Starobní důchod lze v Česku pobírat opravdu velmi dlouho. Někteří lidé mají v evidenci České správy sociálního zabezpečení důchodový nárok déle než 60 let, i když část doby v těchto případech obvykle připadá na součet s dříve přiznaným invalidním důchodem. Vyplývá to z údajů, které si podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal HlídacíPes.org.
K 30. červnu 2026 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) 2 333 762 příjemců starobního důchodu.
Více než 71 tisíc současných příjemců starobního důchodu má podle dat ČSSZ počátek přiznání důchodu nejméně před 35 lety.
Dvacet tisíc Čechů a Češek má v systému datum přiznání důchodu dokonce starší než 40 let a přes dva tisíce pobírá důchod už déle než půl století. U části důchodců se do tohoto údaje ale promítá dřívější invalidní důchod.
Podle údajů ČSSZ byl nejvyšší starobní důchod k prosinci 2025 vyplácen ve výši 249 674 korun měsíčně.
Důchod, který začal invaliditou
Hranici 40 let pobírání důchodu tedy statisticky vzato překonává přibližně každý 117. současný příjemce starobního důchodu. Padesát a více let důchod pobíralo k letošnímu červnu 2244 Čechů, respektive Češek.
V evidenci je bylo ke stejnému období i 192 lidí, jimž byla nějaká forma důchodu přiznána už před rokem 1966, tedy před šedesáti a více lety.
ČSSZ však upozorňuje, že extrémně dlouhá evidovaná doba proto automaticky neznamená stejně dlouhou výplatu starobního důchodu, ale jde o souběh s dříve přiznaným invalidním důchodem.
„Nejdelší doba pobírání u starobních důchodů je (k letošnímu 30. červnu) 76 let. Jedná se o starobní důchod vzniklý transformací z invalidního důchodu, starobní důchod tedy tento důchodce nepobíral po celou uvedenou dobu,“ konstatuje Pavel Slováček, ředitel odboru analytického České správy sociálního zabezpečení.
Délka evidence vyplácených starobních důchodů od data přiznání k 30. červnu 2026
(Údaj je uveden v celých letech; u části případů může zahrnovat i dobu pobírání invalidního důchodu)

Věk odchodu do důchodu
Český zákon nestanovuje jediný pevný věk odchodu do starobního důchodu: závisí na roce narození a u starších ročníků žen také na počtu vychovaných dětí.
Nyní mohou muži a bezdětné ženy narozené do roku 1965 odejít do řádného důchodu nejdříve v 65 letech.
Z 2 346 030 (ke konci roku 2025) vyplácených starobních důchodů jich 1 576 775 přesahovalo 20 tisíc korun měsíčně.
Lidem narozeným po roce 1965 se hranice postupně prodlužuje o jeden měsíc za každý další ročník.
Například ročník 1966 má důchodový věk 65 let a jeden měsíc atd. U lidí narozených po roce 1988 se má hranice podle platného zákona posunout na 67 let.
I když Babišova vláda původně slibovala, že tento růst důchodového věku zastaví a strop vrátí na 65 let, zatím k tomu žádné kroky nepodnikla.
Dvě třetiny důchodů nad 20 tisíc
V návrhu rozpočtu na rok 2027 je na výplatu důchodů vyčleněna suma zhruba 740 miliard korun; jde suverénně o nejvyšší jednotlivou výdajovou položku.
Pokud jde o výši důchodů ke konci roku 2025 a počet lidí, které v daném příjmovém pásmu jsou, konkrétní sumy detailně zachycuje TATO tabulka.
Z ní mimo jiné plyne, že ze 2 346 030 (údaj ke konci roku 2025) vyplácených starobních důchodů jich 1 576 775 přesahovalo 20 tisíc korun měsíčně. To je 67,2 % všech případů, o rok dříve to bylo 63,2 %.
[caption id="attachment_150321" align="alignnone" width="700"]
ZDROJ: ČSSZ[/caption]
Zatímco v roce 2019 byla nejčetnější skupinou starobních důchodů v pásmu 13 000 až 13 999 korun (celkem 381 376 výplat), o šest let později již bylo největší skupinou rozmezí 22 000 až 22 999 korun (256 301 výplat).
Podle údajů ČSSZ byl nejvyšší starobní důchod k prosinci 2025 vyplácen ve výši 249 674 korun měsíčně.