3 min

Mozek pod stresem: proč někdy cítíš bolest, i když není fyzická

Sdílet

Dennívýzva

Mozek nerozlišuje mezi ranou na těle a ranou na duši. Nové výzkumy ukazují, že psychický stres aktivuje stejná nervová centra jako fyzická bolest.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Proto se někdy „zlomené srdce“ opravdu projevuje jako tíha na hrudi – a bolest „z ničeho“ má svůj biologický základ.

Co se stalo

Tým neurovědců z univerzit v Cambridge a Los Angeles publikoval v září 2025 studii, která ukazuje, že sociální stres (odmítnutí, ztráta, ponižující situace) aktivuje stejnou oblast mozku jako fyzické poranění – konkrétně anterior cingulate cortex (ACC) a insula. Tyto oblasti jsou součástí tzv. pain matrix, systému zpracovávajícího bolest.

Při experimentech, kde účastníci prožívali sociální odmítnutí v simulovaném prostředí, se aktivita ACC zvýšila téměř o 35 %. To znamená, že mozek reaguje na psychickou bolest jako na reálnou fyzickou hrozbu.

Proč je to důležité

Tento poznatek mění pohled na psychosomatiku. Bolest, kterou lékaři často považovali za „nevysvětlitelnou“, může mít konkrétní neurologický původ.

Podle neuroložky Naomi Eisenberger jde o evoluční mechanismus: „Lidé jsou sociální bytosti. Izolace pro mozek znamená ohrožení přežití – a proto ji vyhodnocuje stejně vážně jako fyzickou ránu.“

To vysvětluje, proč dlouhodobý stres může vést k bolestem hlavy, zad nebo žaludku, aniž by byl nalezen konkrétní tělesný problém.

Jak to víme

Data pocházejí z funkční magnetické rezonance (fMRI), která sledovala průtok krve v mozku při různých typech stresu.

Účastníci experimentu byli rozděleni do dvou skupin – jedna zažívala fyzickou bolest (mírné tepelné podněty), druhá sociální odmítnutí v rámci simulační hry. Výsledky ukázaly téměř identický vzorec mozkové aktivity.

Další výzkumy z Harvard Medical School potvrzují, že mozek si vytváří „paměť bolesti“, a pokud se stresové situace opakují, může ji znovu vyvolat i bez vnějšího podnětu.

Co je ještě sporné

Vědci se zatím neshodnou, jak přesně mozek převádí psychickou bolest do tělesné reakce.

Jedna teorie tvrdí, že stres aktivuje hypotalamus a sympatický nervový systém, čímž vyvolává napětí ve svalech a změny tlaku.

Jiná naznačuje, že jde o čistě kortikální proces – mozek jednoduše „vyrábí“ bolestový signál, i když není z periferie žádný impuls.

Mozek neumí lhát

Když cítí bolest, je skutečná – i když nevznikla z rány, ale z myšlenky.

Porozumět této souvislosti znamená přestat bojovat s tělem za něco, co se odehrává v hlavě.

Více ze série Záhady lidského mozku:

Zdroje

Eisenberger, N. I. (2012). The neural bases of social pain: evidence for shared representations with physical pain. Psychosomatic Medicine 74(2):126-35. DOI: 10.1097/PSY.0b013e3182464dd1
Zhang, M., Zhang, Y., Kong, Y. (2019). Interaction between social pain and physical pain. Brain Science Advances 5(4):265-273. DOI: 10.26599/BSA.2019.9050023
Dalgleish, T., et al. (2017). Social pain and social gain in the adolescent brain. Scientific Reports. DOI: 10.1038/srep42010
Tan, H., et al. (2022). A meta-analysis exploring overlapping brain regions between monetary loss and pain, including physical pain and social pain. Human Brain Mapping. DOI: 10.1002/hbm.25840

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Mozek pod stresem: proč někdy cítíš bolest, i když není fyzická

Poláci zuří kvůli dekretu. Hněv na Zelenského spojil i politické rivaly

Hvězda Jste to, co jíte ostře zkritizovala Extrémní proměny: Klamou diváky!

Oba víkendové dny přinesou bouřky, mapy ukazují jejich rozložení

Rozvodová válka Barošových má dohru: Matteo si vybral matku

„Mám ráda dřevorubce, ale žít chci s gentlemanem,“ říká Daniela Špinar