Spolek Arnika zveřejnil žebříčky největších znečišťovatelů za rok 2025, sestavené z údajů, které průmyslové podniky a čistírny odpadních vod hlásí do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Největším zdrojem takzvaných věčných chemikálií PFAS v Česku je biologická čistírna odpadních vod v Pardubicích-Rybitví, která za rok 2025 ohlásila 44 kilogramů těchto látek, přibližně 6,7krát více než předchozí rok.
Na druhém místě skončil ORLEN Unipetrol RPA v Litvínově s necelými čtyřmi kilogramy. Vyplývá to z nového žebříčku znečišťovatelů, který zveřejnil spolek Arnika. Celkové ohlášené množství PFAS meziročně vzrostlo z přibližně 27 na 66 kilogramů. Je třeba le rozlišit mezi ohlášeným množstvím látek a skutečně naměřenou koncentrací ve vodě. Množství vyprodukovaných PFAS ještě neznamená, že toto množství skončilo přímo v řece nebo v pitné vodě.
Kromě výrazného nárůstu PFAS přibylo také formaldehydu, styrenu a skleníkových plynů. Údaje za rok 2025 do registru ohlásilo 1233 provozoven, za rok 2024 jich bylo 1236. PFAS, tedy per- a polyfluorované látky označované jako věčné chemikálie, se do registru hlásí teprve druhým rokem. Jejich ohlášené množství vzrostlo z přibližně 27 na 66 kilogramů. Biologická čistírna odpadních vod v Pardubicích-Rybitví odpovídá za zhruba dvě třetiny celkového množství. Zpracovává přitom komunální odpadní vody z Pardubic společně s průmyslovými vodami z chemického areálu v Semtíně. Není proto zatím jasné, jaký podíl kontaminace pochází z jednotlivých zdrojů.
Podle Arniky mohou tyto látky dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí, kontaminovat vodní zdroje a hromadit se v organismech. Některé z nich negativně ovlivňují imunitní systém, reprodukci a vývoj dětí nebo zvyšují riziko určitých druhů rakoviny. Naději v boji proti PFAS však přináší výzkum amerických vědců, kteří vyvinuli speciální membránu využívající vodík a palladium k narušování mimořádně pevných chemických vazeb těchto látek. Informovali jsme vás o tom minulý týden.
Z dalších výsledků žebříčku vyplývá, že po ukončení výroby PVC a kaprolaktamu zmizela z čela sledovaných žebříčků Spolana Neratovice. Nejvíce rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek ohlásila ACO Industries Tábor v Sezimově Ústí, a to 9,7 tuny styrenu. Největším zdrojem skleníkových plynů zůstala Elektrárna Počerady se 4,2 milionu tun.
U rtuti nadále dominují uhelné elektrárny a teplárny, které obsadily osm z deseti nejvyšších příček. Nejvíce jí ohlásily Počerady (242 kg), Prunéřov (183 kg) a Chvaletice (172 kg). Údaje do IRZ ohlašují samotné provozovny na základě zákonných povinností. Arnika z nich sestavuje žebříčky od roku 2005. Veřejnost může jednotlivé znečišťovatele vyhledávat také na portálu Znečišťovatelé pod lupou.
Jana Nováková
zdroj: Arnika