Rámec pro společné projekty
Prohlášení o záměru (Statement of Intent) podepsali oba ministři po jednání ve Washingtonu. Dokument má oběma zemím umožnit rychleji a naplno využít inovační sílu jejich zbrojních firem a otevírá cestu ke společnému vývoji, výrobě i licenční produkci moderních zbraňových systémů, jejich komponent a složité munice. Počítá také s užší spoluprací při údržbě a opravách a s odolnějšími dodavatelskými řetězci. Podle německého resortu obrany jde o politický rámec pro další konkrétní projekty.
Jednou z klíčových částí dohody je možnost přesunout výrobu do Německa v případech, kdy americké výrobní kapacity nebudou stačit vysoké poptávce. Cílem je zajistit, aby se výzbroj dostávala k jednotkám rychleji a ve větším množství.
Německý průmysl jako výrobní záloha
Pistorius vyzdvihl výkonnost německé průmyslové základny. Podle něj má země špičkově vyškolené odborníky i technologickou vyspělost, což dokládají úspěšné startupy v kosmickém a dronovém odvětví. Německé firmy podle ministra prokázaly schopnost rychle navýšit kapacity už u projektů, jako je výroba trupových dílů pro stíhačky F-35A ve zbrojovce Rheinmetall nebo raket PAC-2 u společnosti MBDA.
„Německo má silnou průmyslovou základnu, špičkově vyškolené pracovníky a nejmodernější technologické know-how. Díky tomu dokážeme vytvořit další výrobní kapacity.“ uvedl Pistorius.
Podepsané prohlášení navazuje na již běžící společné programy. Mezi ně patří americké námořní hlídkové letouny P-8A Poseidon, které jsou Německu dodávány už několik měsíců, a od roku 2027 se k nim přidá první těžký transportní vrtulník CH-47. Ve výčtu je i výroba komponent pro stíhačky F-35A a řízených střel pro protivzdušný systém Patriot.
Hegsethova vize NATO 3.0
Podle amerického ministerstva války rámcuje Washington schůzku jako další krok v obranně-průmyslové spolupráci obou zemí a jako součást konceptu, který Hegseth označuje jako „NATO 3.0“. Ten má posílit vojenské schopnosti Aliance, zvýšit zbrojní výrobu a přenést větší díl odpovědnosti za konvenční obranu Evropy na evropské spojence. Hegseth podle amerického resortu ocenil, že se Německo blíží k závazku vydávat na obranu pět procent HDP, k němuž se spojenci přihlásili na loňském summitu v Haagu, s tím, že samotné výdaje jsou jen prvním krokem.
Pistorius zdůraznil, že Německo výrazně navýšilo obranné výdaje a že jeho rozpočet na obranu pro rok 2026 přesahuje 108 miliard eur (přibližně 2,6 bilionu Kč), přičemž pětiprocentní cíl má být splněn do roku 2029. Evropu přitom vykreslil jako aktéra, který chce převzít větší díl břemene.
Typhon, Tomahawk a hloubkové údery
Na jednání v Pentagonu oba ministři probrali také nákup odpalovacích ramp Typhon a řízených střel Tomahawk. Ten byl politicky přislíben už na červencovém summitu NATO v Ankaře a na začátku září postoupil dál díky podání žádosti o nákup startovacích systémů (Letter of Request). Podle Pistoria je ovšem třeba doladit ještě řadu detailů.
Se systémy Typhon a Tomahawk získá Bundeswehr schopnost takzvaného Deep Precision Strike, tedy přesného zasažení vzdálených cílů protivníka. Pistorius zároveň zdůraznil, že chce posilovat i evropská řešení v této oblasti, například ve spolupráci s britskými partnery v rámci projektu European Long-Range Strike Approach (ELSA) a s Ukrajinou.