Krev, která se opravuje sama: vědci objevili tajný systém regenerace v lidském těle

Vědci dnes odhalují, že krevní buňky dokážou regenerovat, opravovat vlastní DNA a dokonce „předvídat“ poškození. Lidské tělo tak připomíná biologický systém, který se sám učí, jak přežít.

Když tělo spustí tichou továrnu V kostní dřeni člověka se každou sekundu rodí přibližně dva miliony nových červených krvinek . Ty staré jsou okamžitě recyklovány – železo se z nich vrací zpět, membrány se rozkládají a aminokyseliny znovu použijí.

Tento proces, zvaný hematopoéza , byl dlouho považován za prosté „doplnění zásob“. Dnes už víme, že je mnohem sofistikovanější. Vědci z Harvard Stem Cell Institute zjistili, že kmenové buňky v kostní dřeni aktivně reagují na stres, infekci i zranění , a dokážou přesměrovat výrobu buněk podle situace. Krev tedy není pasivní médium, ale inteligentní systém řízení krize .

Buňky, které slyší poplach V roce 2024 publikovali výzkumníci z MIT studii, která popsala, jak krvinky opravují svou DNA po ozáření. Pomocí pokročilé mikroskopie zachytili miniaturní opravné „stroje“ z proteinů, které sledují řetězce DNA a okamžitě zasahují při poškození.

Nejpozoruhodnější bylo, že tento proces fungoval i v laboratorně vytvořené krvi – tedy mimo tělo. To naznačuje, že samoopravný mechanismus je vrozený, nikoli podmíněný prostředím.

Když laboratoř napodobuje život Umělé vytváření krvetvorných buněk bylo donedávna sci-fi. Ale tým z Tokijské univerzity už letos oznámil průlom: z kůže pacienta dokázali vytvořit nové krvinky , které se v těle chovaly zcela přirozeně.

Tyto tzv. indukované pluripotentní buňky dokážou přejít do role červených nebo bílých krvinek podle potřeby. Pokud se metoda osvědčí, může to znamenat konec nedostatku dárcovské krve i přelom v léčbě leukémie.

Krev, která se učí léčit Zajímavý je i fenomén tzv. epigenetické paměti krve – mechanismus, který umožňuje, aby si kmenové buňky „pamatovaly“, jak reagovat na minulé infekce.

Vědci z Karolinska Institutet zjistili, že po těžkém zánětu zůstává část krevních buněk trvale „poučená“ a reaguje rychleji. Krev se tedy chová jako orgán, který si pamatuje zkušenost , podobně jako mozek.

Tento poznatek by mohl vysvětlovat, proč mají lidé po některých nemocech vyšší odolnost – jejich krev si prostě osvojila obranný reflex.

Tajný jazyk krve Krev není jen kapalina. Je to jazyk těla, který se nikdy nepřestává učit mluvit. Každý den v sobě nese zprávy o našem zdraví, emocích i budoucích rizicích. Vědci teprve začínají rozumět, jak komplexní tento systém je – a jak blízko je myšlence biologické inteligence .

Možná, že krev je nejstarší forma umělé inteligence, kterou příroda kdy stvořila.

Zdroje:

Harvard Stem Cell Institute, Nature Medicine , 2024

MIT Department of Biological Engineering, Cell Reports , 2024

University of Tokyo, Science Advances , 2025

Karolinska Institutet, Nature Immunology , 2023

University of Cambridge, Blood Cell Self-Repair Mechanisms , 2024

Milenka v utajení: Karel Gott měl víc než 30 let vztah, který pokračoval i po sňatku s Ivanou

Medaile i akty. Jedna z nejpřitažlivějších českých sportovkyň se svlékla pro pánský časopis

Rok 1967: První československá kráska na Miss World. Jak vypadají vítězky dnes?

"Dělá, co říká. Říká, co si myslí." Šéf FIFA velebí Trumpa a chystá Cenu míru

Chemický Černobyl. Únik extrémně toxické látky zamořil Itálii a proměnil celou Evropu