4 min

Antisemitismus. Počátky nejstarší nenávisti v dějinách přetrvávají dodnes

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Dějiny holokaustu ukazují, že zaměření nenávisti na celou skupinu obyvatel má dalekosáhlé následky. Vede k nárůstu xenofobie, rasismu a extremismu v celé společnosti, což může mít zničující následky pro jednotlivce i celé národy. Antisemitismus je pořád tady. Konflikty na Blízkém východě problém ještě zhoršily. Dnešní antisemitismus je opakujícím se projevem zakořeněného předsudku, který sahá až

profimedia-1045605637

Zdroj: Ilustrační foto: Profimedia

Antisemitismus je pořád tady. Konflikty na Blízkém východě problém ještě zhoršily. Dnešní antisemitismus je opakujícím se projevem zakořeněného předsudku, který sahá až do středověku a starověku.

Jak popsal už v průběhu druhé světové války americký historik Joshua Trachtenberg, moderní, takzvaný vědecký antisemitismus není Hitlerovým vynálezem:

„Vzkvétal především ve střední a východní Evropě, kde středověké myšlenky a podmínky přetrvávají dodnes a kde středověká koncepce Žida, která je základem převládající emocionální antipatie vůči němu, byla a stále je hluboce zakořeněna.“

Dnes sledujeme zjevné projevy antisemitismu spíše v Evropě západní.
Hluboké kořeny nenávisti

Historické povědomí o povaze antisemitismu je důležitým krokem k razantnímu odmítnutí předsudků, které by v naší době neměly mít místo. Jakkoli bohužel platí, že opak je pravdou.

Základy antisemitismu nacházíme už v teologii raných křesťanů. Někdy kolem roku 140 n. l. učil v Římě křesťanský apologeta Justin Mučedník.

Očerňování Židů bylo ústřední součástí jeho rétorické strategie. Tvrdil, že se Židé provinili pronásledováním křesťanů a že tak činí od té doby, co „zabili Krista“.

Justina ve skutečnosti Židé nijak netrápili, šlo mu hlavně o snahu udržet si stoupence v době, kdy byl rozdíl mezi judaismem a křesťanstvím malý a nejasný. Snažil se tím bránit pohanským konvertitům v tom, aby se obrátili k judaismu.

Jeho obvinění se pak ale začala opakovat v dílech dalších církevních otců. Ti vykreslovali Židy jako popírače proroka, pronásledovatele křesťanů a rebely proti Bohu. Tyto stereotypy formovaly křesťanské postoje k Židům od pozdní antiky až po středověk.

Židovské komunity byly zranitelné a pravidelně pronásledované od doby, kdy byli Židé po zániku svého království a zničení v jeruzalémského chrámu v roce 70 n. l. rozptýlení do diaspory.

Běžné byly pogromy v průběhu křižáckých výprav (roky 1096, 1099 a 1190) a Čtvrtý lateránský koncil v roce 1215 přímo zformuloval protižidovské zákonodárství v Evropě. Následovalo vyhnání z Pyrenejského poloostrova (1492) – a tak to pokračovalo až do dob nacistického holocaustu.

Msta a charismatický vůdce

Židé byli v průběhu dějin trvale omezováni v mnoha základních právech (izolace do ghett, zákaz výkonu některých řemesel apod.) a periodicky pronásledováni, jejich vraždění si vždy našlo své ideologické zdůvodnění.

Ostatně i Karel Marx, přestože sám měl židovský původ, v roce 1843 popsal moderní kapitalismus jako výsledek židovského křesťanství.

Jednotlivci i celé národy se znovu a znovu v určitých etapách historie obraceli proti Židům. Je prakticky nepochopitelné, proč právě tento národ vyvolává tak silně negativní emoce.

Období nacistického holokaustu pak přineslo nový pohled na způsob vzniku nenávisti vůči Židům. V tomto případě mluvíme o tzv. vzorcích oběti a agresora.

Pro Židy hraje hlavní roli fenomén výlučnosti. Židé se od počátku vymezovali jako zvláštní skupina tzv. vyvolený národ a vymezovali se vůči jiným národům, komplikovaným systémem příkazů a zákazů, které jedinec v jiném prostředí prakticky není schopen splnit.

Požadavky židovského náboženství jsou maximalistické a svou neúprosností často staví ty, na něž jsou kladeny, do role obětí, jak vidíme již v prehistorickém příběhu o obětování Izáka.

Motivy agresora jsou rovněž přeneseny z minulosti a nemusí nutně souviset se skutečnými nevyřízenými účty vůči oběti.

Kolektivní agrese je buď způsobena charismatickým vůdcem, nebo jiným psychologickým mechanismem. V souvislosti s Německem a jeho politikou vůči Židům se jako skrytý psychologický motiv uvádí „kolektivní pomsta“.
Smířit se s tím nelze

Pokud jde o roli oběti, je třeba nejen pojmenovat, ale hlavně pochopit a respektovat skutečnost, že část židovské duše byla brutálním způsobem donucena, aby se nechala pokořit, znásilnit a fyzicky vyhladit.

Tak velkou dávku agrese vůči svému národu, si mohou jeho členové připustit ale až ve chvíli, kdy destruktivní síla války přestane působit. Pak přichází pocity hněvu za to, co se stalo jim, jejich rodičům, příbuzným, důsledkem je i smutek a deprese, které si spolu s dalšími pocity, jako je vina za přežití, nesou celý život. Vzniká tak primární traumatizace.

Okolnosti návratu, počet rodinných příslušníků, kteří přežili, přijímání či neakceptování okolím, politická situace, se může stát zdrojem sekundární traumatizace.

Postižený nenachází svůj původní domov, nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat své původní povolání, téměř nikdo nechce poslouchat jeho zážitky, zjišťuje, že je na světě úplně sám, ztratil vše, co tvořilo jeho původní existenci a jeho osud nikoho nezajímá. Stává se obětí.

Oběti jsou žádány, aby se přizpůsobily. A také to dělají. V extrémní snaze dohnat ztracené části života a lidské důstojnosti „zapomínají“ na své ponížení. Zakládají nové rodiny a dosahují úspěšné kariéry.

U některých z nich se občas objevoval jev zvaný identifikace s agresorem: v dalším životě bývalý vězeň koncentračního tábora napodoboval chování nacistických násilníků ve své rodině. To, co první generace prožívala jako těžký konflikt dějin, nese druhá a třetí generace s sebou jako přenesené trauma.

Text výše je jen rychlým vhledem do hlubokých historických kořenů fenoménu antisemitismu. Vzhledem k jeho schopnosti stálé se vracet, se nabízí být ohledně vyhlídky na pokusy o jeho vymýcení spíše pesimistický.

Tím spíše, když vidíme, jak se v západním světě nenávist k Židům zase dere na povrch. Smířit se s tím však nelze.

Autorka je inženýrka ekonomie, studovala i psychologii, soustředí se zejména na téma strachu. Příležitostně publikuje.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Umělá inteligence změní smysl práce. Možná i to, kdo bude vládnout světu

Investor Brůna: Bez cizinců bychom to nezvládli. Česko stojí i na jejich práci

KOMENTÁŘ. Nedávno jsem skončil nejprve na pohotovosti v Karlových Varech a následně jsem byl hospitalizován...

Vaše osobní údaje sbírají i aplikace o počasí. Dostane se k nim kdokoliv

Používáte fitness aplikace, hrajete videohry, sledujete seznamku nebo jenom aplikace na předpověď počasí?...

„Zabte ho pro dobro národa.“ Policie řeší výhrůžky novinářům na profilech vládních poslanců

Policie řeší další trestní oznámení podané kvůli výhrůžkám na adresu novinářů. Podobných excesů – včetně...

Budíček s estébákem u postele. Zátah na vedení Jazzové sekce, trest za ostrůvek svobody

OSOBNÍ SVĚDECTVÍ. Školní rok 1986/1987 začal pro moji rodinu dramaticky. Tehdy, před čtyřiceti lety, hned...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Antisemitismus. Počátky nejstarší nenávisti v dějinách přetrvávají dodnes

Obří průšvih: stát poslal vysokou zálohu za granáty pro Ukrajinu. Naletěl podvodníkům

Dvě slavné lásky, jedna zrušená svatba. Tomáš Maštalír nakonec našel lásku mimo svět filmu

Sověti tragédii tajili. Zbytky těl posbírali na 10 hektarech

Macinka tvrdí, že provokatéry prokouknul. Ve studiu byly "pasti", průšvih už se řeší

Trump se zaradoval, že Harry s Meghan odjeli z USA. Se zbytkem rodiny to ale má jinak