2 min

Kdy je tvrzení vědecké – a kdy už ne? Proč se vědci hádají o „vědomých buňkách“

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když se v souvislosti s xenoboty a anthroboty začne mluvit o „vědomí buněk“, část vědecké komunity zbystří. Ne proto, že by šlo o provokativní myšlenku – ale proto, že naráží na jednu ze základních podmínek vědy: tvrzení musí být testovatelné a vyvratitelné. Právě tady se láme spor o to, zda mluvíme o nové biologii, nebo jen o atraktivním jazyce.

Kdy je tvrzení vědecké – a kdy už ne? Proč se vědci hádají o „vědomých buňkách“

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Co znamená „falsifikovatelné“

Ve vědě nestačí říct, že něco může být pravda. Správná hypotéza musí umožnit i opačný výsledek: musí existovat experiment, který ji může vyvrátit. Tomuto principu se říká falsifikovatelnost.

Například tvrzení „tento lék snižuje krevní tlak“ je testovatelné – můžeme měřit, porovnávat, opakovat pokusy. Tvrzení „buňky jsou vědomé“ je ale problémové, pokud není jasné, jak by vypadalo měření, které by vědomí spolehlivě potvrdilo – nebo vyvrátilo.

Proč je „vědomí“ tak kluzký pojem

Vědomí nemá jednotnou definici ani v neurovědách, natož v buněčné biologii. Pro některé znamená subjektivní prožívání, pro jiné schopnost zpracovávat informace, pro další adaptivní chování.

Kritici proto upozorňují, že adaptace, reakce na podněty nebo koordinované chování ještě nejsou důkazem vědomí. Tyto vlastnosti lze vysvětlit pomocí biochemie, fyziky a genové regulace – bez nutnosti zavádět mentální pojmy.

Argument zastánců: buňky nejsou jen „robotické součástky“

Zastánci konceptu buněčné agentnosti namítají, že tradiční pohled na buňky jako na pasivní vykonavatele genetických instrukcí je příliš zjednodušený. Poukazují na to, že buňky:

komunikují,
volí mezi více možnými reakcemi,
udržují stabilitu celku i po zásadní změně prostředí.

Podle nich si biologie zvykla popisovat tyto jevy jazykem strojů, i když reálné chování živých systémů je flexibilnější. Slovo „vědomí“ má v tomto pojetí fungovat spíš jako provokace než jako definitivní diagnóza.

leonardo-kino-xl-photorealistic-scientific-macro-scene-living-1 ČTĚTE TAKÉ: Existuje „třetí stav“ mezi životem a smrtí? Buňky umí po smrti organismu dělat věci, které jsme nečekali

Proč jsou vědci opatrní – a proč je to dobře

Odpůrci konceptu „vědomých buněk“ zdůrazňují, že věda se musí bránit pojmovému rozpliznutí. Pokud by se vědomím nazývalo cokoli, co reaguje na prostředí, pojem by ztratil vysvětlující hodnotu.

Zároveň ale většina kritiků připouští, že výzkum xenobotů a anthrobotů je mimořádně cenný – jen je potřeba oddělit empirická data od interpretační nadstavby.

Co si z toho vzít

Spor o „třetí stav“ není hádkou o to, kdo má pravdu, ale o jazyk a hranice vědy. Jedna strana zkoumá nové formy organizace života, druhá hlídá, aby se z hypotéz nestaly neověřitelné metafory.

A to je vlastně dobrá zpráva.
Znamená to, že se věda hýbe – a že si stále klade nepohodlné otázky dřív, než na ně odpoví.

Reklama

Další články z Kód Enigma

Analýza DNA dala Somertonskému muži po 74 letech jméno. Jak je možné, že ho s mrtvým na pláži nikdo nespojil?

Pod antarktickým ledem našel krajinu, kterou nikdo předtím neviděl. Při návratu pod led ale náhle zmizel

Z povrchu vypadá antarktický šelfový ledovec jako obrovská zamrzlá plošina. Pod hladinou ale pokračuje...

Známe ho z bojů proti nacistům. Ještě před válkou ale Patton bombardoval Havaj. O jeho plánu se dodnes vedou spory

George S. Patton vstoupil do dějin především jako jeden z nejslavnějších amerických generálů druhé světové...

Mozek může vymazat vzpomínku, ale ne pocit. Alzheimer ukazuje jednu z nejpodivnějších vlastností paměti

Člověk už neví, co viděl. Nedokáže popsat děj, nepozná postavy a někdy si nepamatuje ani to, že před...

Tisíce lidí zakouší biblický průchod mořem. Spojení mezi korejskými ostrovy Jindo a Modo funguje pouze hodinu a pak zase zmizí.

Z dálky to vypadá, jako by se moře skutečně rozdělilo. Hladina ustupuje a mezi jihokorejským ostrovem Jindo...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Kdy je tvrzení vědecké – a kdy už ne? Proč se vědci hádají o „vědomých buňkách“

Šok pro celé Španělsko. Vrahové rozstříleli těhotnou ženu přímo v turistickém ráji

Malý Štika, nebo malá Štika? Charlotte už zná pohlaví miminka a prozradila jméno

Odbory tvrdě proti Babišovi. Jde ve stopách Fialovy vlády, vzkázal odborářský boss

Stará láska nerezaví. Jana Doleželová se po letech vrátila k Davidu Trundovi

Analýza DNA dala Somertonskému muži po 74 letech jméno. Jak je možné, že ho s mrtvým na pláži nikdo nespojil?