3 min

Genomy v pohybu: jak se DNA přepisuje během života člověka

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vědci dlouho věřili, že genetický kód je něco jako kamenná deska – neměnný záznam, který určuje, kým jsme. Dnes už víme, že DNA není statická.

Genomy v pohybu: jak se DNA přepisuje během života člověka

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Během života se mění, přeskupuje a někdy i opravuje sama sebe. Nové výzkumy ukazují, že lidský genom je živý organismus – dynamická síť, která se učí reagovat na svět kolem nás.

Co vlastně znamená, že DNA „žije“

V každé buňce našeho těla se skrývá přibližně tři miliardy písmen genetického kódu. Dlouho se předpokládalo, že tento kód je neměnný, kromě drobných mutací. Jenže věda v posledních letech objevuje jev, který mění náš pohled na genetiku: DNA se dokáže přeskupovat, přesouvat a „upravit“ podle potřeby buňky.

Zásadní roli hrají tzv. transpozony – úseky genetického materiálu, které se mohou přesouvat po genomu a měnit jeho funkci. Tyto „skákající geny“ poprvé popsala už v 50. letech genetička Barbara McClintock, která za to získala Nobelovu cenu. Teprve nyní ale díky metodám sekvenování nové generace víme, jak obrovský dopad mají: ovlivňují vývoj mozku, imunitní systém i proces stárnutí.

Genetické přepisy v mozku: každá buňka je trochu jiná

Studie Salk Institute for Biological Studies (2024) ukázala, že v mozku se během života hromadí drobné změny v sekvenci DNA, které vznikají přirozeně při dělení neuronů. Každý neuron tak nese lehce odlišný genetický otisk. To může vysvětlovat, proč je lidský mozek tak variabilní – a také proč jsou některé poruchy (např. schizofrenie nebo autismus) spojeny s odchylkami v genetické stabilitě.

ČTĚTE TAKÉ: Kdo jsme, když odložíme vlajku: Co o našem původu říká DNA národa

Vědci se domnívají, že tyto změny nejsou chybou, ale projevem adaptability. Mozek zkrátka reaguje na zkušenosti nejen chemicky, ale i geneticky. To by mohlo přepsat naše chápání paměti a učení – nejen synapse, ale i samotný genom může nést stopy života.

DNA jako zrcadlo prostředí

Kromě vnitřních změn hraje velkou roli i prostředí, ve kterém žijeme. Výzkumy z Nature Genetics (říjen 2025) ukazují, že vystavení stresu, toxinům či stravovacím návykům spouští v buňkách epigenetické přepínače – chemické značky, které rozhodují, které geny se aktivují a které „uspí“.

ČTĚTE TAKÉ: Sezení zabíjí pomalu... ALE JISTĚ: co se skutečně děje s tělem, když celý den sedíte

Epigenetika funguje jako software nad hardwarem DNA. Samotná genetická sekvence zůstává stejná, ale mění se její čitelnost. Díky tomu může tělo reagovat na změny v životním stylu – a také je předávat dál. Některé epigenetické změny přetrvávají i do další generace, což otevírá otázku, nakolik jsme výsledkem dědičnosti a nakolik zkušeností.

Opravy, které udržují život

Naše DNA se denně poškodí až milionkrát – vlivem UV záření, volných radikálů nebo chyb při kopírování buněk. Kdyby tělo nemělo mechanismus oprav, nepřežili bychom ani pár dní. Buňky proto disponují složitým systémem enzymů pro opravu DNA, které dokážou defekty najít, vystřihnout a znovu spojit.

Studie Harvard Medical School (2023) zjistila, že s přibývajícím věkem se tyto opravy zpomalují – což je jeden z hlavních důvodů stárnutí organismu. Naopak výzkum Karolinska Institutet (2024) potvrdil, že fyzická aktivita a kvalitní spánek zlepšují aktivitu opravného enzymu PARP1. Jinými slovy, každý běh nebo hluboký spánek je i drobnou opravou našeho genetického kódu.

ČTĚTE TAKÉ: Nový objev vědců: konopí může přepisovat genetickou informaci a měnit, jak tělo stárne

Co zůstává záhadou

Věda dnes chápe DNA jako živý systém, který komunikuje s prostředím, reaguje na stres a umí se bránit. Ale klíčová otázka zůstává: má genom vlastní „inteligenci“? Některé výzkumy naznačují, že přeskupování genů není čistě náhodné – buňky se mohou „učit“, jak reagovat na určité typy poškození.

To, co kdysi vypadalo jako biologická stabilita, se dnes ukazuje být dynamikou na hraně chaosu. Genom se neustále mění, ale zároveň udržuje řád. V této rovnováze se možná skrývá tajemství samotného života – schopnost přizpůsobit se, a přesto zůstat sám sebou.

Zdroje

Nature Genetics. Transposon-driven genome plasticity in human somatic cells (2025).
Salk Institute for Biological Studies. Somatic mosaicism and neuronal variability (2024).
Harvard Medical School. DNA repair pathways and human aging (2023).
Karolinska Institutet. Exercise and activation of PARP1 enzyme in DNA repair (2024).
University of Cambridge. Epigenetic inheritance and environment adaptation (2025).
Barbara McClintock. The Discovery of Mobile Genetic Elements (Nobel Lecture, 1983).

Reklama

Další články z Kód Enigma

Poslední sklizeň byla řepka. O sedmnáct let později pole pokrývaly orchideje – bez jediného výsevu

Ve skále ukryli město o třinácti patrech. Pak přišlo zemětřesení a hora odhalila jeho nitro

Na první pohled vypadá Vardzia téměř jako obrovský skalní úl. Ve strmé stěně nad řekou Mtkvari se otevírají...

V thajských horách našli skutečného „draka“. Žije jen v úzkém pásu lesa vysoko nad nížinami

Má drobné trny nad očima, ostnitý hřeben na krku a zádech, žlutozelené zbarvení a jméno vypůjčené od draka...

Byla Lucy vlastně Homo? Nový návrh chce překreslit rodokmen člověka a zrušit hranici, kterou používáme celé století

Lucy patří k nejslavnějším fosiliím lidské evoluce. Když její částečnou kostru našli v Etiopii v roce 1974,...

Čip velikosti zrnka rýže vytváří „duhu“ neviditelného světla. Jednou ale může otevřít desítky nových pruhů pro 6G

Mobilní sítě mají jeden stále větší problém. Chceme přes ně posílat více dat, rychleji a současně mezi...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Genomy v pohybu: jak se DNA přepisuje během života člověka

Rozklad ministerstva obrany? Byl Zůnův klíčový spojenec, teď potichu mizí

Do hotelu se bez rezervace nahrnulo 180 promočených cyklistů. Za odměnu mu internet nadělil stovky pětihvězdičkových recenzí

V thajských horách našli skutečného „draka“. Žije jen v úzkém pásu lesa vysoko nad nížinami

Hlídáte si, v kolik snídáte? Velká studie spojila čas prvního jídla s tím, jak dlouho budete žít

Za kouření za volantem můžete dostat 1 500 – 5 000 Kč pokuty. Většina Čechů to vůbec netuší