4 min

Jan Marek Marci: český génius, který o čtyřicet let předběhl dokonce i samotného Isaaca Newtona

Sdílet

Dennívýzva

Psal se rok 1648, Praha ještě doutnala po třicetileté válce – a v jednom z jejích temných kabinetů experimentoval lékař jménem Jan Marek Marci. Se světlem.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Na stole měl hranol, svíčku a pergamen. Zatímco Evropa se teprve vzpamatovávala z chaosu, on v tichosti formuloval zákon lomu světla, který později proslavil Isaac Newton.Jenže zatímco Newton se stal ikonou, jméno Marci zmizelo v zaprášených knihovnách.

Lékař, fyzik a vizionář z Prahy

Jan Marek Marci se narodil roku 1595 v Lanškrouně do měšťanské rodiny a brzy se stal jedním z nejvzdělanějších mužů své doby. Vystudoval pražskou univerzitu, kde později působil jako profesor lékařství a rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity. Byl nejen lékařem, ale i fyzikem, matematikem a hudebníkem – renesančním člověkem v plném slova smyslu.

Jeho lékařská kariéra ho přivedla až na císařský dvůr, kde působil jako osobní lékař Ferdinanda III.
Ale zatímco u dvora léčil tělo, ve své pracovně zkoumal tajemství světla, pohybu a duše.

Světlo jako klíč k vesmíru

V době, kdy většina učenců považovala světlo za „božský dech“, Marci k němu přistupoval jako k fyzikálnímu jevu. Prováděl optické pokusy s hranoly a čočkami, zkoumal, jak se světlo láme při přechodu mezi různými prostředími, a všiml si, že úhel lomu závisí na hustotě látky a vlnové délce.

V roce 1648 vydal dílo „Thaumantias, Liber de arcu coelesti“ („Zázrak přírody – kniha o duze“), v němž popsal, že duha vzniká dvojím lomem a odrazem světla v kapce vody. Tím de facto formuloval princip lomu a rozkladu světla, který o čtyřicet let později proslavil Newton.

Marci tehdy napsal: „Světlo, když prochází sklem, mění svůj běh jako hudba svůj tón.“ Dnes se tento popis považuje za jeden z prvních pokusů spojit fyziku s vlnovou teorií.

Když Newton mlčel

Když Isaac Newton v roce 1672 představil svou slavnou teorii rozkladu světla, citoval mimo jiné i Keplera a Descarta. Ale jméno Marci chybělo. Přesto je doloženo, že Newton měl přístup k výtisku jeho knihy – dnes uložené v knihovně Trinity College v Cambridge.

Někteří historici vědy se domnívají, že Newton Marciho práci znal, ale v době národních a jazykových bariér nebyl pražský učenec považován za relevantního autora. Jeho texty byly psané v latině a vydávané v Praze, mimo hlavní centra vědy. Díky tomu se stalo, že objev, který mohl změnit dějiny fyziky, zapadl mezi válečné kroniky.

Marci a tajemství mysli

Na rozdíl od Newtona nebyl Marci jen fyzik. Zajímal se i o mechaniku lidského mozku a vnímání – jeho spis De proportione motus (1639) popisuje pohyb těles, ale i přenos myšlenek v lidském těle.
Byl jedním z prvních, kdo uvažoval o nervových drahách jako o kanálech informací.

Jeho teorie byla sice metafyzická, ale předznamenala pozdější koncepty neurofyziologie.
Vědecký historik J. P. Ziegler ji nazval „prvním mostem mezi anatomií a psychologií“.

Vědec, kterého pohřbila válka

Marci žil v době, kdy Praha ztrácela svůj význam jako střed Evropy. Třicetiletá válka zničila laboratoře, univerzity i knihovny. Jeho rukopisy byly rozptýleny, část se ztratila při obléhání Prahy Švédy.

Zatímco Newton měl klid v Cambridgi, Marci pracoval v troskách a chaosu – a přesto dokázal formulovat zákony světla, pohybu i optiky.

Zemřel roku 1667, zapomenutý, pohřben v Praze u sv. Jiljí. Jeho spisy se objevily znovu až o dvě století později – a tehdy se svět poprvé začal ptát, jak je možné, že Newton nebyl první.

Co mu zůstává dlužno

Dnes nese Marciho jméno kráter na odvrácené straně Měsíce – Marci crater, a v Praze i Centrum aplikované optiky, které pokračuje v jeho odkazu. Ale v učebnicích ho stále nenajdeme.

Přitom jeho myšlení bylo revoluční: spojovalo vědu a filozofii, optiku a hudbu, tělo a mysl. Jeho zákony se později staly základem pro spektroskopii, lomení světla i vývoj čoček, které dnes využíváme v teleskopech i lékařských přístrojích.

Český Newton, který pracoval ve stínu

Newton měl výhodu anglického impéria, tisku a podpory královské společnosti. Marci měl jen svíčku, hranol a nespoutanou zvídavost. A přesto viděl totéž, co Newton – o čtyřicet let dřív.

Jeho život je důkazem, že génius nemusí být slyšet, aby změnil svět. Stačí, když světlo jeho myšlenek jednou znovu dopadne na správné místo.

Zdroje:

Kůrka, Pavel. Jan Marek Marci z Kronlandu a jeho význam pro dějiny fyziky. Časopis pro dějiny věd a techniky, roč. 31, 1998.
Encyclopaedia Britannica. Jan Marek Marci (Johannes Marcus Marci). London: Encyclopaedia Britannica, 2022.
Thaumantias, Liber de Arcu Coelesti (1648). Manuskript uložený v Národní knihovně ČR.
Oxford University Press. Oxford Dictionary of Scientists. 8th Edition, 2019

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Jan Marek Marci: český génius, který o čtyřicet let předběhl dokonce i samotného Isaaca Newtona

Co Putinovi kazí náladu. Zásadní číslo pro úspěch ve válce je poprvé záporné

Štíhlá jako proutek, ale bez drastických diet. Kateřina Marie Fialová sází na překvapivý rituál

Evropa by mohla mít o jeden stát míň. Ve hře je plán na spojení dvou sousedních zemí

Tajný ukazatel dlouhověkosti? Zapomenutý orgán může předpovídat rakovinu i délku života

Velké zatmění Slunce se blíží. Známý astronom prozradil přesný čas, kdy vyjít ven