistickými články a komentáři....

Decroix se pustila do Turka: Když nehlasuje, je to pro Česko nejlepší

Dovolená, na kterou nezapomenou. Svěřili mu psy i klíče od bytu, po návratu našli doma cizí ženy

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Dagmar Havlová promluvila o plastických operacích: Otevřeně řekla, jaký k nim má vztah

Kvalitní hráč, ale jako člověka ho neuznávám, pálí kouč. Český talent popudil výlevem

Mrtví z rašelinišť: proč se v Evropě našla těla stará tisíce let s kůží, vlasy i stopami násilí