Většina jedlých hub žije v symbióze s konkrétními stromy, proto se hledají podle nich, hřiby u smrků a dubů, kozáky a křemenáče u bříz a osik, klouzci pod borovicemi a modříny. Plodnice vyrostou nejlépe pár dní po vydatném dešti, když je teplo. Nejbohatší jsou smíšené lesy, okraje a paseky.
Na podzim vrcholí houbařská sezóna a otázka číslo jedna zní, kam vyrazit, aby košík nezůstal prázdný. Odpověď je jednodušší, než se zdá, protože většina jedlých hub neroste kdekoli, ale u konkrétních stromů, se kterými žije v symbióze. Stačí tedy vědět, jaká houba patří ke kterému stromu, a pohlídat počasí, protože plodnice vyrazí až pár dní po vydatném dešti. Vyplatí se vědět, podle jakých stromů houby hledat, kdy a kde je hledání nejúspěšnější a jak sbírat bezpečně a ohleduplně.
Když soused blokuje příjezd k vašemu domu, existuje obrana. Soudy v těchto případech přikazují ustoupit
Houby rostou podle stromů Klíč k úspěšnému houbaření je jev zvaný mykorhiza, tedy soužití hub a stromů. Právě proto se vyplatí dívat se v lese nejdřív nahoru na stromy, ne jen dolů na zem.
Podle České mykologické společnosti rostou mykorhizní houby vázané na své partnery, tedy stromy a keře, na svých místech po více let a lze je tam znovu nalézat, dokud se nenaruší podmínky pro jejich růst. Řada českých názvů hub přitom rovnou napovídá, ke kterému stromu patří:
Smrk. Pod smrky roste hřib smrkový, ryzec smrkový nebo křemenáč smrkový. Dub. V doubravách hledejte hřib dubový a křemenáč. Bříza a osika. U bříz roste kozák březový, u osik křemenáč osikový. Borovice a modřín. Pod borovicemi najdete klouzek obecný, pod modříny klouzek sličný, který roste jen s modřínem. Buk a habr. Pod buky a habry se daří liškám a kozákům. Protože podhoubí vytrvává na stejném místě roky, mají zkušení houbaři svá osvědčená místa. A protože vazba na strom platí i mimo les, houby se dají najít i ve stromořadích, remízcích a na zahradách, kde rostou správné dřeviny.
Podzimní déšť může vytopit souseda. Tohle místo na balkoně kontroluje málokdo
Kdy a kde hledat Vedle stromů rozhoduje počasí. Houby totiž vyrostou jen tehdy, když je vlhko a teplo, a to s určitým zpožděním po dešti.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu , který vydává mapu pravděpodobnosti růstu mykorhizních hub, závisí výskyt hub na počasí, hlavně na srážkách a teplotě. Plodnice se objevují až několik dní po vydatnějším dešti, když se drží teploty zhruba mezi deseti a dvaceti stupni. Kde a kdy tedy hledat:
Pár dní po vydatném dešti. Houby nevyrostou hned, podhoubí potřebuje po dešti několik dní a k tomu teplo, aby vyhnalo plodnice na povrch. Hlavní sezóna je léto a podzim. Sbírá se zhruba od června do října, s vrcholem na podzim. Nejbohatší jsou smíšené a listnaté lesy. Nejvíc hub roste ve smíšených a listnatých lesích, na okrajích lesů, pasekách a světlinách, kde je dost světla i vlhkosti. Sledujte mechové porosty a vlhčí místa. Houbám svědčí vlhká, ale ne podmáčená místa, často v mechu. Kromě mykorhizních hub navíc rostou takzvané saprotrofní houby, jako bedly, žampiony nebo pýchavky, které nežijí v symbióze se stromy, získávají živiny z půdy a objevují se i na loukách, pasekách a pařezech, a to po dešti rychleji.
Košík s nasbíranými hřiby a kozáky na okraji podzimního lesa Jak sbírat bezpečně a ohleduplně Úspěšný houbař není jen ten, kdo houby najde, ale hlavně ten, kdo nasbírá jen jedlé druhy a nepoškodí les. Tady se vyplatí držet pár pravidel.
Co neznáte, nesbírejte. Základní pravidlo houbaření zní, že neznámou houbu nechte v lese. U hub hrozí záměna jedlých druhů s jedovatými, o čemž jsme psali v článku o tom, jak se vyhnout otravě houbami a záměně s jedovatými . Při pochybnostech do poradny. Česká mykologická společnost provozuje houbařskou poradnu, kde vám houby pomůžou určit. Nespoléhejte jen na fotografii nebo aplikaci v telefonu. Sbírejte do košíku. Do vzdušného košíku, ne do igelitové tašky, ve které se houby rychle zapaří. Nepoškozujte les. Lesní zákon umožňuje sběr lesních plodů pro vlastní potřebu, ale ukládá les nepoškozovat, proto nerozhrabávejte půdu a respektujte zákazy vstupu, v rezervacích může být sběr zakázaný. Chraňte se před klíšťaty. V lese na vás číhají klíšťata i na podzim, jak jsme rozebrali v článku o tom, jak se před klíšťaty chránit a správně odstranit přisáté klíště . Když spojíte znalost stromů, správné počasí a opatrnost, přinesete si z lesa plný košík jistých hub, aniž byste ohrozili sebe nebo les.
Houbař prohlíží nalezenou houbu v borovém lese Většina jedlých hub žije v symbióze s konkrétními stromy, takzvané mykorhize, proto se hledají podle stromů. Pod smrky roste hřib smrkový a ryzec smrkový, v doubravách hřib dubový, u bříz kozák a křemenáč, u osik křemenáč osikový, pod borovicemi klouzek obecný a pod modříny klouzek sličný, pod buky lišky. Podhoubí vytrvává roky, proto mají houbaři svá místa, a houby se dají najít i ve stromořadích a na zahradách se správnými dřevinami.
Plodnice vyrostou nejlépe několik dní po vydatném dešti, když je teplo mezi deseti a dvaceti stupni, hlavní sezóna je léto a podzim s vrcholem na podzim a nejbohatší jsou smíšené a listnaté lesy, okraje, paseky a mechové porosty. Sbírejte jen druhy, které bezpečně znáte, při pochybnostech využijte mykologickou poradnu, houby dávejte do košíku, nepoškozujte les a chraňte se před klíšťaty.
Zdroje fotografií
hrib-smrkovy-mech-podzimni-les: Александра Семенихина/Wikimedia, CC BY-SA 4.0Basket full of mushrooms: AS Photography/Wikimedia, CC BY 4.0houbar-prohlizi-houbu-u-brizy: onnola/Wikimedia, CC BY-SA 2.0