Jste zcela novou tváří komunální politiky v Jihlavě. Můžete stručně nastínit, jakým oblastem se budete věnovat?
Já jsem architektka urbanistka, celý život se věnuji územnímu plánování, urbanismu a strategickému rozvoji měst, takže se moc těším, že budu moct pracovat na odboru strategií. To byla moje priorita. Je tam samozřejmě řada projektů, které jsou rozjeté, v nich bych ráda pokračovala. A je tam i spousta věcí, které bych tam ráda vnesla sama.
Určitě jsem ráda i za to, že mám ve své gesci majetek, protože revitalizace náměstí a oblast bydlení je mi velmi blízká. Za mě, oživení náměstí a lepší bydlení je základní pilíř toho, že to v centru Jihlavy bude fungovat a že bude bezpečné.
Takže to chápu tak, že by se lidé konečně dočkali slibovaného posunu v revitalizaci náměstí?
Jasně, řada lidí chápe revitalizaci jen jako náměstí, pro mě to je centrum jako celek. Zkrátka městská čtvrť, která by měla fungovat v celé své plnosti. Není to jen dobře předělané náměstí, které bude hezkým veřejným prostorem, ale je to místo, kde se bude hlavně dobře bydlet.
Jsem přesvědčená o tom, že když ty domy tady budou obydlené a bude v nich bydlet pestrá skupina lidí, tak že to bude fungovat a že to pak přirozeně vygeneruje lidi, kteří mají zájem v centru podnikat a vytvářet tady kulturní a sousedské akce a podobně.
Barbora Zemanová Brossová
Ing. arch. Barbora Zemanová Brossová se narodila v roce 1983 v Jihlavě. Vystudovala architekturu a urbanismus na Fakultě architektury ČVUT v Praze a od té doby se věnuje strategickému a územnímu plánování měst a obcí s důrazem na udržitelný rozvoj a kvalitu veřejného prostoru. Ve své profesní kariéře pracovala jak ve veřejném sektoru, například pro města Humpolec a Jihlava, tak v soukromém sektoru, kde se specializovala na tvorbu měst a obcí s důrazem na moderní přístupy k rozvoji sídel, které citlivě zohledňují potřeby obyvatel a ochranu krajiny. Zdroj: TOP 09
Začala vám nová životní etapa. Jaká máte očekávání?
Velká (smích). Je to pro mě veliká změna. Celý život podnikám, mám malý ateliér, takže to je takový skok na opačnou stranu, protože jsme s kolegyní většinou pracovaly pro města, vytvářely jsme materiály, studie. A teď jsem dozrála do fáze, kdy jsem chtěla stát na druhé straně, projekty pomáhat uvádět v život. Pohled urbanistů a stratégů je specifický a ve městech obecně je málo zastoupený.
Budete mít aspoň trošku času na zmíněný ateliér?
Počítám s tím, že vůbec. I to bylo samozřejmě těžké rozhodnutí, protože jde o ateliér, kde nejsem sama, mám tam kolegyni Lenku. Je řada věcí, které jdou hlavně za ní, v těch ona bude pokračovat. Můj přínos tam teď bude na nule, nebude reálné to skloubit.
Na co se teď nejvíc těšíte? A naopak, z čeho ve své nové funkci máte obavy?
Těším se na to, že věci, o který si myslím, že by mohly fungovat, zkusím uvést v život. A obavy mám především z toho, že jako politik můžete mít jakékoliv plány, ale když pro ně nenadchnete lidi, kteří je reálně tvoří, tak se pak nestanou.
Takže pro mě bude zásadní práce s lidmi z dotčených odborů, abychom věci viděli stejně a dobře společně fungovali. To bude pro mě asi největší výzva.
„Byla to symbióza."
Je za vámi poměrně dlouhá a netradiční volební kampaň, dvoupatrový autobus na Masarykově náměstí nešlo přehlédnout. Jak byste ji teď zpětně zhodnotila?
Byla skvělá, i když byla časově hodně náročná. Kampaní už jsem pár zažila, a je skvělé, když tam máte lidi, kteří do toho jdou naplno. Sešla se tam řada projektů, které jsme mohli prezentovat, a taky řada akčních lidí. Byla to symbióza, všichni byli spokojení a na jedné vlně.
Čtěte také: Do vedení města se vrací Rudolf Chloupek. Z opozice bude podporovat i koalici
Takže kontaktní kampaň s lidmi vás bavila?
Bavila moc, byla výborná. Patří to k tomu, a podle mě je to něco, co se politik naučí. Živě si pamatuju ten první kontakt, kdy jsem měla lidi na ulici při kampani oslovit. To jsem málem omdlela (smích). A teď je to moje oblíbená disciplína. Některé rozhovory byly dlouhé, ale hodně přínosné. Takže já bych byla pro, aby politici mezi lidi chodili určitě častěji.
Rozhodnutí zkušenějších kolegů
Povolební vyjednávání byla v Jihlavě docela krátká. Jak je hodnotíte?
Neumím to moc posoudit, protože byla moje první. Vyjednávání byla velmi nekonfliktní. Hned na začátku jsme měli se STAN velkou shodu. TOPka (TOP 09, pozn. autora) je nejmenší subjekt, máme jednoho náměstka a dva zastupitele, a jsem přesvědčená o tom, že rozhodnutí zkušenějších kolegů jsou podstatná.
Žen obecně je v politice málo. V čem je podle vás ženský přínos? Jak může politiku ženský pohled obohatit?
Já ráda všechny ženy povzbuzuji v tom, aby se do politiky jakkoliv zapojily. Každá žena politiku může obohatit jiným způsobem. Jsem přesvědčená o tom, že svět z 50 procent tvoří ženy, a jejich potřeby, vidění světa, priority, to všechno je stejně důležité jako u mužů.
Pokud spektrum vyrovnané nebude, tak ani problémy nebudou vyrovnané. Mě jako ženu budou zajímat asi jiné věci, než budou zajímat moje kolegy.
Ale ve městech žijí muži i ženy…
Přesně tak. Já jsem dřív byla odpůrce jakýchkoliv kvót. Přišlo mi, že jakákoliv šikovná žena se do politiky dostane, pokud chce. Že nemá zavřené dveře, ale na druhou stranu si uvědomuji, že ženy potřebují úplně jiný přístup k pozvání do politiky. Musí mít vyřešenou situaci doma, musí mít pořešené zázemí, děti, aby viděly, že do politiky můžou vstoupit. Aby je to nestresovalo. Muž prostě na první pozvánku může říct: Jo, jdu do toho.
Byla bych moc ráda, kdybych mohla do jakékoliv úrovně politiky pozvat jakoukoliv ženu, právě pro doplnění spektra.
Rady od manžela?
Osobnější otázka na závěr. Váš manžel Vít je bývalý náměstek primátorky. Čekáte od něj nějaké rady ve vaší nové funkci?
Myslím, že vůbec, tu ambici nemá (smích). On se mi spíš tak lehce směje z toho pohledu, že do politiky vstupuju jako nováček a mám velké očekávání, že svět se měnit dá. A ten jeho pohled je samozřejmě už trošku skeptičtější. On z toho všeho vycouval a vše sleduje zpovzdálí. Podporu ale mám, za to jsem moc ráda.