Představte si auto s elektronicky řízenou parkovací brzdou, které v den prohlídky svítí zeleně na všech kontrolkách. Technik projde povinný seznam, brzdy na válcích zabrzdí, papír je v pořádku. Jenže závada se skrývá v softwaru, který za určitých podmínek brzdný asistent deaktivuje. Dnešní stanice technické kontroly na to nemá nástroj ani předpis. Právě tenhle typ slepého místa chce Brusel odstranit, a s ním i řadu dalších.
Co dnešní STK skutečně kontroluje, a co ne
Platná směrnice 2014/45/EU stanoví minimální rozsah prohlídek. Brzdy, řízení, osvětlení, nápravy, podvozek, výfukové emise, to vše se prověřuje. U elektronických systémů jako ABS nebo ESC ale technik v zásadě zkontroluje varovnou kontrolku, provede vizuální prohlídku a případně nahlédne přes diagnostické rozhraní. Nic víc pravidla nevyžadují.
Problém je v tom, že rámec vznikal z návrhu z roku 2012. Od té doby se auta zásadně změnila. Povinné asistenční systémy (automatické nouzové brzdění, varování před opuštěním jízdního pruhu, adaptivní tempomat) platí pro nové typy vozidel od července 2022 a pro všechna nově prodávaná auta od července 2024. Komise ve svém hodnotícím dokumentu otevřeně píše, že pro elektromobily a elektronické bezpečnostní systémy dnešní metody prohlídek jednoduše nejsou k dispozici.
Co přesně Brusel navrhuje
Evropská komise předložila 24. dubna 2025 balíček změn, který rozšiřuje kontrolní seznam o desítky nových položek. Nejdůležitější z nich:
- Vysokonapěťové systémy elektromobilů – kontrola trakční baterie, kabeláže, uzemnění, nabíjecích konektorů a úniků.
- Integrita softwaru – ověření, zda software bezpečnostních systémů nebyl neoprávněně upraven.
- Elektronicky řízené bezpečnostní funkce – automatické brzdění, asistent změny jízdního pruhu, elektronická parkovací brzda a další systémy ADAS.
- Kódy připravenosti – kontrola, zda jsou systémy skutečně připraveny k činnosti, nejen zda nesvítí kontrolka.
- Nové emisní metody – aktualizované postupy měření pro moderní pohonné jednotky.
Komise původně navrhla i každoroční prohlídky pro osobní auta a dodávky starší deseti let. Tento bod ale odmítla jak Rada EU ve své pozici ze 4. prosince 2025, tak dopravní výbor Evropského parlamentu v hlasování z května 2026. Dnešní minimální frekvence (první prohlídka po čtyřech letech, pak každé dva roky) tak podle aktuálního stavu jednání zůstává.
Konec stočených tachometrů u dovozů?
Pro kupce ojetiny ze zahraničí je možná nejpraktičtější částí návrhu přeshraniční sdílení záznamů o najetých kilometrech. Komise chce, aby členské státy vedly národní databáze stavů kilometrů a vzájemně si je vyměňovaly. Evropský parlament jde ještě dál: prosazuje zapisování nájezdu i při opravách, čtvrtletní předávání dat od výrobců propojených vozidel a bezplatný unijní web, kde by si kupující před koupí ověřil celou historii nájezdu.
Dnes se český řidič může podívat na portál Kontrola tachometru Ministerstva dopravy, který zobrazuje záznamy z českých STK a evidenčních kontrol. Sám ale upozorňuje, že zobrazené hodnoty nemusí odrážet skutečný stav. U dovozů je situace ještě horší: člověk skládá servisní knihu, zahraniční doklady a komerční databáze typu Cebia, přičemž rozsah dostupných dat se liší auto od auta. Celoevropská oficiální výměna by tuhle mozaiku nahradila jedním zdrojem.
Kdy se to dotkne českých stanic
Zatím nikdo nemůže říct přesné datum. Legislativní spis 2025/0097(COD) je k říjnu 2026 stále otevřený. Rada přijala svou pozici, výbor TRAN Evropského parlamentu hlasoval, mandát k vyjednávání byl potvrzen 21. května 2026, ale finální text schválený není. Teprve po dohodě mezi Parlamentem a Radou, publikaci směrnice a české transpozici se změny promítnou do praxe na stanicích.
A promítnou se i do cen. Dopadová studie Komise počítá s náklady pro stanice na nové vybavení, školení techniků a digitalizaci. Operátoři mohou zvýšené náklady přenést do poplatků za prohlídku. Pokud ale z finálního textu vypadne každoroční STK pro starší vozy, celkový dopad na peněženku řidiče bude výrazně nižší, než původní návrh předpokládal.
Jedno je nicméně jasné už teď: zelená nálepka na čelním skle neznamená, že auto nemá žádnou závadu. Znamená, že v daný den prošlo kontrolou podle pravidel, která vznikala v době, kdy většina aut ještě neměla ani automatické brzdění. A právě ten nesoulad se Brusel pokouší napravit.
Zdroj: AutoŽivě.cz
Autor: Daniel Karban