3 min

Zahradník doporučuje jediné místo na zahradě, kde se opravdu vyplatí dát kompostér

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Mnoho lidí pořídí kompostér s představou, že ho stačí někam postavit a on […]

Zahradník doporučuje jediné místo na zahradě, kde se opravdu vyplatí dát kompostér

Zdroj: Umíme poradit

Mnoho lidí pořídí kompostér s představou, že ho stačí někam postavit a on bude pracovat sám. V praxi ale záleží i na tak prosté věci, jako je jeho umístění. Zahradníci i vědci se shodují, že právě poloha výrazně ovlivňuje rychlost zrání i kvalitu kompostu.

Odborníci z Ústavu půdní biologie Akademie věd dlouhodobě sledují, jak se mikroorganismy chovají v různých podmínkách. Ukazuje se, že stabilní vlhkost a klidnější teplota jsou pro ně zásadní. Když kompost příliš vyschne nebo se uvnitř zahřeje víc, než je zdrávo, rozklad se zpomalí a část živin prostě zmizí pryč do vzduchu.

Čtěte také: Tohle by pes nikdy neměl dělat po jídle. Přesto to majitelé běžně dovolují

Proč se osvědčil polostín

Zkušení zahrádkáři často doporučují vybrat místo, kam nejde prudké polední slunce. Severní strana zahrady nebo mírný polostín pod vzdušnějšími keři bývají nejspolehlivější. Kompost tam drží lépe vlhkost a nehrozí, že se během léta uvnitř rozpálí natolik, že se proces úplně zastaví.

Pokud je teplota uvnitř kompostéru dlouhodobě příliš vysoká, mikroorganismy si s odpadem poradí pomaleji. Navenek to poznáte jednoduše – směs začne tuhnout, tvoří se hrudky a kompost ztrácí typickou zemitou vůni.

Čtěte také: Zahradník doporučuje jediné místo na zahradě, kde se opravdu vyplatí dát kompostér

Když je stínu moc nebo málo

Stává se, že lidé umístí kompostér do úplného stínu, například za husté túje. Na první pohled to vypadá prakticky, ale chladné prostředí proces rozkladu brzdí podobně jako přehřátí. Po zimě pak trvá dlouho, než se kompost znovu „nastartuje“.

O něco lepší jsou místa, kam dopadá ranní nebo podvečerní slunce. Slabší paprsky dokážou jádro kompostu pozvolna prohřát, aniž by způsobily jeho vyschnutí. Zahradník Petr Hruška z Plzeňska popsal svou zkušenost takto: „Když jsem měl kompostér na plném slunci, povrch se měnil v tvrdou skořápku a uvnitř to nevonělo po hlíně, ale po zatuchlině.“ Podobné situace řeší mnoho majitelů zahrad.

Stromy jako pomocníci i soupeři

Pod korunami stromů lze často najít příjemný polostín, ale úplně bez rizika to není. Jakmile kořeny zjistí, že se v kompostu hromadí živiny, snadno prorostou do spodních částí nádoby. Kompost se pak ztrácí doslova před očima.

Čtěte také: Kočka vás ignoruje, ale jiným se vtírá. Vysvětlení souvisí s důvěrou

Zahradní architekti proto radí nechat mezi stromem a kompostérem alespoň metr volného prostoru a jednou za čas zkontrolovat, zda kořeny nepronikají dovnitř.

Když zahrada není úplně rovná

Mírný sklon pozemku může být výhoda. Kompostér tam tolik nezadržuje vodu, takže směs nehnije a lépe se provzdušňuje. Naopak nízko položená místa, kam stéká voda po dešti, způsobují vznik hutné, těžké hmoty. Ta pak tlející proces výrazně zpomalí a často začne zapáchat.

Podle odborníků z Mendelovy univerzity může dobře zvolené umístění zvýšit množství živin v hotovém kompostu až o několik desítek procent. Nejvíce se tím chrání dusík, který se z kompostu při přehřívání běžně vytrácí.

Jaké místo nakonec vybrat

Z praxe vyplývá několik jednoduchých zásad:

Čtěte také: Pes tahá na vodítku. Chybu často dělá majitel, ne zvíře

polostín na severní části zahrady funguje nejspolehlivěji,
kompostér nestavět přímo pod stromy, ale ponechat odstup,
pokud je k dispozici mírný svah, využít ho pro lepší odvodnění.

Kompostér na takovém místě nevyžaduje mnoho zásahů a pracuje poměrně pravidelně během celého roku. Pro dlouhodobě dobrý výsledek stačí jednou ročně obsah přehodit a doplnit směs zeleného a hnědého materiálu. Výsledkem bude kvalitní humus, který půdě dodá potřebné živiny.

Zdroje: zahrada.cz, ireceptar.cz, akademieved.cz, mendelu.cz

Reklama

Další články z Umíme poradit

Nečekaná kontrola ze stavebního úřadu: Lidé masivně doplácejí na černé stavby, o kterých ani netušili, že je mají

Soused vám může zakázat chovat slepice nebo králíky. Nový verdikt soudu dal stěžovatelům nečekanou zbraň do ruky

Chov slepic a králíků na zahradách je zase víc vidět než dřív. Jenže ne každý v okolí z toho má radost....

Koupili si levný domek na venkově, ale zapomněli na jednu věc. Teď nemají pitnou vodu a dojíždění je ničí

Nízká cena umí zaujmout hned, jenže u starších domů mimo město se v ní často schová problém, který na první...

Kutil chtěl ušetřit za opravu střechy a spadl z lešení. Pojišťovna mu odmítla vyplatit korunu kvůli chybějícímu zajištění

Ušetřit se někdy nevyplatí, někdy až nepříjemně. Příběh muže který se pustil do opravy střechy svépomocí to...

Kontroly na dálnicích se zaměří na přetížená auta na dovolenou. Stačí pár kufrů navíc a policie vám zakáže další jízdu

Policie letos během léta víc sleduje auta, která působí přetíženě už na první pohled. Nejde o to zastavovat...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Umíme poradit

Web funguje jako komunitní poradna, ve které lidé kladou otázky a ostatní uživatelé na ně odpovídají. Témata jsou velmi široká – od zdraví, vztahů a životního stylu, přes domácnost a finance až po techniku nebo zábavu. Obsah vzniká přímo z reálných zkušeností a názorů, takže čtenáři získají...

Zahradník doporučuje jediné místo na zahradě, kde se opravdu vyplatí dát kompostér

Zveřejnila pravdu o 49 tisících migrantech. Španělská vláda ji okamžitě vyhodila

Zapomeňte na Olmu i na Madetu. Nejlepší máslo v Česku je úplně od jiné značky

Byla jako anděl dobroty, ale skončila mrtvá v kufru. Zabil ji ten, komu pomáhala

Lela udělala za Vémolou tlustou čáru: Po rozchodu změnila image a je téměř k nepoznání

Vynálezy bez slávy (1.): Lidstvo vynalezlo konzervu dřív než otvírák. K sardinkám se desítky let dobývalo kladivem