6 min

14. duben 2022: Ruská válečná loď Moskva se vydala „nachuj“

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Toho dne byl ukrajinskými silami potopen ruský raketový křižník Moskva a Ukrajinci si tak mohli připsat významný úspěch. Pro Rusko znamenalo potopení Moskvy šok a ztrátu prestiže, protože se jednalo o největší válečnou loď, jež byla zničena v boji od roku 1945.

14. duben 2022: Ruská válečná loď Moskva se vydala „nachuj“

Zdroj: Securitytech

Toho dne byl ukrajinskými silami potopen ruský raketový křižník Moskva a Ukrajinci si tak mohli připsat významný úspěch. Pro Rusko znamenalo potopení Moskvy šok a ztrátu prestiže, protože se jednalo o největší válečnou loď, jež byla zničena v boji od roku 1945. Raketový křižník s 510 členy posádky, pojmenovaný po hlavním městě Ruska, byl symbolem ruské vojenské síly a vedl námořní útok agresora na Ukrajinu.

Moskva, Borys Hroh – Sken originálního díla, Volné dílo

Na začátku konfliktu se Moskva proslavila poté, co vyzvala ukrajinské pohraniční jednotky bránící Hadí ostrov v Černém moři ke kapitulaci, na což ruské posádce Moskvy Ukrajinci odvysílali vzkaz Russkij vojennyj korabl, idi nachuj!, tedy „Ruská válečná lodi, jdi do prdele“.

Historická odbočka

Už německý admirál Erich Raeder za druhé světové války rozpoznal nebezpečí pojmenování lodi jménem státu nebo hlavního města a na jeho popud došlo k přejmenování Panzerschiff Deutschland (sesterská loď legendárního Admiral Graf Spee) na Lützow. Raeder předpokládal, že kvůli nutnosti neustálého nasazení těchto lodí je nutné akceptovat možnost, že se jedna z nich nakonec stane obětí přesily nepřítele. Na jedné straně by to byla vysoce nežádoucí psychologická rána pro Kriegsmarine a celý německý lid, na straně druhé by to byla vítaná příležitost pro nepřítele politicky využít skutečnosti, že potopil válečnou loď pojmenovanou „Deutschland“. Bylo tedy nutné změnit název a tím se vyhnout obecnému psychologickému efektu, který by taková ztráta s sebou nesla. Putin a jeho admirálové toto neudělali a Moskva šla ke dnu.

Osamělý bojovník

Křižník Moskva patřil do sovětské a později ruské třídy Project 1164 Atlant, na Západě známé jako Slava. Šlo o raketové křižníky navržené v 70. letech jako silně vyzbrojené hladinové úderné lodě určené především k boji proti svazům letadlových lodí NATO. Se standardním výtlakem přes 9 300 tun a délkou 186 metrů představovala Moskva jednu z nejvýznamnějších hladinových bojových lodí sovětského námořnictva hned vedle jaderných křižníků třídy Kirov.

Hlavní údernou sílu tvořilo 16 nadzvukových protilodních střel P-1000 Vulkan, uložených v charakteristických šikmých kontejnerech po bocích nástavby. Ty byly určeny k útokům na velké hladinové cíle na velké vzdálenosti. Protivzdušnou obranu zajišťoval námořní systém S-300F Fort s kapacitou 64 střel dlouhého dosahu, doplněný o komplety krátkého dosahu OSA-M.

Dělostřeleckou výzbroj představoval dvouhlavňový kanón AK-130 ráže 130 mm, určený proti vzdušným, hladinovým i pobřežním cílům. Poslední obrannou vrstvu tvořilo šest systémů AK-630 CIWS, tedy rychlopalné 30mm kanóny pro ničení přilétajících střel a nízko letících cílů. Loď nesla také torpédomety, raketové vrhače RBU-6000 pro boj s ponorkami a přistávací palubu pro vrtulník Kamov Ka-27, který rozšiřoval průzkumné i protiponorkové schopnosti.

Moskva tak představovala typický produkt sovětské námořní doktríny studené války. Loď postavenou na masivních raketových úderech a silné vrstvené PVO poplatné době vzniku.

Pavučina lží okolo zkázy Moskvy

Informaci, že křižník Moskva, který byl ve středu 13. dubna poškozen výbuchem, a den poté se potopil, oznámilo ruské ministerstvo obrany 15. dubna. Vlajková loď ruské Černomořské flotily byla podle zpráv ministerstva tažena do přístavu, když se kvůli „bouřlivému moři“ potopila.

Kyjev již v té době tvrdil, že ruskou pýchu zasáhly jeho rakety Neptun a toto tvrzení braly jako pravdivé i Spojené státy, které se domnívaly, že loď zasáhly ukrajinské rakety.

Moskva mlžila a tvrdila, že požárem poškozená loď se potopila během tažení do přístavu, kdy požár způsobil explozi munice. Podle tvrzení Rusů byla celá posádka evakuována na ruská plavidla v Černém moři.

Panika a ruské paradoxy

V den oznámení potopení Moskvy propukla na ruských kanálech panika. Mina? Norská raketa Naval Strike Missile, tzv. NSM? Ukrajinský Neptun? Koordinovalo útok Ukrajiny NATO? Společným jmenovatelem bylo absolutní podcenění schopností Ukrajiny potopit téměř 40 let starou loď a neustále se hledaly možnosti, jak potopení vysvětlit, aniž by bylo nutné přiznat zásluhu Ukrajině. Poblíž Moskvy se prý nacházel i americký průzkumný letou Boeing P-8 Poseidon.

Již 18. dubna se ale objevily záběry poškozené a hořící Moskvy (patrně fotografie člena nějaké zasahující ruské lodi, existovala i teorie o zachycení vraku lodi z paluby turecké obchodní lodi) a objevují se první informace o mrtvých a zmizelých. Zatím ruské weby uváděly jednoho mrtvého a 27 pohřešovaných. Z lodi bylo prý evakuováno 396 námořníků, ale posádka byla tvořena 510 až 758 muži. Zveřejněná fotografie ukázala, že křižník měl dva průrazy těsně nad čarou ponoru v oblasti hangáru pro vrtulníky a komínu.

V lednu 2026 odsoudil Druhý západní okresní vojenský soud v Moskvě v nepřítomnosti k doživotnímu vězení velitele brigády ukrajinského námořnictva Andrije Šubina poté, co byl shledán vinným z terorismu souvisejícího s potopením lodi Moskva a další ruské válečné lodi, jak informoval exilový zpravodajský server Mediazona. Soud navíc rozhodl o vymáhání celkem 2,2 miliardy rublů od ukrajinského důstojníka, což je přibližně 29 milionů dolarů. Soud uvedl, že loď Moskva zasáhly dvě ukrajinské rakety, které na palubě lodi vyvolaly požár. Bylo to poprvé, co Rusko uznalo, že za potopením letadla mohl raketový útok.

V tiskové zprávě, která byla později z webových stránek soudu odstraněna, bylo potvrzeno, že v důsledku útoku zahynulo 20 námořníků na palubě lodi Moskva, zatímco dalších 24 utrpělo různá zranění. 8 je stále pohřešováno, uvádělo se v tiskové zprávě.

Moskva zrazena technikou a nezkušenou posádkou

Dne 20. dubna 2022 byl na ruských sociálních sítích zveřejněn anonymní článek s poutavým titulkem „Posádka Moskvy byla zrazena“, který obsahoval skeny certifikátu technického stavu raketového křižníku Moskva ze dne 10. února 2022.

Dokument obsahoval důležité informace o neuspokojivém stavu mnoha kritických systémů a jednotek. To naznačuje nízkou bojovou připravenost lodi, včetně jejích systémů protivzdušné obrany. Problémy byly detekovány jak u systému S-300 Fort, tak u systémů OSA. Také radarové jednotky lodi byly v havarijním stavu.

Moskva tedy vyplula na moře s řadou závažných poruch v systému dálkového radarového detekčního systému MR-800, některé operace byly prováděny na záložních systémech. Problémy se vyskytly i ve fungování systému S-300F.

Jeden ze systémů protiletadlové obrany Osa-M (č. 1, pravděpodobně na levoboku) nedokázal detekovat cíle a byl nefunkční, zatímco druhý systém měl problémy s detekčním systémem a také s indikátorem cíle, který byl potřebný ke konfiguraci subsystémů.

Systém řízení palby AK-630 v přídi nemohl dosáhnout cíle elektrooptickým kanálem, AK-630 na levoboku měl potíže s energetickým systémem a mohl během provozu selhat.

Podle ruských interních dokumentů sloužilo na palubě křižníku 248 čerstvě odvedených námořníků, což se samozřejmě negativně projevilo kvůli nízké úrovni jejich kvalifikace. Ruské ministerstvo obrany počet odvedených vojáků neuvádí, ale jejich přítomnost oficiálně přiznalo.

Protiletadlový raketový systém S-300F, umístěný na raketovém křižníku Moskva, je známý svou nízkou úrovní automatizace. Aby to kompenzoval, musí být jeho posádka velmi kompetentní a dobře vycvičená.

Velení Černomořské flotily, zejména kapitán lodi, který měl informace o kritických poruchách palubních systémů, ale povolil křižníku vplout do moře. Ten by měl být považován za jednoho z viníků potopení lodi a smrti ruských námořníků. Viníkem tedy rozhodně není velitel Šubin. Ten pouze využil šťastné souhry mnoha náhod v ruském Černomořské flotile.

Nemesis ruského křižníku střela Neptun

Podzvukový Neptun je založen na staré sovětské protilodní střele Ch-35 s vylepšeným doletem a elektronikou. Má dolet téměř 400 kilometrů. Celý systém, který byl poprvé uveden do provozu na Ukrajině v roce 2021, se skládá z mobilního odpalovacího zařízení na nákladním voze, čtyř raket, přebíjecího vozidla a velitelského a řídicího vozidla.

Je navržen tak, aby letěl blízko mořské hladiny, aby se vyhnul odhalení radarem před úderem na cíl. V terminální fázi se Neptun pohybuje dokonce jen 3-5 metrů nad hladinou a minimální výška záchytu S-300 Fort je 25 metrů, což se stalo ruské lodi osudným.

Zdroj: BBC, The Moscow Times, Militarnyj, reddit
Autor/Licence fotografie: Moskva v roce 2017, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International

Reklama

Další články z Securitytech

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

14. duben 2022: Ruská válečná loď Moskva se vydala „nachuj“

Lidská tragédie a škoda 1,5 miliardy. Armáda zjišťuje, proč se vrtulník roztočil

Mobily ve školách končí. Odborníci se ale neshodují, zda zákaz pomůže

Už žádné další hroutící se vločky. Respektující výchovu střídá nový trend „FAFO“ rodičovství

Létala pro Emirates, dnes vozí světové hvězdy. Letuška odhaluje zákulisí soukromého létání

Lidské bestie: Mengele nebyl osamělý šílenec. Byl to ambiciózní lékař, kterému nacismus dovolil všechno