Existenci plánu s krycím názvem M&Ms poprvé popsal 20. srpna 2026 novinář Simon Shuster v magazínu The Atlantic. Od té doby se projekt dostal z podkladů na stole prezidenta Zelenského až k prvnímu nasazení v boji. Terčem má být celá síť: civilní letiště, vojenské základny, sklady i uzly protivzdušné obrany, a to soustavně, s cílem znepříjemnit Rusku pohyb v jeho vlastním nebi.
Satelitní snímky v paměti nahradí dronu GPS i operátora
Starší ukrajinské útočné drony se chovaly jako dálkově řízené střely. Operátor je navigoval přes internetové připojení, často i přes satelitní linku. Jakmile stroj vletěl do pásma silného ruského elektronického rušení, spojení se přerušilo, zmizel signál GPS a dron přestal vědět, kde je.
Nová generace s sebou nese optické kamery a v paměti uložené satelitní snímky trasy. Za letu porovnává terén pod sebou s nahranými mapami, což je technika označovaná jako map matching. Signál zvenčí ani průběžný kontakt s člověkem k tomu nepotřebuje. Už při plánování trasy přitom umělá inteligence počítá s reliéfem krajiny, se slepými místy radarů a s dosahem jednotlivých systémů protivzdušné obrany.
Poslední fáze letu se obejde úplně bez člověka. Dron sám rozpozná cíl, zamkne se na něj a zásah nikdo nepotvrzuje. Ukrajinské ministerstvo obrany mluví o autonomním navedení v prostředí, kde selhávají všechny komunikační kanály. Rozsah té samostatnosti je přitom úzký: stroj neimprovizuje a o útoku nerozhoduje, jen plní předem zadaný úkol tam, kam se k němu operátor nedostane.
Den po Zelenského varování začaly aerolinky rušit lety do Ruska
Základy se kladly už na jaře 2026. Ministerstvo obrany tehdy spustilo program „Logistics Lockdown“ s rozpočtem pět miliard hřiven na prostředky středního dosahu, tedy na zbraně pro údery hluboko za frontou. V březnu vzniklo centrum Defense AI Center A1, první instituce, která má umělou inteligenci systematicky začleňovat do ukrajinské obrany.
Po zveřejnění článku v The Atlantic šly události rychle. Zelenskyj 1. září veřejně varoval letecké společnosti, že ruské nebe se stává nebezpečným, a hned následující den první dopravci lety do Ruska rušili. Varování tak mělo hmatatelný hospodářský dopad dřív, než nad ruská letiště vůbec vzlétl první dron s umělou inteligencí.
Bojový křest přišel v polovině září v Doněcké oblasti. Nové drony s umělou inteligencí tam mířily na pozemní cíle, letiště mezi nimi nebyla.
Na zdržení desítek letů stačí jediný dron
Slovo „blokáda“ zní jako apokalypsa, v doložené praxi ale znamená něco obyčejnějšího. Hrozba dronů přiměje ruské úřady omezit provoz, nebo letiště rovnou zavřít. Jediný dron v prostoru letiště dokáže odklonit, zdržet nebo zrušit desítky letů. Přesně tohle se stalo 16. října v Moskvě, kde se letiště na několik hodin zastavila. Podklady přitom neuvádějí, že by šlo o nasazení nových dronů s umělou inteligencí. Ty podle stavu z října proti letištím v ruském vnitrozemí ve velkém zatím nelétají.
U vojenských letišť už nejde o zdržení, jde o zničenou techniku. Ministerstvo obrany ve svém červencovém souhrnu uvádí zásahy na letištích Saky a Hvardijske na okupovaném Krymu. Zničené nebo poškozené jsou hangáry a relé pro řízení dronů a poškozeno bylo nejméně sedm letounů.
Číslo z titulku je strop, se kterým počítala původní, nejodvážnější podoba plánu: až tisíc dronů s umělou inteligencí denně proti letištím v Moskvě a dalších městech. Zelenskyj tuto verzi podle dostupných zdrojů v plném rozsahu dosud neschválil. Kampaň proto běží v omezenější podobě.
Kolik systémů ruské protivzdušné obrany už Ukrajina hlásí jako vyřazené
Letiště se Ukrajině jako cíl vyplácí, protože se v nem sbíhají letouny, provoz dronů, radary, protivzdušná obrana i zásobování. Každý zásah nutí Rusko stahovat obranné systémy do zázemí, a tím otevírá mezery jinde. Ministerstvo obrany navíc tvrdí, že s rostoucím ničením ruské logistiky ubývá ruských útočných operací na linii dotyku.
Od března 2026 Ukrajina podle vlastních údajů vyřadila 81 ruských systémů protivzdušné obrany. Mezi nimi jsou komplety S-400, Buk a Pancir, radary i prostředky elektronického boje. Jde o číslo jedné válčící strany a nezávislé potvrzení v podkladech chybí, takže ho je třeba brát jako horní odhad. Každý skutečně zničený radar ale znamená další slepé místo, se kterým umělá inteligence při plánování trasy počítá.
Rusko umí útoky odrážet. Udržet přitom normální letový provoz a současně zacelit všechny mezery na území přes jedenáct časových pásem je úkol, na který jeho obrana nestačí.
Co má s bojem o ruské nebe společného česká firma LPP Holding
Dronová válka už přesahuje hranice obou zemí. NATO v srpnu 2026 řešilo narušení vzdušného prostoru Polska a Rumunska a v říjnu agentura AP popsala incidenty s drony v Černém moři u rumunského a bulharského pobřeží. Premiér Fiala už dříve upozornil, že ruské narušování vzdušného prostoru aliančních zemí zkouší, jak je Evropa připravená.
Bezpečnostní dohoda mezi Českem a Ukrajinou výslovně zahrnuje spolupráci v oblasti bezpilotních prostředků a elektronického boje. Ministerstvo zahraničí v lednu 2026 označilo protidronovou spolupráci za klíčovou prioritu. Česká firma LPP Holding pak v září 2026 vyhrála NATO Innovation Challenge v kategorii, která se týká dlouhodobého vyřazení letišť z provozu pomocí autonomních platforem bez GPS. Přímé napojení na operaci M&Ms veřejně doložené není, technologicky ale firma řeší tutéž úlohu.
Rusko mezitím odpovídá útoky na ukrajinské civilisty. Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) za září 2026 napočítal nejméně 328 mrtvých a 2 105 zraněných civilistů, nejvíc za září od začátku plné invaze.