2 min

Záhada českých lesů: Proč na těchto místech nerostou houby, i když všude jinde jsou jich plné košíky

Sdílet

Dennívýzva

Některé kouty českých lesů působí na houbaře skoro jako zakletě. O pár set metrů vedle lidé nosí plné košíky, tady ale nic moc nenajdou. Není to jen smůla. Dnes už se docela ví, proč se to děje.

z-hada-esk-ch-les-pro-na-t-chto-m-stech-nerost-featured

Zdroj: Umíme poradit

Rozdíly bývají až zvláštně ostré, člověk přejde kousek a je po úrodě. Nejde jen o počasí jak se často říká. Do hry vstupuje půda, druhy stromů i to, co se v lese dělalo dřív.

Čtěte také: Máte doma starý mlýnek na kávu, který ještě voní po zrnech? Tenhle litinový kousek je snem každého sběratele

Data z Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že srážky se mění. Přijdou krátké lijáky a pak dlouho nic. Podhoubí, tedy síť vláken pod zemí, tohle snáší dost špatně.

Půda rozhoduje víc než počasí

Houby nejsou jen to co vidíme nahoře. Základ je mycelium, podhoubí, které vydrží roky i desítky let. Když je půda udusaná nebo chudá na živiny, slábne a plodnice se pak skoro netvoří.

Čtěte také: Záhada českých lesů: Proč na těchto místech nerostou houby, i když všude jinde jsou jich plné košíky

Upozorňuje na to i Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Těžká technika a intenzivní těžba rozbíjí strukturu půdy. Voda se v ní pak nedrží tak jak by měla, a houby mají problém.

Stromy a houby tvoří neviditelné partnerství

Většina jedlých hub žije v těsném vztahu se stromy, říká se tomu mykorhiza. Houba stromu pomáhá s vodou a minerály, strom jí na oplátku dává cukry. Funguje to jen když si sednou.

Jakmile se změní složení lesa, třeba když smrky nahradí listnáče nebo obráceně, vazba se rozpadne. Smrčiny vysazené mimo přirozené oblasti rostou rychle, jenže podhoubí tam často strádá, někdy docela dost.

Čtěte také: Retro plastové hračky z NDR se vracejí do módy. Za tuhle konkrétní sadu autíček koupíte novou lednici

Lesníci teď víc mluví o návratu ke smíšeným porostům. Ty bývají stabilnější, a pro houby přívětivější, i když to není úplně všude stejné.

Sucho a extrémy počasí mění pravidla

Houby potřebují vlhko, ale spíš rovnoměrné. Nejde jen kolik naprší, spíš jak. Po suchu přijde prudký déšť a voda rychle odteče, půda ji nepodrží.

Někde se zvyšuje i teplota půdy, což urychluje rozklad organické hmoty. Tím se mění chemie prostředí a citlivější druhy to nemusí zvládnout, prostě zmizí.

Lidský faktor hraje větší roli než se zdá

Kromě těžby se podepisuje i rekreace. Sešlapaná půda kolem cest ztrácí schopnost držet vodu, podhoubí se tam doslova dusí a nefunguje jak má.

Problém je i odklízení lesního opadu. Listí a jehličí přitom chrání půdu, drží vlhkost a dodává živiny. Když chybí, je to znát, i když to není na první pohled vidět.

Chcete li mít větší šanci, zkuste méně navštěvované části a starší smíšené lesy. Sledujte i půdu, měkká a lehce vlhká bývá dobré znamení, i když ne vždy.

Zkušenější houbaři si všímají detailů. Mech, malé stromky nebo stín často napoví víc než počasí. Právě v těch drobnostech je rozdíl mezi prázdným košíkem a úlovkem.

Zdroje: chmi.cz, vuhlm.cz, lesycr.cz, priroda.cz

Reklama

Další články z Umíme poradit

Tento článek byl publikován ze zdrojů Umíme poradit

Web funguje jako komunitní poradna, ve které lidé kladou otázky a ostatní uživatelé na ně odpovídají. Témata jsou velmi široká – od zdraví, vztahů a životního stylu, přes domácnost a finance až po techniku nebo zábavu. Obsah vzniká přímo z reálných zkušeností a názorů, takže čtenáři získají...

Záhada českých lesů: Proč na těchto místech nerostou houby, i když všude jinde jsou jich plné košíky

Proces století ji zlomil: Amber Heard změnila jméno, utekla do Evropy a dnes žije jen pro děti

Máte v šuplíku starý mobil? Alza a Datart je začaly masově vykupovat. Zde je přehled cen, za které je můžete prodat

Pro zvířata je lepší jaderná havárie než přítomnost lidí. Co se ukázalo za 40 let od Černobylu?

Kriticky nebezpečné zlozvyky při přípravě kuřecího masa vám mohou způsobit vážné následky

Fotbalová liga živě: Slavia doma prohrává s Olomoucí, Sparta je v deseti